Aktuálně Zpravodajství Rakousko má nového prezidenta, průzkumům navzdory Není pochyb, že letošní největší volební bitvou v Evropě bude britské referendum o setrvání v EU. Jeho překvapivá předehra se ale koncem května udála hned za našimi hranicemi. Prezidentské volby v Rakousku se totiž proměnily v lítý souboj do poslední chvíle. Ukázalo se, že nejen Britové, ale i sousední Rakušané volí doslova „padesát na padesát“ a průzkumům navzdory. Hlas rozumu proti milému dědečkovi Bývalé centrum habsburské monarchie tak do druhého kola prezidentských voleb, které se konalo 22. května, vstupovalo v neutěšené politické atmosféře a s příslibem brzkých parlamentních voleb. Závěrečná bitva o prezidentské sídlo Hofburg měla dva hrdiny – Hofera a Van der Bellena. Favorizovaný Hofer z krajně pravicové partaje Svobodných zaznamenal raketový úspěch v prvním kole prezidentských voleb. Volební heslo Hlas rozumu za sebou skrývalo 45letého muže s vášní pro zbraně a létání. Politik, který svůj úspěch vystavil na protiimigrantské rétorice, od svého dětství žije v městečku, kde se v současné neklidné době úspěšně integrovaly desítky syrských a afghánských uprchlíků. Hofer je nejen politický, ale i celoživotní bojovník. Jeho obliba letu v oblacích se mu vymstila, když si po nešťastném pádu ošklivě poranil páteř. Z invalidního vozíku se ale díky své urputnosti vrátil zpět do aktivního života a proměnil se v ostříleného politika. „Nevěřím mu, že je to milý dědeček, za kterého se vydává," poznamenal během volebního klání na adresu výrazně staršího protikandidáta Van der Bellena. Dvaasedmdesátiletý kandidát Zelených je dlouholetým univerzitním profesorem, jehož rodiče uprchli ve 40. letech z Estonska před stalinistickým režimem. A byl to nakonec on, umírněný levicový politik, který se radoval z vítězství a prezidentského křesla. Výsledky byly ale velmi těsné. Ještě po prvním dnu voleb vedl Hofer, následně se situace obrátila a Van der Bellen získal 50,3 procenta hlasů. Jeho protivník získal o pouhých šest desetin méně. O vítězi prezidentských voleb nakonec rozhodly korespondenční hlasy a kandidát Zelených zvítězil o pouhých 31 tisíc hlasů. Než ale Van der Bellen převezme prezidentský úřad po Heinzi Fischerovi, musí si ještě počkat na rozhodnutí Ústavního soudu. Hoferovi Svobodní se na něj totiž obrátili se 150stránkovou stížností, v níž napadají proces sčítání rozhodujících korespondenčních hlasů. Autor: Mgr. Mariana Wernerová K líčovým tématem prezidentských voleb byla samozřejmě migrační krize. Vedle Maďarska to bylo právě Rakousko, které v minulých měsících citelně zasáhla uprchlická vlna. A ačkoliv rakouská vláda v čele s kancléřem Wernerem Faymannem zpočátku podporovala politiku „otevřených dveří“, nakonec se země rozhodla zavést kvůli hromadícímu se počtu uprchlíků kontroly na hranicích. Bylo jasné, že těžká rozhodnutí a změny politických pozic v migrační krizi se odrazí v nejbližších volbách – těmi byly právě ty prezidentské. V prvním kole utrpěli vládní kandidáti naprostý debakl, když získali kolem pouhých 11 procent hlasů. Poprvé od druhé světové války tak tradiční koalice lidovců a sociálních demokratů nebojovala o prezidentský post. Pád kancléře Naopak nečekaný úspěch již v prvním kole slavil populistický kandidát Norbert Hofer ze Svobodné strany Rakouska. Rakouští voliči ho podpořili více než 35 procenty hlasy. Za ním se na druhém místě objevil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen, a to s velkou ztrátou – získal 21 procent hlasů. Neúspěch vládní koalice se záhy odrazil na premiérském postu. Kancléř Faymann po více než sedmi letech ve vedení kancléřství rezignoval. „Mít většinu ve straně nestačí,“ uvedl při oznámení svého odchodu Faymann a opustil také post předsedy sociálně-demokratické partaje. To, co mnozí komentátoři předpovídali německé kancléřce Angele Merkelové, se tak nakonec stalo ve Vídni. Faymann sice přežil kontroverzní kauzy jako například proplacení reklamy od státních společností v roli ministra dopravy, vaz mu ale nakonec srazila migrační krize. inzerce