Názory Změny, změny, změny? Platí to ale i o oblasti legislativy a justice? V poslední době jakoby se se změnami roztrhnul pytel, včetně těch, které se odehrávají na politickém poli – ať již nás v této souvislosti napadnou výsledky amerických prezidentských voleb nebo šarády doprovázející Sobotkovu snahu přivést do vlády „nové tváře“ a pokusit se získat image silného a úspěšného politického hráče. V oblasti legislativních změn týkajících se justice v širším smyslu slova takové turbulence zatím očekávat - částečně bohudík, částečně bohužel - v blízké budoucnosti nemůžeme. R elativně poklidná aplikace nového občanského zákoníku, kterou nedoprovázejí stovky „zásadních“ problémů, jak předpokládali skeptici a pesimisté, našla svůj odraz v jak co do svého rozsahu, tak co do obsahu dílčí novelce tohoto kodexu, kterou již poslanecká sněmovna schválila a poslala do Senátu. Jediným tématem, které by snad mohlo vzbudit pozornost Senátu a být důvodem pro vrácení tisku do sněmovny, by se tak mohla stát pouze změna obsažená v poslaneckém pozměňovacím návrhu, který nakonec překvapivě ve třetím čtení uspěl, a to znovuzavedení předkupního práva pro spoluvlastníky. Bohužel byla v této souvislosti schválena zároveň - alespoň podle mého názoru - příliš dlouhá legisvakanční lhůta (účinnost 1. 1. 2018). To by se mohlo stát neblahou inspirací pro všechny, kteří by chtěli jakýmkoliv způsobem na návratu předmětného institutu do českého občanského práva profitovat (česká vynalézavost v tomto směru, jak dobře známo, nezná mezí)…. Změny insolvenčního práva zatím zůstávají spíše v rovině organizačně-technické nikoli systémově koncepční. Je zřejmé, že se rezortu spravedlnosti již do konce tohoto volebního období ani zde nepodaří žádnou průlomovou reformu připravit, natož pak prosadit. V oblasti trestního práva v širším smyslu slova se některé změny podařilo uskutečnit a v nejbližší budoucnosti lze očekávat schválení dalších novel trestněprávních předpisů. Je to například nyní projednávaný sněmovní tisk 753, který zavádí nové ochranné opatření zabrání části majetku, resp. i jeho zajištění v přípravném řízení, a to nejen u pachatelů určitého druhu trestné činnosti, ale za splnění zákonem stanovených podmínek i u osob, na které byl takový majetek převeden. Pokud aplikační praxe této možnosti, jak odčerpat majetek získaný i v širší souvislosti s trestnou činností využije, může to být impuls ke získání větší důvěry veřejnosti ve spravedlivější justici. Podobně i novelizace zákona o obětech trestných činů má šanci posunout naši legislativu v dané oblasti na úroveň nejlépe propracovaných evropských právních úprav a musíme jen doufat, že i při jejím uplatňování v aplikační praxi budeme postupovat stejně důsledně. Mnohem horší je situace v oblasti procesního práva, kde práce na obou nových kodexech – občanském soudním řádu a trestním řádu - prakticky „usnuly“ a čekají až na nové vedení rezortu spravedlnosti. Totéž, ba ještě mnohem výrazněji, platí pokud jde o novou systémovou změnu organizace soudní soustavy, včetně konstituování Nejvyšší rady soudnictví. Alespoň nový a tolik potřebný zákon o soudních znalcích by se snad ještě dal v tomto volebním období stihnout projednat a schválit, byť dosavadní návrh předložený ministerstvem spravedlnosti provázejí od počátku zásadní kritické připomínky a výtky právě ze strany samotných znalců, resp. autorit působících v oblasti znalecké činnosti. Zde by jistě stálo za zvážení, zda v krajním případě nepřipravit urychleně formou poslaneckého návrhu alespoň novelu dosavadního zákona, která by odstranila nejkřiklavější nedostatky a mezery platné právní úpravy. V opačném případě hrozí oprávněná kritika nejen ministra spravedlnosti, ale i parlamentu za to, že nebyli schopni současný neutěšený stav v oblasti podmínek, výkonu, kvality, kontroly a odměňování znalecké činnosti za dobu dlouhých čtyř let jakýmkoliv způsobem zlepšit. Dlouho očekávaná ( a i dlouho připravená) novela zákona o advokacii by měla být dalším, co nejdříve projednaným zákonem. Přinejmenším by se tak konečně naplnily přísliby několika ministrů spravedlnosti. Naproti tomu na návrh nového zákona o státním zastupitelství již v současné době z pochopitelných důvodů nikdo nepospíchá, ani jeho projednávání neurguje (příliš kontroverzní norma, kterou „vlastně již nikdo moc nechce“). Z této neúplné bilance je zřejmé, že zbývající relativně velmi krátké období pro legislativní aktivity vlády, resp. jednotlivých rezortů a posléze pak parlamentu, bude nutit politiky k rozhodování o prioritách, které je ještě třeba prosadit a projednat. Nejpozději do konce roku 2016 musí být v tomto ohledu jasno. Již nyní je však zřejmé, že se velkých změn v oblasti justice v tomto volebním období již nedočkáme. Není to ani dobře – oddalují se potřebné reformy, ale ani úplně špatně – současná legislativa na ministerstvu spravedlnosti není schopná kvalitně reformy připravit. V takovém případě se v legislativě i v justici vyplatí trpělivost. Foto: ČTK prof. JUDr. Helena Válková, CSc., poslankyně, předsedkyně Podvýboru pro justici a soudní samosprávu, členka Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny PČR Není to ani dobře – oddalují se potřebné reformy, ale ani úplně špatně – současná legislativa na ministerstvu spravedlnosti není schopná kvalitně reformy připravit. inzerce