Právník roku Téma vydání Jiří Klega: „I v kauzách pro bono musím vidět smysl“ Jiří Klega je partnerem advokátní kanceláře Jakovidis, Klega, Partners. Specializuje se převážně na obchodní a trestní právo. Kromě toho je však nejenom on, ale celá jejich kancelář dlouhodobě zapojena do aktivit Pro Bono Aliance. Pomáhají s případy jiným neziskovým organizacím či charitám, a také finančně či organizačně podporují kulturní a sportovní projekty v jejich regionu. A právě za tyto aktivity získal Jiří Klega ocenění v soutěži Právník roku 2015 v kategorii PRO BONO. Co pro Vás získání ocenění v soutěži Právník roku znamená? Mám z něj radost. Je to cena trochu zvláštní, jelikož na rozdíl od ostatních kategorií, které oceňují určitou výjimečnost, úspěch či schopnosti, kategorie pro bono oceňuje lidskou přirozenost v podobě pomoci lidem, kteří pomoc potřebují. Je to tedy cena pro všechny, kteří na tuto lidskou vlastnost nezapomínají, já jsem pouze tím, kdo cenu oficiálně převzal. Cením si toho. K Vašemu vítězství v soutěži přispěl rozhodně příběh staršího muže, kterému již několik let nezištně pomáháte, a to dokonce nejen s právními problémy. Můžete nám tento případ, či spíže životní příběh přiblížit? Příběh klienta, kterého máte patrně na mysli, začal ještě během mé koncipientury. Věděl jsem, že nemá peníze na právní služby, ale nechejte člověka, kterého nezákonně připravili o byt a trpí mentální retardací, v nouzi na ulici. Věřil jsem, že soudní spory může vyhrát, ale sám to nedokáže. A zkušenému právníkovi to zase tolik času nezabere. Soudy se táhly, policie se snažila věc opakovaně odkládat, ale nakonec jsme dosáhli svého. Byt mu sice vrátili zničený, ale v rámci trestního řízení jsme dosáhli v rámci narovnání na prostředky k jeho opravě. Bohužel se dál táhnou související soudní spory. Nicméně z něj opadl strach a získal znova smysl života. Pomohli jsme mu najít práci a občas nám vypomáhal s údržbou parkoviště a zahrady u kanceláře, takže dnes vlastně pomáhá on nám. Jak jste se k tomuto případu dostal? Jak už jsem uvedl, prostě přišel. Předtím jej odmítli v několika jiných kancelářích, což ale nelze mít nikomu za zlé. Advokáti totiž mají mnoho negativních zkušeností s lidmi, kteří se tváří, že jim bylo ublíženo, ale ve skutečnosti se jedná o kverulanty či lidi, kteří se prostě rádi soudí a zneužívají pomoci. Je mnohdy obtížné to rychle rozpoznat. Proč jste se vůbec vedle své advokátní praxe zapojil i do aktivit pro bono? Proč ne, když můžu a zrovna vím, jak pomoci? Vždy však musím v konkrétní kauze vidět smysl. Snad to je i určitá forma relaxace například od korporátního práva. Nejsilnějším impulsem pak často bývá setkání se s arogancí moci či rezignací státních orgánů věci řešit. Nemám to rád. V některých případech Vás to ale může stát i poměrně hodně času, jak je vidět třeba z příběhu muže, o němž jste hovořil… Ano, to stojí. Zatím se však čas i síla najdou. Vždy je to otázka priorit. Investovat čas lukrativněji lze, ale nemusí to vždy znamenat šťastnější investici. Nejsme však charita. Osobně mám pro tyto služby vyčleněný určitý čas a prostředky, takže musíme mnohdy vybírat, komu pomoci a koho odmítnout. Někdy se těm lidem snaží pomoci naši koncipienti ve svém volném čase. A jaký je to pocit, když se Vám podaří někomu v potížích pomoct? Je to fajn. Často je to spíše pocit úlevy, protože vedete boj nejen s protistranou, ale třeba v trestním řízení také s laxním přístupem státní moci, což vysiluje. Proto mi dnes nad stolem visí kopie obrazu Don Quijota od Pabla Picassa, který mi během studií ukazoval ve své pracovně na Ústavním soudě tehdejší ústavní soudce a profesor Pavel Holländer. Ten mluví za vše. Vaše advokátní kancelář je dlouhodobě zapojena do