Aktuálně Zpravodajství Z domova Sněmovna přijala regulaci úvěrů; podle věřitelů dlužníky nechrání Sněmovna schválila zákon o úvěru pro spotřebitele. Lidé zřejmě budou moci splatit dluhy z úvěrů vesměs kdykoliv, omezí se sankce za pozdní splátky a zvýší odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Právě věřitelé ale tvrdí, že regulace úvěrů nezabrání pádům do dluhových pastí. S kritikou nesouhlasí například ministr financí Andrej Babiš (ANO), podle kterého je zákon průlomovou ochranou spotřebitelů. Norma nyní míří do Senátu. Sněmovna podpořila vznik rejstříku skutečných majitelů firem Poslanci v prvním čtení podpořili vládní návrh novely zákona proti praní špinavých peněz, která kromě jiného zřizuje rejstřík skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů. Evidenci skutečných majitelů povedou rejstříkové soudy. Budou se do ní zapisovat nejen údaje o datu narození nebo bydlišti, ale třeba i o hlasovacích právech. Budou se zapisovat i údaje vysvětlující, proč je daný člověk skutečným majitelem. Údaje se budou poskytovat jen kvůli vybraným trestným činům souvisejícím s praním špinavých peněz nebo s terorismem. Přístup k rejstříku budou mít například soudy, policie a zpravodajské služby. Vládní předloha počítá také s tím, že se nynější Finanční analytický útvar ministerstva financí stane samostatným správním úřadem nezávislým na ministerstvu. Daň z nabytí nemovitosti bude platit kupující, schválila Sněmovna Daň z nabytí nemovitosti bude nově platit zřejmě kupující. Počítá s tím novela zákonného opatření, kterou schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Změna má začít platit první den třetího měsíce od vyhlášení zákona ve sbírce; kupující tak začnou platit daň zřejmě až od podzimu. Loni na této dani stát vybral téměř 11 miliard korun. Vláda si od této změny slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí; zpravidla ji platí prodávající a kupující je v pozici ručitele. Změna zákona tento institut ručení ruší. Sazbu daně čtyři procenta ponechává beze změny. Návrh na zřízení centrální evidence účtů míří ke schvalování Návrh na zřízení centrálního registru účtů, které vedou tuzemské banky a záložny svým klientům, míří ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Registr má spravovat Česká národní banka, nebude však obsahovat údaje o zůstatcích na účtech. Opatření má podle vlády pomoci v boji s daňovými úniky nebo s financováním terorismu. Dva sněmovní výbory navrhly, aby nad vstupy do evidence dohlíželi poslanci. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) to podpořil. Podobný systém funguje například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku a v Itálii. Zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a má jej v návrhu takzvaného protiteroristického balíčku Evropská komise. Registr účtů by měl začít fungovat po 16 měsících od uvedení zákona v účinnost. Podle ministerstva to zřejmě bude v první polovině roku 2018. Zaměstnanci v dozorčí radě by mohli být jen ve státních firmách Zaměstnanci by měli mít právo na zastoupení v dozorčích radách obchodních korporací jen v těch podnicích, v nichž má nadpoloviční účast stát. Doporučil to sněmovní hospodářský výbor, když projednával návrh skupiny poslanců ČSSD, kteří chtějí obnovit právo zaměstnanců na zastoupení v dozorčích radách firem. Předloha sociálních demokratů počítá s tím, že zaměstnanci by měli mít právo obsadit třetinu míst v dozorčí radě. Zbylé dvě třetiny by volila valná hromada společnosti. Senát trvá na tom, aby obchody měly zavřeno o sedmi svátcích Senát trvá na tom, aby velké obchody měly zavřeno o sedmi státních svátcích, jak původně navrhoval. Tedy na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den by směly mít otevřeno jen do 14:00. Zavřeno by podle sněmovní i senátní verze měly mít obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, zastavárny, sběrny či bazary. