Analýza Z praxe Insolvence čekají nejspíš velké změny Do druhého čtení v dolní komoře míří insolvenční novela. Ta by měla zavést celou řadu novinek. Fiktivní provozovny je však podle ÚS nutné řešit prostřednictvím běžných zákonných postupů, a nikoliv opatřením vedení soudu na základě subjektivní úvahy o tom, která provozovna je účelová a která naopak reálně funguje. „Děje se tak masivně, neděje se tak podle zákona,“ uvedl k ostravské praxi ústavní soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Advokát Liquidators Oldřich Řeháček ocenil, že se ÚS postavil proti svévolnému postupu předsedkyně Krajského soudu v Ostravě, proti snaze vracet nás do doby soudce Berky, proti snaze o gubernizaci krajských soudů, snaze vytvářet privilegované skupiny insolvenčních správců. Jaroslav Brož, advokát insolvenčního správce Martina Fuchsiga, který spornou insolvenci mimo pořadí dostal, oponoval, že se rozhodnutí ÚS zakládá na doslovném lpění na textu zákona. Se závěry ÚS souhlasí i Asociace insolvenčních správců (ASIS). „Poněkud trpký na vývoji událostí je fakt, že až Ústavní soud musí obecným soudům a v návaznosti pak i Ministerstvu spravedlnosti objasnit, že zákon platí pro všechny,“ vyjádřil se Daniel Ševčík, prezident ASIS v textu pro Českou Justici. Nosný faktický argument je přitom podle něj triviální a od počátku tentýž. „Jako insolvenční správce se mohu svobodně rozhodnout, jestli si na sebe upletu v očekávání lepších zítřků bič v podobě množství provozoven, čímž se vystavím zvýšenému riziku stresu, spotřeby kávy či infarktu myokardu, anebo zda zvolím v tomto ohledu přístup skromnější a z oken svého sídla se budu bezpečně a tiše kochat výhledem na justiční palác ze skla a betonu. Vždy ale jde o privátní věc správce jakožto podnikatele, do níž stát nemůže být oprávněn zasahovat či ji komentovanou praxí regulovat,“ uvedl Ševčík. Co dalšího novela přinese Poslanec Chvojka uspěl i s dalším návrhem. Insolvenční správce by tak napříště mohl zpeněžit majetek dlužníka dražbou provedenou exekutorem. Úpravu ohledně firem, které jsou takzvaně na hraně úpadku, prosadil předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD). V takových případech by se před případným vyhlášením insolvence zpracovával znalecký posudek, který by řekl, zda si společnost dokáže s dluhy poradit sama, nebo ne. Výbor podpořil i některé návrhy opozičních členů. Z novely by mohlo podle požadavku Martina Plíška (TOP 09) zmizet ustanovení, podle kterého by věřitel dokládal pohledávku mimo jiné písemným uznáním dlužníka s ověřeným podpisem. Plíšek toto pokládá za neúměrné a nesmyslné zatěžování věřitele. Poslanec ODS Marek Benda uspěl například s návrhem, aby posudky zpracované v exekučním řízení mohly být použity i v řízení insolvenčním. „Tuto úpravu považuji za prospěšnou,“ konstatuje insolvenční správkyně Kristýna Vondráčková z 1. Insolvenční. „Pokud je znalecký posudek v exekučním řízení zpracován v rozumném časovém horizontu před zahájením insolvenčního řízení, resp. zahájením zpeněžení majetku, není důvod, proč jej nepoužít. Urychlí se tím podle ní proces zpeněžení, což věřitelé uvítají. Na druhou stranu by měla být ponechaná insolvenčnímu správci možnost nechat zpracovat znalecký posudek nový.“ Sociální výbor pak navrhl rozšířit okruh subjektů, které mohou za dlužníka návrh na oddlužení nebo insolvenční návrh sepsat a podat. Vedle advokátů, notářů, insolvenčních správců a osob akreditovaných ministerstvem spravedlnosti pro služby v oddlužení by to měly být výslovně i akreditované neziskové organizace. Odbornou způsobilost k sepsání a podání návrhu na oddlužení by podle úpravy výboru měly i registrované služby sociálního poradenství. Podle Kristýny Vondráčkové jde o krok správným směrem. Ochrana před šikanózními návrhy Vládní předloha má také více chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů, tedy těch, jejichž cílem bývá vyřadit konkurenčního podnikatele z boje a poškodit jeho pověst. Soud by napříště mohl rozhodnout, že podezřelé návrhy v první fázi