Judikatura Přehled judikatury Posuzování naplnění podmínek pro omezení osobní svobody obviněného uvalením vazby Právní věta: Při posuzování naplnění zákonných podmínek pro omezení osobní svobody obviněného uvalením vazby je třeba vycházet ze stavu daného v době rozhodování soudu, nikoliv ze spekulací o naplnění těchto podmínek v budoucnu. Proto má-li být obviněný vzat do tzv. útěkové vazby z důvodu hrozby vysokého trestu, pak je především nezbytné, aby mu onen vysoký trest mohl být reálně uložen za spáchání trestného činu, pro nějž je aktuálně trestně stíhán, nikoli za spáchání jiného trestného činu (na nějž by skutek obviněného mohl být v budoucnu překvalifikován). Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 356/16 je dostupný zde (193 KB, PDF). K tématu bezplatné Wi-fi v obchodech a barech Podle generálního advokáta M. Szpunara není provozovatel obchodu, baru nebo hotelu, který veřejnosti bezplatně nabízí Wi-Fi síť, odpovědný za porušení autorských práv uživateli této sítě. Vůči provozovateli může být sice vydán soudní zákaz směřující k ukončení tohoto porušování nebo k jeho předejití, nelze však naproti tomu vyžadovat přerušení internetového připojení, jeho zabezpečení heslem nebo obecný přezkum komunikací. Úplné znění stanoviska generálního advokáta - k dispozici zde (PDF). inzerce K náhradám za zrušený let Vnitrostátní orgány vykonávají všeobecný dohled s cílem zaručit práva cestujících v letecké dopravě, ale nejsou povinny jednat na základě individuálních stížností. Tato pravomoc jim však může být svěřena na základě vnitrostátních právních předpisů. Úplné znění rozsudku Soudního dvora EU - k dispozici zde. K výkonu evropského zatýkacího rozkazu Výkon evropského zatýkacího rozkazu musí být odložen, je-li dáno skutečné nebezpečí nelidského nebo ponižujícího zacházení vzhledem k podmínkám, za nichž má být dotyčná osoba omezena na své svobodě v členském státě, ve kterém byl zatýkací rozkaz vydán. Nelze-li existenci tohoto nebezpečí vyloučit v přiměřené lhůtě, musí orgán pověřený výkonem zatýkacího rozkazu rozhodnout, zda je namístě postup předání ukončit. Úplné znění rozsudku Soudního dvora EU - k dispozici zde. Soud musí znovu řešit náhradu škody kvůli ztracené občance Živnostenský úřad by měl ověřovat platnost průkazu totožnosti osoby, která požádá o vydání živnostenského listu, řekl Ústavní soud. Městský soud v Praze musí znovu řešit letitý spor o odškodnění za údajné pochybení státu při vydání živnostenského listu na základě cizího občanského průkazu. Původní vlastník legitimaci ztratil, což řádně ohlásil. Ústavní soud vyhověl stížnosti firmy Holman Business Partner, která požaduje náhradu škody 3,6 milionu korun. Úřady se podle firmy dopustily nesprávného postupu, když před 20 lety umožnily člověku s cizím průkazem získat živnostenský list a registraci k DPH. Firma s mužem opakovaně obchodovala a uplatňovala na základě kupních smluv odpočty daní. Později se ovšem na podvod s průkazem přišlo a firma musela odpočty vracet, a právě v tom spočívá nárokovaná škoda. Podle ústavních soudců by živnostenské úřady měly ověřovat platnost průkazu totožnosti u lidí, kteří žádají o živnostenské oprávnění. Dnes už mají všechny státní úřady přístup do elektronické evidence obyvatel, která kontrolu umožňuje. Úředníci tak mohou zjistit to, zda nejde o ukradený průkaz a zda jej předkládá jeho oprávněný držitel. „Tahle podmínka pro vydání nějakého oprávnění, nějakého rozhodnutí, je asi nezbytná," řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Na zodpovědnosti státu za případnou škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ovšem nic nemění ani to, že v roce 1996 neměly živnostenské úřady k evidenci odcizených průkazů přístup. Městský soud v Praze by měl nyní posoudit, zda jsou naplněny veškeré podmínky pro uplatnění práva na náhradu škody. Jde zejména o vznik škody a její příčinnou souvislost s nesprávným úředním postupem. Text nálezu sp. zn. IV. ÚS 2598/15 je dostupný zde (267 KB, PDF). K podmínkám vzniku faktického pracovního poměru a vázanosti soudu právním názorem soudu vyšší instance Faktickým pracovním poměrem se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a podle jeho pokynů závislou práci, kritérium „podle pokynů zaměstnavatele“ je však nutno chápat a posuzovat jako znak závislé práce, nikoliv vyžadovat výslovné sdělení jednoznačného pokynu k práci zaměstnanci. Pokud v rámci faktického pracovního poměru dojde k úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní. V novém rozhodnutí, následujícím po rozhodnutí kasačním, je třeba vždy pečlivě a jasně vysvětlit, jak se soud do podrobností vypořádal se všemi aspekty závazného právního názoru, jak s nimi „pracoval“ a jaké z nich vyvodil nové právní závěry. Tyto závěry nemusejí být nutně odlišné od závěrů dříve vyslovených, z rozhodnutí však musí být zřejmé, že se zavázaný soud vysloveným právním názorem bezvýhradně řídil. Kasační rozhodnutí