Analýza Z praxe Oblast pojišťovnictví čeká nová legislativa O provizích vyplácených zprostředkovatelům za sjednání životního pojištění toho již bylo napsáno mnoho. Tedy především ve spojitosti s častým přepojišťováním smluv, které je pro klienty zpravidla nevýhodné. Do budoucna by tento nešvar mohla omezit připravovaná novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Legislativní procesem současně prochází také novela zákona o pojišťovnictví. Co na to říkají pojišťovny Také pojišťovny nesouhlasí s tím, že by zprostředkování další finančních produktů mohlo jakkoliv ohrozit jejich stabilitu. „V řadě evropských zemí pojišťovny mají možnost zprostředkovat finanční služby nadále přímo. Zprostředkování ostatních finančních produktů v praxi nemůže reálně solventnost pojišťoven, která se novou směrnicí ještě posiluje, ohrozit,“ uvedl Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven. „Proto věříme, že i u nás, kde doposud s poskytováním těchto služeb nebyly spojeny žádné problémy, bude nalezeno vhodné řešení. Přesun těchto činností a prodejního personálu do dceřiných společností činností naopak podle našeho názoru bude ztěžovat řízení rizika a jeho promítnutí do solventnostních požadavků.“ Obdobně to vnímají i v pojišťovně Kooperativa. „Podle našeho názoru mohou z koncentrace nabídky finančních služeb profitovat zejména klienti, neboť mohou sjednat více finančních produktů v jednom místě, dostanou zde informace potřebné k různým finančním produktům, mohou těžit z výhod bankopojištění apod. Uvítali bychom tedy zachování stavu před novelou zákona o pojišťovnictví – pro omezení nevidíme žádný relevantní důvod,“ říká Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa. Rovněž se nedomnívá, že by zprostředkování jiných než finančních produktů než pojištění, mohlo nějak ohrozit stabilitu pojišťoven. „Návrh novely zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, omezuje předmět podnikání pojišťovny na pojišťovací činnosti a operace z nich vyplývající. V EU však neexistuje jednotný výklad operací, které vyplývají z pojišťovací činnosti, a často jsou i jiné činnosti povoleny buď výslovně zákonem, nebo na základě rozhodnutí orgánu dohledu. V České republice je, stejně jako v jiných členských státech EU, obvyklé, že pojišťovny vedle nabízení pojištění zprostředkovávají i jiné finanční služby. Jde zejména o zprostředkování produktů nabízených v rámci finanční skupiny, jejíž jsou součástí,“ popisuje Milan Káňa a dodává: „Vzhledem k tomu, že jde zpravidla o zprostředkování služeb na účet jiného poskytovatele, není dle našeho názoru žádným způsobem ohrožena stabilita pojišťovny. Koneckonců pojišťovny v ČR takto postupují již mnoho let a nebyl zaznamenán žádný případ ohrožení jejich stability, naopak český pojistný trh je z mnoha ohledů velmi bezpečný. Proto věříme, že Parlamentem bude schválen pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 750, který danou problematiku vyjasňuje.“ Provize z životního pojištění čeká omezení Do závěrečného čtení míří i další vládní návrh. Ten omezuje výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům při výpočtu odkupného u pojistných smluv. Nyní regulovány nejsou. K novele předložil pozměňovací návrh předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Řekl, že jeho návrh stanovuje přímo výši odkupného. Počítá s pětiletým obdobím a uvádí, že za každý měsíc se může snížit odkupné o jednu šedesátinu celkových pořizovacích nákladů pojišťovny vzniklých v souvislosti s pojištěním. Tento však nenašel dostatečnou podporu. Návrh tak zůstává v původní podobě. „Návrh (který je aktuálně projednáván v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 751) stanovuje