Analýza Téma čísla Analýza Pročistí nový zákon o spotřebitelském úvěru finanční trh? Ve sněmovně se blíží ke schválení nový zákon o spotřebitelském úvěru. Prošel druhým čtením, rozpočtovým i ústavně-právním výborem a nyní již tedy míří do závěrečné fáze. Nová norma by měla posílit postavení spotřebitelů a výrazně zvýšit nároky na nebankovní subjekty pro „podnikání v úvěrech“. Trh by se tak měl „pročistit“ od nepoctivců. N ový zákon uceleně pokrývá všechny typy spotřebitelských úvěrů – od klasických hotovostních úvěrů, přes kreditní karty, nákupy zboží na splátky až po hypotéky a jiné úvěry na bydlení, kterých se stávající úprava vůbec netýká. A zahrne nově i tzv. mikropůjčky do 5 tisíc korun, na něž se současný zákon rovněž nevztahuje. Primárním cílem pro jeho přípravu bylo totiž pročištění finančního trhu od nepoctivých poskytovatelů půjček. Na nebankovní subjekty, které chtějí „podnikat v úvěrech“ proto předloha velmi výrazně zvyšuje nároky. Že je to nutné, se domnívá také veřejnost. Potvrzuje to i průzkum, který si udělalo epravo.cz mezi svými čtenáři. Pro větší regulací nebankovních subjektů poskytujících úvěry se vyslovilo více než 90% respondentů. Aby zákon o spotřebitelském úvěru „pokrýval“ všechny typy spotřebitelských úvěrů (i mikropůjčky do 5 tisíc Kč) včetně hypoték považuje za vhodné řešení více než 49 % respondentů. Podle více než 23 % respondentů je to vhodné řešení, ovšem s výjimkou hypoték. Vstupní kapitál bude zřejmě 20 milionů korun Změny navržené v zákoně jsou přitom velmi zásadního charakteru. Pro nebankovní subjekty zavádí licencování, klade vyšší nároky na odbornost a důvěryhodnost osob zapojených do poskytování a zprostředkování úvěrů, a především pak pro ně zavádí minimální počáteční kapitál. A ten zřejmě zůstane ve výši navržené vládou - 20 milionů korun. Sněmovní rozpočtový výbor totiž doporučil neschválit návrh ústavně právního výboru, který chce tento limit snížit na 15 milionů Kč. Podle ministerstva financí má navrhovaná dvacetimilionová hranice pročistit trh úvěrových firem. Výbor odmítl i obdobný návrh Marka Bendy (ODS), který chtěl povinný vstupní kapitál snížit až na pět milionů. Podle ministerstva financí by se snížením požadavku na kapitál mohl zvýšit počet úvěrových firem na trhu. V současnosti má přitom živnostenské oprávnění na poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru okolo 60 tisíc osob. Je tedy jasné, že na tak obrovské množství podnikatelů není reálné efektivně dohlížet. Dohled bude mít ČNB Tím, kdo by měl do budoucna vydávat licence a na tyto subjekty dohlížet, by měla být Česká národní banka, což by mělo tomuto segmentu finančního trhu přinést vyšší kredibilitu. Firmy a lidi, kteří jsou podezřelí, že neoprávněně poskytují nebo zprostředkovávají úvěry, však zřejmě kontrolovat nebude. Návrh Jaroslava Klašky (KDU-ČSL), který toto navrhoval, totiž sněmovní rozpočtový výbor doporučil neschválit. S návrhem nesouhlasila ani samotná ČNB a ministerstvo financí. Kladné stanovisko výboru naopak získal jiný Klaškův návrh, aby úvěrové firmy a zprostředkovatelé nesměli odměňovat své zaměstnance za to, že pro půjčování peněz získají další lidi. Lepší postavení spotřebitele a vyšší odpovědnost věřitele Nový zákon má posílit postavení lidí, kteří si berou spotřebitelské úvěry. S tím souhlasí