Vimeo Rozhovory Video rozhovor Video rozhovor s Alešem Gerlochem Dále se ve svých odpovědích věnuje problematice přístupu ke vzdělání. Je dobře, že k němu má přístup tolik lidí, když daní za to je již dnes skutečnost, že chybí lidé na středoškolské pozice, nemluvě pak o těch, kde je třeba vyučení? Rovněž se zamýšlí nad tím, nakolik jsou potřebné soukromé školy jako doplnění těch státních. Následující část rozhovoru se zaměřuje na novelu vysokoškolského zákona, která začne platit od září letošního roku. Podle profesora Gerlocha jsou s novelou spojena určitá očekávání, především pokud jde o část, která se týká hodnocení kvality. Současně ale konstatuje, že novela nepřináší žádný zásadní zlom. Původní představy prý byly radikálnější. A zamýšlí se rovněž nad pasáží zákona, která se věnuje jmenování profesorů. Veronika Ryšávková nevynechala ve svých otázkách ani problematiku zavedení školného na vysokých školách. To by profesor Gerloch považoval za věc, která by byla výrazně omezující v přístupu ke vzdělání. Současný systém, kdy nemáme klasické školné za semestr, ale máme poplatky například za delší studium, považuje za dobrý. Otázkou podle něj je, zda by nemělo být například garantované studium jednoho programu. Není totiž výjimkou, že lidé studují ještě druhou či dokonce třetí školu. Závěr rozhovoru pak patří ústavnímu právu, na které se profesor Gerloch specializuje. Hovoří například o způsobu jmenování ústavních soudců. Ten by si představoval jinak, než je tomu nyní. Profesor Aleš Gerloch byl dlouholetým děkanem pražské právnické fakulty. Od 2014 je prorektorem Univerzity Karlovy. Jak hodnotí její postavení a co očekává od nového vysokoškolského zákona. Nejen o tom mluví v rozhovoru pro epravo.cz. Profesor Aleš Gerloch působí na fakultě takřka 40 let. Svoji profesní kariéru zde odstartoval hned po ukončení studií na právnické fakultě. Je tedy jistě v pozici, kdy si může dovolit zhodnotit, jak si univerzita stojí. Moderátorka Veronika Ryšávková přitom toto odvíjí od hypotetické otázky – jak by byl asi spokojený zakladatel univerzity Karel IV.? Profesor Gerloch tuto „výzvu“ přijímá. Konstatuje, že ve středověku byly ve světě desítky univerzit, zatímco dnes jsou jich tisíce. Karlova univerzita přitom patří mezi těch 500 nejlepších na celém světě. Není to tedy jen evropská značka, ale světová. Domnívá se, že pojem Karlova univerzita je ve světě známější než samotná Česká republika. V rozhovoru se dále zamýšlí nad tím, kde jsou ještě rezervy, nebo přesněji jaké jsou potřeba předpoklady pro to, aby univerzita mohla být ještě lepší. Na prvním místě uvádí finance. Na naše poměry prý sice na tom není Karlova univerzita špatně, nicméně s těmi prestižními světovými univerzitami se to srovnávat nedá. Jako na druhou věc poukazuje na počet studentů, kterým má Karlova univerzita okolo 50 tisíc. Uvedl, že na počet studentů je jejich výkon velmi solidní. V některých oborech, například matematických či fyzikálních, jsou pak prý výsledky špičkové. inzerce Vydavatelství EPRAVO.CZ v roce 2014 spustilo sérii video rozhovorů s předními osobnostmi české právnické obce. Jednou za dva týdny naleznete na www.epravo.cz nový rozhovor. Hosty už byli například někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková či její nástupce Robert Pelikán, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či významní advokáti Tomáš Sokol, Jaroslav Havel či Karel Muzikář. Video rozhovory naleznete v archívu ZDE. Autor: dj