aktivit Pro Bono Aliance. Proč právě toto občanské sdružení? Jiné neznám a musím říct, že svou práci dělají dobře. Jak funguje Vaše spolupráce s Pro Bono Aliancí? Vždy nás kontaktují s žádostí o pomoc s konkrétním případem, a pokud je to možné, snažíme se jim vyjít vstříc. Díky Pro Bono Alianci je vše dobře organizované. Jaké jsou Vaše další aktivity v oblasti pro bono či obecně společenské odpovědnosti? Pomáháme projektům v Ostravě, v nichž vidíme smysl a přínos pro město. Příkladem může být PechaKuchaNight nebo Meat Design. V cafe-baru Sádrový Ježek pak pořádáme debatní večery na zajímavá aktuální témata. Osobně podporuji ještě hospic v Praze, protože ho řídí kamarád, jehož práce si cením. V Beskydech jsme před léty iniciovali lyžařské závody České advokátní komory, z nichž vznikla tradice. Jsme sportovci, takže podporujeme také MTB závod v Jeseníkách a jiné akce. Ale toto je určitě obvyklé také u jiných kanceláří. Kromě pro bono aktivit věnujete svůj čas také prosazení návrhu na změnu způsobu ustanovování obhájců ex offo v soudním okrese Karviná. Proč? A podařilo se změnu uskutečnit? Přišla mi nedůstojná trvající atmosféra, kdy si advokáti mezi sebou povídali o tom, jak jsou lukrativní obhajoby přidělovány některým obhájcům, zatím co ostatní jsou v seznamech přeskakování. Nikdy se nic neprokázalo, ale to podezírání přetrvávalo. Přitom řešení bylo jednoduché. Nicméně já to panu místopředsedovi okresního soudu pouze navrhl, ostatní zásluha je jeho. A musím říct, že se k tomu postavil velice odpovědně. Za pár dní byl nastaven nový a transparentní systém. Jak tedy nyní u karvinského soudu přidělování obhájců ex offo funguje? Advokáti už nejsou oslovování policií ze skrytých čísel, ale z konkrétního čísla soudu, na které lze volat zpět. To je celé. Je mi jasné, že to přineslo také určité komplikace a pro vyšetřovatele to může být méně pružné, ale to už je na soudu, jak nový systém vyhodnotí a zda u něj setrvá. Osobně si velice vážím těžké práce vyšetřovatelů, snad pochopí, že ten návrh měl hájit také jejich pověst. Domníváte se, že by se totéž mohlo podařit i u dalších soudů? To je otázka na ně. Kontaktovala mě řada kolegů z jiných okresů, že by změnu vítali, nicméně jim nic nebrání v podobném podnětu. Jak často se v pozici obhájce ex offo ocitáte Vy sám? Osobně jsem v seznamu zapsán, ale kauzy ex offo už spíše řeší naši koncipienti, kteří jsou v tom kovaní. Mě osobně vytíží obhajoby na plnou moc, kde si klienti většinou vyžádají mou osobní účast. Často se navíc jedná o skutky nějak spojené s jejich profesí, protože dnes je institut trestního oznámení nadužíván. Jaká je to pro Vás práce? Myslíte ex offo či pro bono? Popravdě nad tím takto neuvažuji, když přijde nový klient na základě dobré reference, také ho neznám, prostě si ho vyslechnu a pak začíná práce. Nárok na advokáta ex offo v trestních věcech vzniká pro nemajetné lidi ze zákona. V ostatních oblastech práva bezplatnou právní pomoc pro nemajetné lidi dnes supluje ČAK, resp. sami advokáti, a to dobrovolně. Domníváte se, že by bylo vhodné, aby bezplatný nárok na právní pomoc, resp. „na účet státu“ platil pro nemajetné lidi ze zákona i v ostatních oblastech práva, podobně jako je tomu jinde ve světě? Ale ten nárok existuje. Osobně si myslím, že stávající rozsah této pomoci je dostatečný, otázkou je, zda se k lidem dostane informace o tom, jak této pomoci dosáhnout a využít. V trestních věcech se naopak může v některých případech jevit nutná obhajoba jako zbytečná. Naopak jinde (příkladem aktuální téma uprchlíků) je v určitých situacích nedostačující a zde právě pracuji na dílčí změně, kterou bych chtěl zkusit navrhnout prostřednictvím známých v Senátu. Mgr. Dana Jakešová Foto: Boris Stojanov