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun. Při opakovaném porušení zákona to bude až pětinásobek. Definitivní slovo budou mít ale poslanci při opětovném projednávání. Sněmovna schválila nový celní zákon, má zjednodušit celní řízení Zjednodušit celní řízení pro menší firmy a dovozce má nový celní zákon, který schválila Sněmovna. Má také sjednotit současné postupy pro celní dohled, kontrolu a řízení, včetně zajištění cla, vyměření a jeho výběr. Pro cla a obchod by se měly ve větší míře využívat moderní nástroje a technologie, především elektronické prostředí. Nový zákon má především přizpůsobit tuzemské zákony novému celnímu kodexu Unie účinnému od letošního května. Nyní zákon dostane k projednání Senát. S novým celním zákonem poslanci schválili i vládní návrh, který mění související zákony. Například finanční a celní správa podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) získají celostátní působnost k daňové kontrole. Celníci nově budou moci prověřovat spáchání trestných činů u daně z přidané hodnoty. Norma o změně v organizaci věznic se patrně bude ještě upravovat Předloha o změně v organizaci věznic se patrně bude ještě upravovat. Poslancům se příliš nelíbí to, že by o umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení rozhodoval ředitel věznice, o případném odvolání pachatele pak generální ředitel Vězeňské služby. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s návrhy, aby stížnost řešilo samo, nebo soudy. Bezpečnostní výbor proto projednávání novely trestního zákoníku přerušil. Vláda se k Babišovu návrhu o whistleblowingu postavila neutrálně Předloha ministra financí Andreje Babiše (ANO) o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele dostala od vlády neutrální stanovisko. Podle předběžného stanoviska, které kabinetu dával ministr pro legislativu Jiří Dientsbier (ČSSD), se měla vláda k normě postavit záporně. Oba politici se už dříve dostali kvůli úpravám takzvaného whistleblowingu do sporu. Babišův návrh zákona řeší ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Cílem předlohy je především zabránit tomu, aby oznamovatelé byli v zaměstnání šikanováni, nebo dokonce propuštěni. Dienstbier už dříve představil dvě varianty změn několika norem, které by měly vést ke stejnému cíli. Pravomoc úřadů kontrolovat domácí kotle v novele asi zůstane Novou pravomoc úřadů kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích, Sněmovna ve vládní novele zákona o ochraně ovzduší asi ponechá. Výbor pro životní prostředí nedoporučil dolní komoře schválit návrhy Jana Zahradníka (ODS) a Jiřího Junka (KDU-ČSL) na vypuštění kompetence. Fyzická kontrola kotle v domácnosti by však byla podle předlohy až krajním řešením. Norma předpokládá, že prověrka by mohla přijít, pokud se důvodné podezření na porušení zákona objeví opakovaně. Úředníci budou muset majitele nejprve písemně vyzvat, aby zjednal nápravu s informací, co v opačném případě může nastat. Lidem, kteří by pracovníky kontroly domů nepustili, by ale hrozil postih až 50 000 korun. Prověrky by měl zákon umožnit od příštího roku. Maturita z matematiky i poslední ročník školky budou povinné Od příštího roku budou muset předškolní děti povinně absolvovat poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Rozhodla o tom hlasy vládní koalice Sněmovna, když opět schválila novelu školského zákona. Poslanci přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana. Hlavě státu vadilo zejména to, že na místo ve školce budou mít od roku 2020 nárok i dvouleté děti. Byl také proti vymezení školských obvodů spádových mateřských škol. Prezident vrátil zákon poslancům i kvůli inkluzi. Nová pravidla pro výuku postižených dětí na běžných školách tak budou platit už od září. Registr přestupků odstartuje v říjnu, vzrostou pokuty recidivistům Centrální evidence přestupků, která má přinést tvrdší postihy recidivistů, bude fungovat od října. Stát již podepsal smlouvu na vznik systému s pražskou firmou CCA Group, oznámilo ministerstvo spravedlnosti. Za opakované přestupky má hrozit vyšší pokuta. Údaje o přestupcích se budou v evidenci uchovávat pět let. Cílem evidence je přísnější a účinnější trestání recidivy vybraných závažnějších druhů přestupků. „Do registru se budou zapisovat zejména přestupky v oblasti ochrany majetku před alkoholismem a jinými toxikomaniemi či přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku," doplnila Kristina Labohá z tiskového oddělení ministerstva. Údaje o opakovaných přestupcích ale podle ní pomohou také při prevenci kriminality. Autor: ČTK, redakce (dj) inzerce inzerce