Aktuálně Zpravodajství Polsko šokuje Evropu, nová vláda „čistí“ soudnictví i média Nová polská vláda se ujala mandátu v polovině listopadu. Ještě před uplynutím "sto dní hájení" má ale kabinet premiérky Beaty Szydlové na kontě razantní kroky ve státní správě, soudnictví i médiích. Turbulentní změny znepokojují nejen část polské veřejnosti, ale počínání Varšavy teď s obavami sledují další evropské země a Evropská komise. Z veřejnoprávní televize a rozhlasu se stanou státní podniky, namísto koncesionářských poplatků bude jejich provoz dotován přímo ze státního rozpočtu. Nová mediální legislativa počítá nejen s personáliemi, ale zasahuje i do obsahu činnosti. Rozhlas a televize budou muset svým vysíláním například „kultivovat národní tradice a vlastenecké hodnoty“ a „respektovat křesťanské hodnoty“. Nová vláda v čele s PiS ale kontroverzním „zestátněním“ médií se změnami nekončí, další novely, které ovlivní práci polských novinářů, slibuje kabinet premiérky Szydlové letos na jaře. Vyděšená Evropa Rychlé, chladné a radikální kroky v obsazení ústavního soudu a následný zásah do mediální scény spustil v Polsku lavinu demonstrací, které kroky konzervativní vlády označují za státní převrat. Dvouměsíční kontroverzní postup Varšavy se zároveň dostal do hledáčku vedení Evropské unie. Ta, v čele s Evropskou komisí, odeslala vládě dva oficiální dopisy, ve kterých premiérku žádá o vysvětlení dosavadních kroků a upozorňuje na dodržování základních smluv osmadvacítky. Reakce Varšavy přišla do Bruselu pozdě a nebyla dostatečná. Předsedkyně polské vlády Szydlová uvedla, že „polské demokracii se daří dobře a v zemi se nic protiprávního neděje.“ Celá kauza se pak v půlce ledna dostala na kolegium všech eurokomisařů, jehož výsledkem bylo zahájení tzv. formálního dialogu s Polskem, a to kvůli situaci ústavního soudu a mediální novele. Varšava nyní musí dokázat, že v zemi nedochází k porušování právního státu. Pokud polská vláda nedodá Bruselu uspokojivé důkazy, že se nic zlého demokracii v zemi neděje, může Komise vydat doporučení k nápravě. Nejzazším opatřením ze strany EU je pak aktivování článku 7 Lisabonské smlouvy. To de facto může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Radě EU. Taková procedura ale vyžaduje spolupráci všech členských států a Evropského parlamentu. K použití přísného ustanovení Lisabonské smlouvy zatím ještě nikdy nedošlo. Mgr. Mariana Wernerová K dyž konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) zvítězila v podzimních volbách, bylo jasné, že polská politika nabere jiný kurz, málokdo ale čekal, že změny přijdou tak rychle a budou tolik razantní. Bezprostředně po vyslovení důvěry odvolala nová vláda šéfy polských tajných služeb. Během jedné noci tak o své funkce přišli všichni čtyři generálové, kteří do té doby šéfovali polským zpravodajcům. Razie se dotkla také nově vytvořeného centra Severoatlantické aliance pro kontrašpionážní činnost, které bylo ustaveno na základě jednání v USA loni v říjnu. Extrémně rychlá výměna vrchních zpravodajců způsobila rozruch nejen v Polsku, ale i ve zbytku Evropy. Po pár týdnech následoval další kontroverzní krok konzervativců v podobě zákona o ústavním soudu. Ještě v říjnu, krátce před volbami, vybral dosluhující Sejm nové soudce do ústavního soudu. Jejich jmenování po volbách už ale neproběhlo, nová vláda totiž protlačila zákon, který zrušil předchozí volbu. Rozhodnutí o obsazení ústavního soudu tak připadlo již novému parlamentu, kde mají většinu právě konzervativci. Soudci označili takový postup za protiústavní, přesto prezident Andrej Duda jmenoval do úřadu pětici ústavních soudců, za jejichž výběr je zodpovědná nová vláda. Zásah sedmé velmoci Radikální tažení pak polský kabinet zakončil symbolicky na přelomu nového a starého roku. Zatím poslední zásah směřoval do mediální oblasti, respektive do veřejnoprávních médií. Novela mediálního zákona vede k fatální změně ve fungování Polské televize, Polského rozhlasu a tiskové agentury PAP. Nová vláda díky narychlo přijaté normě získala pravomoc dosazovat do vedení veřejnoprávních rozhlasů své lidi, vrcholné orgány audiovizuálních médií budou nově podřízeny moci výkonné, nikoliv zákonodárné. Dosud se členové správních a dozorčích rad médií vybírali na základě veřejného konkurzu, zákon však tuto pravomoc přenesl na polského ministra financí. Stávající šéfové vysilatelů zároveň skončí ve svých funkcích. inzerce