je třeba číst pečlivě, i „mezi řádky“, a řídit se jím nikoliv jen formálně, ale především materiálně, a detailně se vypořádat se vším, co nadřízený soud naznačil. Opačný postup, tedy snaží-li se zavázaný soud za každou cenu obhájit svůj původní verdikt, je projevem nepřípustné svévole znamenající také porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Ústavní soud dal novou šanci na odškodnění ženě, jejíž syn zemřel po úrazu na brigádě na Královéhradecku. Protože hoch neměl s objednatelem výškových prací smlouvu, Krajský soud v Hradci Králové jeho úmrtí nepovažoval za následek pracovního úrazu a matce nepřiznal požadovanou náhradu 263 000 korun plus úroky. Nyní musí rozhodovat znovu. Okresní soud původně vyhověl matce. Krajský soud ovšem zaujal opačný názor a nezměnil jej ani po intervenci Nejvyššího soudu, který provedl závazný výklad pojmu faktický pracovní poměr. Text nálezu sp. zn. IV. ÚS 3073/15 včetně disentu je dostupný zde (257 KB, PDF). Povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím Nejvyšší správní soud trvá na tom, že obchodní korporace ovládané státem, kraji či obcemi musí poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Společnost ČEZ je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proto se zásadně nesmí poskytování informací vyhýbat. Je totiž veřejnou institucí, protože jej ovládá stát jako jeho klíčový akcionář. Jelikož však působí na trhu v konkurenčním prostředí, může poskytnutí některých citlivých informací o své činnosti odepřít, typicky pokud by šlo o jeho obchodní tajemství. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší správní soud. Argumentačně posílil své již delší dobu zastávané závěry a odmítl opakované snahy ČEZu vymknout se z dosahu zákona o svobodném přístupu k informacím. Informace k rozsudku ze dne 16. března 2016 sp.zn. 2 As 155/2015. inzerce Soudní přezkum rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska Soudní přezkum rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska je možný až v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí, řekl Ústavní soud. Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost firmy Office Park Šantovka. Domáhala se soudního přezkoumání postupu olomouckého krajského úřadu, který v lednu 2014 zrušil souhlas magistrátních památkářů se stavbou výškové budovy Šantovka Tower v Olomouci. Ústavní soud však potvrdil, že přezkoumávat lze až finální územní rozhodnutí, nikoliv dílčí stanoviska. Investor rozhodnutí ÚS nekomentoval. „Příliš odložený soudní přezkum řízení jako celku může být z hlediska ochrany práv nedostatečný, avšak příliš brzký přezkum jednotlivých částí řízení může ochromit souborné rozhodovací postupy v rámci veřejné správy,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře. Firma konkrétně požadovala zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu a usnesení Krajského soudu v Ostravě. Jako důvod vyjmenovala porušení práva na spravedlivý proces, soudní ochranu a zákonného soudce. Nejvyšší správní soud dlouhodobě uvádí, že dílčí stanoviska se soudně nepřezkoumávají. Firma ale poukázala na to, že soud v minulosti jednou vynesl protichůdné rozhodnutí, a tak měl v jejím případě rozhodovat rozšířený senát. Podle ÚS ale šlo o ojedinělé vybočení z rozhodovací činnosti soudu, proto nebyl zásah rozšířeného senátu nutný. Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2866/15 je dostupný zde (273 KB, PDF). Žadatelé mají nárok na údaje o platech učitelů ZUŠ Povinnost poskytovat žadatelům informace o výši platů dopadá i na základní umělecké školy. Nejvyšší správní soud nedávno zamítl kasační stížnost učitele, který poskytnutí údaje považoval za zásah do svého soukromí. Nejvyšší správní soud (NSS) koncem ledna rozhodl, že i na umělecké školy dopadá názor, který v roce 2014 vyslovil jeho rozšířený senát. NSS považuje informační povinnost za důležitý nástroj kontroly veřejné sféry a politiky. Pracovníky vyplácené z veřejných rozpočtů pak označuje za příjemce veřejných prostředků ve smyslu informačního zákona. Žadatelé tak mají právo znát výši jejich platu. Žádosti o informace lze podle NSS zamítat spíše výjimečně, například v situaci, kdy nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a kdy zaměstnanec vykonává různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid. „Zahrnutí zaměstnanců mezi příjemce veřejných prostředků, o nichž musí být poskytovány informace, je legitimováno intenzívním veřejným zájmem na kontrole veřejné moci a hospodárnosti a účelnosti jejího jednání i v oblasti zaměstnávání a odměňování,“ rozhodl NSS v roce 2014 a nyní na verdikt znovu odkázal. Rozšířený senát NSS už v minulosti odmítl obavy, že zveřejňování platů může zaměstnance ve veřejné sféře poškodit. Ani nebezpečí závisti není důvodem k neposkytnutí informace. Spekulace a dohady podle nich mohou závist přiživovat více než veřejně dostupná fakta. Autor: Mgr. Dana Jakešová Zdroj: ÚS, ČTK, SD EU, NSS