epravo.cz

SEIFERT A PARTNEŘI

z právní praxe

Poškozený a jeho právo účasti při podání vysvětlení Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudím (trestní řád) (dále jen „TrŘ“), poškozeného definuje v § 43 odst. 1 a 2. Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, ten, komu byla trestným činem způsobena majetková či nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil.

P

oškozený je stranou v trestním řízení (§ 12 odst. 6 TrŘ) a jsou mu přiznána určitá práva pro ochranu jeho oprávněných zájmů. Poškozený je totiž ten, komu bylo trestným činem ublíženo, a jehož újma má být primárně reparována. Je tedy důležitým subjektem trestního řízení. Výkon jeho práv proto musí v trestním řízení efektivně směřovat k ochraně jeho zájmů. Ostatně vývoj legislativy v posledních letech tenduje k posílení a prohloubení práv poškozeného. Zákonodárce zásadu umožnění plného uplatnění práv poškozeného dokonce zakotvil do výčtu základních zásad trestního řízení (§ 2 odst. 15 TrŘ) jako zákonný imperativ („jsou povinny“), a to takto „Orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv, o kterých je třeba ho podle zákona vhodným způsobem a srozumitelně poučit, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků; řízení musí vést s potřebnou ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti.“ Poškozený má právo nechat se v trestním řízení zastupovat zmocněncem (§ 50 odst. 1 TrŘ). Zmocněnec zajišťuje ochranu zájmů a zejména realizaci práv poškozeného. Z praxe zastupování poškozených, jako zmocněnci poškozených víme, že nejlepší výsledky z hlediska uplatňování práv poškozeného přináší jejich realizace již od počátečního stádia trestního řízení,

a sice přípravného řízení. Ostatně mnohdy je to právě poškozený, který podává oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin, kterým mu mohla být způsobena škoda, či kterým bylo zasaženo do jeho sféry, čímž de facto sám iniciuje trestní řízení či přináší prvotní informaci o možném spáchání trestného činu. Jedním ze základních práv poškozeného, které může uplatnit již v přípravném řízení, je právo být přítomen při vyšetřovacích úkonech. Toto právo se výslovně přiznává zmocněnci poškozeného, kdy podle § 51 odst. 2 první věta TrŘ platí, že „Zmocněnec poškozeného je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem…“. Možnost účasti zmocněnce poškozeného při vyšetřovacích úkonech je připuštěna od zahájení trestního stíhání (první podmínka). Dále pouze při takových vyšetřovacích úkonech, které slouží k objasnění skutečností důležitých pro uplatnění práva poškozeného (druhá podmínka), a jejichž výsledek může být v řízení před soudem použit jako důkaz (třetí podmínka). První podmínka nepřináší výkladové ani praktické problémy, byť by bylo vhodné, s ohledem na povahu postavení poškozeného umožnit realizaci tohoto práva i v rámci prověřování. Úkon podání vysvětlení osoby je policejními orgány

v současné praxi realizován i ve stádiu vyšetřování, tj. po zahájení trestního stíhání. Pod druhou podmínku, vzhledem k zákonnému vymezení, lze podřadit zejména úkony související s objasněním skutku, v rámci kterého došlo ke způsobení škody či nemajetkové újmy, a dále vyšetřovací úkony, které mají význam pro objasnění důvodu a rozsahu způsobené škody, nemajetkové újmy nebo získaného bezdůvodného obohacení. Úkon podání vysvětlení osoby takovým úkonem je. Třetí podmínkou je vlastně procesní povaha vyšetřovacího úkonu, když musí jít o vyšetřovací úkon, jehož výsledek může být použit jako důkaz. Podle § 211 odst. 6 TrŘ platí, že „Se souhlasem státního zástupce a obžalovaného lze v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5)“ (obdobně i § 314d odst. 2 poslední věta TrŘ). Tedy TrŘ výslovně stanoví, že záznam o podání vysvětlení osoby může být v trestním řízení použit jako důkaz. Ostatně TrŘ v samotném § 211 odst. 6 TrŘ výslovně odkazuje na úřední záznamy o vysvětlení osob. Souhlas, či nesouhlas státního zástupce a obžalovaného jako podmínka použitelnosti záznamu o podání vysvětlení osob k důkazu je v okamžiku přípravného řízení irelevantní, protože v tomto řekněme brzkém stádiu trestního řízení se tento souhlas vůbec neřeší a tedy se neví, zda bude či nebude udělen. Proto tento souhlas nemůže být důvodem, aby toto ustanovení nebylo v přípravném řízení aplikováno. Postačí tedy možnost, že záznam o podání vysvětlení osoby může být použit jako důkaz, ostatně jak odpovídá přímo textaci § 51 odst. 2 první věta TrŘ. I z hlediska uplatňování práv poškozeného nelze odhlédnout od toho, že v praxi jsou všechny úřední záznamy, a tedy i úřední záznamy o vysvětlení osob, součástí spisového materiálu, který je násled-

www.epravo.cz I EPRAVO.CZ Magazine I 4/2017 I 123