názor

epravo.cz

v nich vybudováno není! Naopak se kupodivu setkáváme s označením čápa malého tam, kde bychom ho nikdy nehledali. V platném zákoně z roku 1936 o okrskovém pojmenování „Třeboňský kapr“! Po bedlivějším zkoumání je ovšem zřejmé, že nejde o nový druh čápa, nýbrž rybník. Podobně jsem narazil na řadu jiných Čápů, ale to byli poslanci. V rámci mé investigativní činnosti jsem nastudoval dokonce i dohodu o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků z roku 2006, kteří každoročně vesele migrují sem a tam v počtech výrazně převyšujících jejich lidské souputníky, a objevil další čapí druhy – simbila a čápa bělokrkého. O podmínkách hnízdění bohužel nic. Ani stavebněprávní předpisy nejsou žádným vodítkem. Nestihl jsem sice zrevidovat stavební dokumentaci k Čapímu hnízdu, protože je nyní jistě v rukách povolanějších, ale snad mohu spekulovat, co obsahovala. Podle velikosti předpokládám, že hnízdo bylo navrženo pro větší počet čapích jedinců, odhadem tak padesát. Z tohoto pohledu mi připadá dotace jednoho mil. na jednoho čápa jako rozumná, uvážíme-li, že je čápů stále méně. Proč se však do dnešního dne žádný z nich nenastěhoval, je asi pro většinu z vás záhadou, nikoliv však pro mě. První ranou pro čápy je fakt, že se do objektu nastěhovali lidé. Lidé jsou hluční a hluk, jak známo, čápům nevyhovuje. Z tohoto důvodu upřednostňují již dříve zmíněné komíny, na které ovšem investor v tomto případě zapomněl. Je také možné, že se tak stalo z nedostatku dal-

ších finančních prostředků a s komíny se počítá v pozdější fázi. Tolik informací pohromadě naneštěstí ještě nemám. Další překážkou k nastěhování je humbuk, který se okolo Čapího hnízda rozpoutal. Čápi jsou tvorové velmi vnímaví a jistě museli cítit napětí ve společnosti, které kauza vyvolala. V takovém stresujícím prostředí lze pak jen těžko očekávat, že se čápi soustředí na své hlavní poslání, jímž je plození dalších potomků a nošení dětí do porodnic. Tedy spíše chlapců, protože dívky prý nosí vrány. V této oblasti ovšem nejsem expertem na rozdíl od většiny jiných, proto berte s rezervou. Na základě výše uvedených šokujících zjištění si tak již každý čtenář může udělat obrázek o tom, co je pravou podstatou kauzy Čapího hnízda. Vůbec zde nejde o to, kdo vlastnil či nevlastnil akcie firmy, která dostala evropské dotace, zda šlo o osoby blízké, či daleké, zda šlo o konspiraci od počátku či reakci na hospodaření oné firmičky, to je přece úplně jedno. Podobná kouzla přece dělají stovky jiných firem, které se snaží splnit podmínky zadávacích řízení všeho druhu či získat dotace na cokoliv. Navíc leckdy jsou podmínky tak nesmyslné, že by každý soutěžitel měl získat vyznamenání již jen za to, že se je pokusil splnit. Za sebe čestně přiznávám, že pokud by byla jednou z podmínek účasti např. účast mého dědečka, tak si nějakého okamžitě adoptuji a po obdržení dotace bedlivě zvážím svůj nový příbuzenský poměr.

k jinému účelu než tomu, který byl legitimně očekáván ze strany nejširší veřejnosti. Všichni teď řeší peníze a odpovědnost a podobné podružnosti, ale kde jsou ochránci práv zvířat? Kde jsou jejich petice, protestní akce a manifestace? To jsou jim čápi lhostejní? Při výstavbách dálnic se zelení vrhají pod kola bagrů, dokážou zpozdit jejich dokončení třeba o 20 let s možností pro obyvatele okolních vesnic vychutnávat si pohled na čoudící kamiony těsně před jejich okny, a teď jsou jim čápi ukradení? No možná by to chtělo, aby i oni získali nějaké dotace. Ale pozor! Na čápy nám už nikdo nedá. Zkusme třeba mloky nebo žížaly. I když na takové mrňousy moc nezískáme. Tak raději na dinosaury. Nic většího mě nenapadá.

•

.................................................................................... JUDr. Josef Vejmelka, advokát Vejmelka & Wünsch s. r. o.

O co tedy nejde, jsem snad již zdárně vysvětlil. Naopak jde o to, že se vybudovalo luxusní sídlo pro čápy a pak zneužilo www.epravo.cz I EPRAVO.CZ Magazine I 4/2017 I 9