Analýza Z praxe Stát se soudním znalcem bude náročnější Zavedení kvalifikačních požadavků, jednotné metodologické postupy pro zpracovaní posudků i pravidelné přísné kontroly. To vše by měl „zařídit“ nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který představil ministr spravedlnosti. Kdo bude moci být znalcem To chce ministerstvo změnit. Návrh zákona proto sjednocuje kritéria pro samotný vstup do znalecké profese. „Zavedení jednoznačných kvalifikačních požadavků by mělo vést k personálnímu zkvalitnění výkonu této profese, protože ji budou moci vykonávat pouze takové osoby, které splní určitý minimální standard,“ vysvětlil Pelikán. Podle nového návrhu by měly být pro znalce v jednotlivých oborech jasně definovány podmínky ohledně vzdělání či praxe. Kandidáti by museli skládat přísné zkoušky k ověření odborné způsobilosti. Obecná část testu by zahrnovala právní aspekty práce znalce, zvláštní část znalosti z daného oboru. Pokud znalec stanovené požadavky splní, vznikne mu nárok na jmenování. Znalci, kteří jsou už nyní zapsáni v seznamu, by zkoušky zpětně skládat nemuseli. Ministerstvo je ovšem chce pravidelně kontrolovat. Nový zákon zavádí pravidla i pro samotné zpracování posudků. Pro ty by měly být nově stanoveny jednotné metodologické postupy. A novinkou bude také jasnější vymezení odpovědnosti, s čímž souvisí zavedení povinného pojištění pro znalce, ústav či kancelář. Prioritou je i větší kontrola Ministerstvo spravedlnosti se chce zaměřit také na rozšíření možnosti přezkoumávání znaleckých posudků a kontrolu jejich formální a věcné správnosti. Návrh zákona proto zavádí systém pravidelných kontrol znalecké činnosti (jednou za pět let). Každého znalce by tak v intervalu několika let přezkoumala komise. U náhodně vybraného vzorku posudků by kontrolovala, zda byly vyhotoveny v souladu s danými pravidly. Znalec, který by nesplňoval požadavky, by mohl o svou funkci přijít. Ministr připustil, že zřejmě největším úskalím jeho plánu bude sehnat odborníky na kontrolu posudků. Zákon počítá rovněž se zavedením elektronické evidence znaleckých deníků namísto současných papírových. Mimo jiné i proto, aby byla umožněna flexibilní kontrola. Mění se i systém odměňování A návrh počítá také se změnou systému odměňování znalců. Nejedná se však jen o navýšení samotné odměny (znalečného), ale i o rozšíření okruhu nákladů, které jsou hrazeny, a zakotvení možnosti dalších náhrad, například za ztrátu času v bezprostřední souvislosti s úkony nutnými pro vypracování znaleckého posudku. Odměny pro znalce návrh zvyšuje ze současných 100 až 350 korun za hodinu práce na 300 až 550 korun. Kolik to vše bude stát Ministerstvo již návrh odeslalo do připomínkového řízení, zákon by měl být účinný od ledna 2018. Podle důvodové zprávy bude v prvním roce účinnosti zákona potřeba téměř dvojnásobně navýšit částku vydanou na posudky oproti roku 2014, kdy stát za expertizy zaplatil přes 175 milionů Kč. Dalších 12 milionů si pak například vyžádá zvýšený dohled nad znalci na ministerstvu a krajských soudech. „Není to málo peněz, ale v porovnání se škodami, které nám současný systém působí, je to více než obhajitelné,“ konstatoval Pelikán. Mgr. Dana Jakešová (Zdroj: ČTK a MSp) P ůsobení znalců označil ministr Robert Pelikán již dříve za palčivý problém. Posudky podle něj nebývají spolehlivé a různí experti si často zcela protiřečí. Současnou, několik desítek let starou úpravu chce proto Ministerstvo spravedlnosti nahradit zákonem, který stabilizuje a zkvalitní výkon znalecké činnosti. „Profese znalců je velmi úzce spjata se sociálním a ekonomickým prostředím. Je tedy logické, že téměř šedesát let stará norma dávno nemůže vyhovovat,“ konstatoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Největším problémem podle něj je, že po roce 1989 nebyl vytvořen žádný systém, který by kontroloval, zda jsou znalecké posudky vytvářeny nezávisle a objektivně. „Do znalecké profese po roce 89 vtrhlo podnikání a my na to musíme reagovat,“ zdůraznil ministr. Jaká je praxe v současnosti V současné době záleží jmenování znalců na vůli předsedů krajských soudů. Právní úprava také neurčuje žádné konkrétní kvalifikační předpoklady, jež musí znalci splňovat. „Pro odbornou veřejnost je dlouho známé tajemství, že znalecké posudky jsou velmi málo spolehlivé. Ve sporných případech dochází k tomu, že si každá strana přinese vlastní posudek, který tvrdí něco naprosto jiného. Pak se zpracovává třetí a nikdo neví, čemu věřit. Právo je přitom v řadě případů vitálně závislé na možnosti spolehnout se na odborné vyjádření z jiného oboru,“ zdůraznil ministr. inzerce