Analýza Z praxe Je ohroženo vymáhání práva? Ministerstvo spravedlnosti plánuje snížení odměn soudním exekutorům, a to až o dvě třetiny. S tím ale nesouhlasí Exekutorská komora ČR. Varuje, že dramatické snížení exekučního tarifu povede k rozpadu systému vymáhání práva. O povolání exekutora totiž již dnes není zájem a některé úřady tak zůstávají neobsazené. V případě dalšího snížení odměn exekutorům by se situace ještě dále zhoršila. Podle Exekutorské komory hrozí, že úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí, což povede k propuštění více než 3000 zaměstnanců. Vymahatelnost práva v České republice by se pak podle komory dramaticky snížila. Pro představu - exekutoři aktuálně vymáhají jistinu ve výši 350 miliard korun. Ovšem konečné důsledky takové radikální změny by mohly mít ještě další následky. Státu totiž podle Exekutorské komory v případě, že exekutoři budou nuceni svou činnost ukončit, reálně hrozí náhrada škody ve výši až 100 miliard korun. Zavedení povinných záloh nenahradí sníženou odměnu Situaci nevyváží ani uvažované zavedení povinných záloh věřitelům, které podporuje i Exekutorská komora. Zavedení poplatků a záloh by totiž řešilo jen nově nařízené exekuce, ale nezajistilo by úhradu nákladů asi 3 milionů aktuálně vedených marných exekučních řízení. A Pavla Fučíková si v této souvislosti pokládá otázku: „Bude tedy sám stát sanovat náklady již běžících bezvýsledných exekucí ze státního rozpočtu?“ Upozorňuje také, že záloha nepokrývá skutečné celkové náklady spojené s vedením exekuce. Záloha za současné úpravy totiž činí maximálně 50 % odměny a paušální náhrady nákladů a týká se jen přímých výdajů, které se pojí s exekučním řízením. Neřeší další související náklady, jako jsou mzdy pracovníků, softwarové a počítačové vybavení, pronájmy kanceláří, skladů apod. Tím, že se záloha vypočítává z odměny, došlo by snížením odměny zároveň i k automatickému snížení zálohy. A konečně, záloha neřeší ani odměnu, tedy oprávněný nárok na přiměřený zisk za činnost exekutora. To znamená, že i při zavedení povinných záloh a poplatků by exekutoři vedli většinu řízení nejenom zadarmo, ale stále se ztrátou. Za největší paradox a nespravedlnost pak komora vnímá nejasné zvýhodňování insolvenčních správců. „Ti dostávají zaplaceno minimálně 45 000 korun, a to vždy a bez ohledu na to, zda peníze vymůžou. Úhradu odměny jim garantuje stát. Naproti tomu minimální odměna exekutora by u navrhovaného snížení exekučního tarifu činila jen 500 korun. Odměnu exekutor dostává jen v případě, že peníze vymůže,“ dodal Vladimír Plášil, viceprezident Exekutorské komory ČR. Autor: Mgr. Dana Jakešová Zpracováno z informací Exekutorské komory ČR J e či není prostor pro snižování exekučního tarifu? Exekutorská komora říká, že nikoliv. „Náklady na provoz exekutorských úřadů dramaticky rostou, za více než 60 % pohledávek nedostáváme díky mnohačetným exekucím zaplaceno a legislativa zhoršuje vymahatelnost,“ uvedla Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR. Tarif, podle kterého jsou soudní exekutoři odměňováni, byl nastaven už před 15 lety v roce 2001. Dílčími úpravami pak došlo k 50 % snížení odměn a náhrad výdajů v případě „dobrovolné“ úhrady dlužníkem a zavedení limitů na účtované náklady jako cestovné. Současně s tím enormně narostly náklady a agenda. K nejvíce zatěžujícím nákladům exekutorských úřadů přitom patří poštovné, které bylo za poslední 3 roky navýšeno už 3 krát. Tento nárůst o 25 % představuje podle Exekutorské komory pro průměrný exekutorský úřad bezmála 300 tisíc Kč navíc. Pokud číslo vyjádříme u všech exekutorských úřadů, tak na poštovném po trojím zdražení zaplatí soudní exekutoři o 47 milionů Kč navíc. Jen poslední vlna zdražování poštovného si vyžádá zaplatit navíc takřka 10 milionů Kč ročně. Kromě toho neustále roste počet nevymahatelných exekucí (až 70 % řízení), za které exekutoři nedostávají zaplaceno. Ministerstvo spravedlnosti přesto plánuje odměny soudním exekutorům snížit až o dvě třetiny. „Úvahy pana ministra o snížení exekutorského tarifu já ani kolegové nechápeme a nedokážeme si je logicky zdůvodnit,“ říká Fučíková. „Naše data, která jsme ministerstvu předkládali, mluví jasně: prostor pro snížení exekučního tarifu neexistuje. Měli bychom naopak hledat cesty, jak kompenzovat úřadům stále rostoucí náklady a agendu. Už teď má řada exekutorů vážné finanční potíže a mnoho z nich zvažuje propouštění zaměstnanců či přímo uzavření úřadů.“ Co by snížení odměn mohlo způsobit Do výběrových řízení na uvolněné úřady se tak již nyní kvůli zvyšujícím se nákladům a nejistotě obecně hlásí na pozici exekutora stále menší počet kandidátů. „Zatímco dříve se do výběrového řízení na obsazení úřadu přihlásili třeba čtyři uchazeči, dnes je situace bohužel zřetelně odlišná. Z celkového počtu 23 výběrových řízení v letech 2013 - 2015 se v polovině případů nepřihlásil nikdo či pouze jeden uchazeč,“ uvedla Pavla Fučíková. Některé exekutorské úřady se tak nedaří obsazovat dlouhodobě. V současné době je neobsazených 20 úřadů a na 4 probíhá výběrové řízení. inzerce