řízení nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Soudci budou mít týden na jejich posouzení. Navrhovatelé by rovněž museli skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. Pokud by návrh směřoval vůči podnikatelské právnické osobě, záloha by činila 50 000 korun, v ostatních případech 10 000 korun. „Taxativní určení zálohy na náklady insolvenčního řízení považuji za prospěšné,“ říká Vondráčková. „V současné době se v praxi setkávám s tím, že v některých případech není povinnost hradit zálohu vůbec (nebo jen ve značně nízké výši), což vede k tomu, že insolvenční správce má na počátku řízení ztížen výkon své činnosti. Navíc v případě nezpeněžení žádného majetku nebo při jeho nízké hodnotě je povinnost hradit náklady insolvenčního řízení přenesena na stát.“ Navrhovatel, jehož insolvenční návrh soud pravomocně odmítne, bude moci podat nový proti stejnému dlužníkovi nejdříve za půl roku. Předloha směřuje podle ministerstva spravedlnosti i k tomu, aby insolvenční správci nebyli pouze vzájemně si konkurujícími podnikatelé, kteří na úkor kvality výkonu funkce usilují o získání co největšího počtu insolvenčních věcí za účelem maximálního navýšení svých příjmů. Měli by především dbát na to, aby žádný z účastníků řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Novela má nad správci posílit dohled, provozovny například budou muset mít otevřeno nejméně čtyři hodiny v týdnu. Novela taky zpřísní podmínky pro změnu insolvenčního správce. Při hlasování se nebude zohledňovat jen výše pohledávek, ale taky počet věřitelů. Nynější úprava podle ministerstva umožňuje byť i jedinému věřiteli s pohledávkou v dostatečné výši celé insolvenční řízení ovládnout tím, že vymění správce stanoveného soudem. Šance oddlužit víc lidí To ale nejsou jediné novinky, které do budoucna insolvence čekají. Ministerstvo spravedlnosti již totiž připravilo další novelu insolvenčního zákona, jejímž cílem je, aby se mohlo zbavit dluhů víc lidí. Nově by do procesu oddlužení mohli vstoupit lidé bez ohledu na výši dluhů. Oddlužení by pak trvalo tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek, řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Novela je nyní v připomínkovém řízení, kde se k ní mohou vyjádřit jednotlivé vládní resorty. Autor: Mgr. Dana Jakešová (s využitím ČTK) S němovna by měla schválit s některými úpravami vládní insolvenční novelu, která má omezit šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužovací firmy. Sněmovní ústavně-právní výbor doporučil upravit přidělování případů jednotlivým insolvenčním správcům soudy. Chce taky zamezit vyhlášení úpadku u firem, které mají předpoklady dluhy v určité době uhradit samy. Obcházení „kolečka“ bude těžší Vládní novela chce skoncovat se stavem, kdy si insolvenční správci ve velkém zřizují fiktivní nebo nefungující provozovny, aby získali více případů. Správci by mohli zapsat v každém soudním obvodu jen jednu. Sněmovní ústavně-právní výbor také podpořil návrhy zpravodaje Jana Chvojky a Marie Benešové (oba ČSSD), směřující k omezení možností soudu stanovit insolvenčního správce mimo pořadí dané takzvaným kolečkem. Chvojka například chce, aby soud musel výjimku písemně zdůvodnit. Právě nedodržování kolečka je totiž velmi kritizované. Koncem září se k jednomu z těchto případů vyjádřil i Ústavní soud. Jednalo se o ostravský krajský soud. Ústavní soudci varovali před obcházením zákona a rotačního principu prostřednictvím takzvaného opatření vydávaného vedením soudu, stejně jako před "insolvenčním inženýrstvím", které podněcuje úvahy o klientelismu či korupci. Podobná opatření musejí být podle nálezu vždy důkladně odůvodněná. Ústavní soud (ÚS) konkrétně vyhověl stížnosti správcovské firmy Liquidators (sídlo v Praze a 40 poboček po Česku), která byla v pořadí pro přidělení nové insolvence, ale krajský soud ji svěřil jinému správci. Předsedkyně soudu to později zdůvodnila právě bojem proti fiktivně zřízeným provozovnám insolvenčních správců, které narušují jejich rovnoměrné zatížení. inzerce