z právní praxe Dle § 516 písm. a) musí usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahovat důvody a účel navrhovaného snížení. Podle našeho názoru by mělo být neplatné pouze takové usnesení, které důvody a účel snížení buď nevymezí vůbec, anebo je vymezí nesrozumitelně či nedostatečně určitě. Zákon ale nestanoví další náležitosti vymezení důvodů a účelu snížení. Souhlasíme s autory komentáře nakladatelství Wolters Kluwer, že důvod snížení základního kapitálu představuje to, jaká situace má být snížením řešena. Jako příklad komentář uvádí např. skutečnost, že (i) společnost má přebytek vlastních zdrojů, (ii) drží vlastní akcie nebo (iii) má vysokou ztrátu.[15] Komentář nakladatelství C. H. Beck uvádí příkladem následující důvody: zákonná povinnost společnosti v důsledku uplynutí lhůty pro zcizení vlastních akcií v majetku společnosti,[16] zákonná povinnost, když společnost nevydá akcie za zatímní list prohlášený za neplatný osobě schválené valnou hromadou,[17] úhrada vzniklé ztráty, převod do některého fondu, upuštění od vymáhání nesplaceného emisního kurzu, přebytek provozního kapitálu, který má být rozdělen mezi akcionáře apod. Domníváme se, že pokud soudy považují výše citované vymezení důvodů snížení základního kapitálu za nedostatečné, kladou na společnost nároky nad rámec zákona. ZOK totiž nestanoví žádné další požadavky na to, jak široce či podrobně má být důvod vymezen. Požadavek na uvedení důvodu snížení základního kapitálu obsahoval zrušený § 211 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku. I ve vztahu k tomuto ustanovení komentářová literatura pouze zmiňuje příklady důvodů, aniž by se jakkoliv zaobírala nutností je blíže specifikovat.[18] Zatímco úprava v obchodním zákoníku vyžadovala uvedení pouze „důvodu“, ZOK v § 516 vyžaduje uvedení „důvodů a účelu“. Smysl tohoto rozšíření nám není zcela zřejmý, neboť rozdíl mezi důvodem a účelem nedokážeme spolehlivě určit.[19] Důvodová zpráva k tomuto mlčí. Mohlo by se jednat o důsledek nekvalitní transpozice Druhé směrnice, která v čl. 34 uvádí, že v oznámení o svolání valné hromady musí být uveden alespoň účel snížení základního kapitálu a způsob jeho provedení. V každém případě, v po-

epravo.cz

suzované věci by tato diskrepance neměla mít význam, neboť odvolací soud označil specifikaci účelu za dostatečnou.[20] Pro úplnost uvádíme, že Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh komplexní novely ZOK, který mj. ze znění ustanovení § 516 písm. a) vypouští požadavek na stanovení důvodů navrhovaného snížení základního kapitálu. Zůstat má jen požadavek na stanovení účelu, a to právě s ohledem na „nejasné rozlišování mezi důvodem a účelem snížení“ a znění článku 34 Druhé směrnice.[21] Obdobným způsobem jako v diskutovaném případě byl důvod snížení základního kapitálu formulován také v jiných, autorům známých, případech.[22] K žádnému zpochybnění platnosti rozhodnutí o snížení základního kapitálu v těchto případech však nedošlo a snížení je platně zapsáno do obchodního rejstříku. Přestože řádné informování akcionářů společnosti o důvodu/účelu snižování základního kapitálu je bezesporu žádoucí, soud nemůže společnosti pod sankcí neplatnosti ukládat povinnost jdoucí nad rámec zákona. V daném případě k tomu není ani důvod, neboť akcionáři mohli žádat bližší vysvětlení na valné hromadě v souladu s § 357 ZOK. Pro věřitele pak není podrobná informace o důvodu snížení základního kapitálu zase tak potřebná. Klíčová je spíše informace o rozsahu snížení a o tom, zdali se nejedná o zjednodušené snížení podle § 544 ZOK, tj. zdali věřiteli vznikne možnost uplatnit práva podle § 518 ZOK. V neposlední řadě je třeba soudům vytknout, že ačkoliv zpochybnily dostatečnost vymezení důvodu snížení základního kapitálu, neuvedly, jak by mělo vymezení správně vypadat, resp. co vše by měla valná hromada do usnesení doplnit. Nejen že jsou taková rozhodnutí soudů věcně nesprávná, ale navíc uvádí zúčastněnou společnost a další společnosti, které zamýšlejí snížit základní kapitál, do nepřípustné právní nejistoty. Pokud valná hromada rozhodne o novém snížení základního kapitálu, nebude mít dotyčná společnost žádnou jistotu, že soud nové usnesení opět nezruší pro špatně vymezený důvod snížení základního kapitálu.

142 I EPRAVO.CZ Magazine I 1/2017 I www.epravo.cz

Závěr Dovolujeme si zopakovat náš názor, že se § 350 odst. 1 ZOK neuplatní na proces snižování základního kapitálu, byť základní kapitál obecně patří mezi vlastní zdroje financování společnosti a v jiných ustanoveních ZOKu (§40) zřejmě dává smysl pod pojem „jiné vlastní zdroje“ podřadit také základní kapitál akciové společnosti. Jsme přesvědčeni, že autoři ZOKu měli v případě § 350 odst. 1 v úmyslu převzít předchozí úpravu, která se uplatnila pouze na výplatu zisku a těch jiných vlastních zdrojů, které nejsou ve společnosti vázány. Proto je § 350 umístěn do dílu upravujícího institut zcela odlišný od snižování základního kapitálu. Použití § 350 odst. 1 ZOK na snižování základního kapitálu navíc nedává smysl, neboť snížením základního kapitálu se vlastní kapitál společnosti sníží vždy právě o částku sníženého základního kapitálu. Aplikace § 350 odst. 1 ZOK na snižování základního kapitálu je podle nás rovněž v rozporu s článkem 17 Druhé směrnice, který výslovně vylučuje svou aplikovatelnost na snižování základního kapitálu, a jenž je do českého právního řádu transponován právě § 350 odst. 1 ZOK. Jako vhodné opatření považujeme novelizovat § 350 odst. 1 ZOK tak, aby ustanovení výslovně vylučovalo svou aplikaci na proces snižování základního kapitálu po vzoru unijní směrnice. Co se § 516 písm. a) ZOK týče, pak „očekávaný přebytek pracovního kapitálu“ podle nás představuje dostatečné vymezení důvodů snížení základního kapitálu. Požadavky obou soudů pro stanovení důvodů snížení základního kapitálu jdou značně nad rámec zákona a jejich ustálení by vedlo k nepřípustné právní nejistotě ohledně zákonných požadavků na realizaci snížení základního kapitálu.

•

............................................................................ Michal Jašek, seniorní advokát Jakub Veselý, advokát Clifford Chance Prague LLP, organizační složka