i téměř 51 % respondentů průzkumu epravo.cz. Úvěr by měl tak podle nového zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná. S tím souhlasí téměř 48 % respondentů průzkumu epravo.cz. V závěrečném hlasování budou poslanci rozhodovat ještě o celé řadě dalších návrhů. Například o návrhu Jaroslava Klašky (KDU-ČSL), podle kterého by hrozila až 20milionová pokuta firmám a jednotlivcům, kteří by poskytovali spotřebitelské úvěry bez oprávnění. Zákon u takových úvěrových smluv uvádí, že nepožívají právní ochrany a věřitel by měl nárok jen na jistinu bez úroku a sankcí. Rozpočtový výbor doporučil už dřív škrtnout možnost řešení sporů u smluv ze spotřebitelských úvěrů u rozhodců. Pře by řešily výhradně soudy. Velká debata kolem hypoték Značný rozruch pak budí možnost předčasného splacení hypotéky bez sankcí, resp. jen s úhradou účelně vynaložených nákladů. S tím by souhlasilo více než 86 % respondentů průzkumu epravo.cz, dalších 10 % by s tím souhlasilo také, ale jen u úvěrů do určité výše. Poslanci v tomto nejsou zajedno. Sociální demokrat Václav Votava chce, aby lidé mohli u hypotéky splatit bez sankce každý rok až čtvrtinu jistiny místo pětiny, jak uvádí vládní návrh. Rozpočtový výbor už dřív Votavovu úpravu nepodpořil. Poslanec také navrhuje možnost jednorázového splacení hypotéky při prodeji nemovitosti, náhrada nákladů by činila nejvýše 50 000 korun. Na úvěry na bydlení míří i návrh Jeronýma Tejce (ČSSD). Věřitel by měl podle něj právo jen na náhradu účelně vynaložených nákladů, pokud by dlužník nečerpal poskytnutou půjčku nebo její část. Podle Tejce existuji v nynější praxi případy i několikasettisícových postihů za nečerpání. Podle Jana Chvojky (ČSSD) a taky podle Zbyňka Stanjury (ODS) a Radka Vondráčka (ANO) by měl mít věřitel možnost prodat zástavu úvěru na bydlení po třech měsících od chvíle, kdy oznámil dlužníkovi zahájení výkonu práva. Vládní norma předpokládá půlroční lhůtu, přičemž v této době by dlužník mohl prodat zástavu kvůli umoření dluhu sám. Mgr. Dana Jakešová (s využitím ČTK) Víte, že se připravuje nový zákon o spotřebitelském úvěru a jaké změny by měl přinést? Ano (58) Ano, ale neznám detaily (79) Ne (27) Považujete za vhodné řešení, aby zákon o spotřebitelském úvěru „pokrýval“ všechny typy spotřebitelských úvěrů (i mikropůjčky do 5 tisíc Kč) včetně hypoték? Ano (81) Ano, kromě hypoték (39) Ne (34) Nevím (11) Měla by být větší regulace nebankovních subjektů poskytujících úvěry? Ano (149) Ne (14) Nevím (2) Měl by zákon o spotřebitelském úvěru více chránit věřitele? Ano (84) Ne (60) Nevím (21) Návrh počítá s tím, že poskytovatel úvěru bude muset prověřit, zda je žadatel schopen úvěr splatit. Pokud by tak neučinil a spotřebitel by nebyl schopen ze svých příjmů řádně úvěr splácet, byla by smlouva o úvěru neplatná. Spotřebitel by v takovém případě musel vrátit pouze jistinu, a to dle svých možností. Úrok by žádný neplatil. Považujete toto za vhodné řešení? Ano (79) Ne (75) Nevím (11) Měl by zákon stanovit maximální výši smluvní pokuty při prodlení včetně absolutního stropu pro tyto pokuty? Ano (137) Ne (24) Nevím (4) Měl by zákon umožnit předčasné splacení úvěru (včetně hypoték) kdykoliv bez sankcí, resp. jen s úhradou účelně vynaložených nákladů? Ano (142) Ano, ale jen u úvěrů do určité výše (17) Ne (4) Nevím (2)