maximální nárok zprostředkovatele na poměrnou část odměny v případě předčasného zániku pojištění v prvních pěti letech jeho trvání. Především pak zavádí povinnost rozložit pořizovací náklady pojistitele - včetně provize zprostředkovatele - při výpočtu odkupného do doby 5 let od vzniku pojištění,“ popisuje Milan Káňa z Kooperativy. Tím se zvýší částka, kterou obdrží pojistník jako odkupné při předčasném zániku pojištění. „Vládní návrh vnímáme jako pečlivě sestavený kompromis, který adresuje klíčové problémy českého trhu životního pojištění a současně nijak neomezuje svobodu podnikání ani smluvní volnost mezi pojistiteli a zprostředkovateli,“ doplňuje Káňa. Rovněž Jan Matoušek říká, že s vládním návrhem novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, předloženým Ministerstvem financí v podobě politického kompromisu Česká asociace pojišťoven souhlasí a má její plnou podporu. „Dnešní systém výplaty vysokých jednorázových provizí motivuje zprostředkovatele k neustálému přetáčení smluv životního pojištění (tedy klient vypoví starou smlouvu a uzavře novou) a zcela zjevně klienty poškozuje,“ zdůraznil Matoušek. Investiční životní pojištění je podle něj dlouhodobý produkt kombinující spoření s pojistnou ochranou a vyplatí se v dlouhodobém horizontu. Říká, že vládní návrh tuto motivaci omezuje, zaručuje klientům větší odstupné a je z tohoto pohledu férovým kompromisem. inzerce Zákon se asi bude vztahovat i na rizikové životní pojistky Opatření se původně mělo týkat pouze životních pojištění, v nichž se tvoří kapitálová rezerva pojištění, která se může vyplácet buď při pojistné události, dožití se určitého věku nebo při výplatě odkupného. Vláda však rozhodla, že se opatření bude týkat i rizikových pojistek. Ani s tím nemají pojišťovny v zásadě problém. „Rizikové produkty se často prodávají s investičními dohromady. Pokud by se na ně regulace nevztahovala, obáváme se, že by se rizikové produkty staly předmětem tlaku zprostředkovatelských sítí a problém vysokých provizí by se přesunul do této neregulované zóny,“ uvedl Jan Matoušek. Zároveň je ale podle něj třeba připomenout, že pokud zprostředkovatel bude dostávat každoroční průběžně vyplácenou provizi, regulace se na něj nevztahuje. Podle Milana Káni lze nalézt argumenty pro i proti zahrnutí tzv. rizikových pojištění pod regulaci. Například není pravda, že předčasné ukončení rizikového pojištění klienta nepoškozuje – často dochází v průběhu času ke zhoršení zdravotního stavu a tím ztížení pojistitelnosti klienta, resp. ke zhoršení podmínek, za kterých získá novou smlouvu. „Navržená úprava eliminuje snahu vyvést provize v životním pojištění mimo regulovanou oblast, tedy do rizikových pojištění. A s tím lze podle našeho názoru souhlasit,“ dodává Káňa. Autor: Mgr. Dana Jakešová P rojednávaná novela zákona o pojišťovnictví má umožnit pojišťovnám, aby mohly už od příštího roku podnikat v EU na základě takzvaného jednotného evropského pasu. Cílem je zapracovat do českého zákona nové evropské předpisy, což má vést k posílení finanční stability pojišťoven, a tím i ochrany spotřebitelů. Při projednávání však vyvstala otázka - ponechat či neponechat pojišťovnám možnost nabízet i jiné finanční produkty než jen pojištění? Vládní novela by mohla pojišťovnám tuto možnost odebrat. Podle vlády by totiž nabízení dalších služeb bylo rizikem pro stabilitu pojišťoven, někteří poslanci s tím ale nesouhlasí. Poukazují i na to, že vznikne nerovnováha na trhu, protože banky naopak budou moci i nadále nabízet pojištění. Zástupci ministerstva financí před poslanci argumentovali mimo jiné tím, že takto jsou nastaveny evropské směrnice a že jednotný evropský pas se vztahuje pouze na pojišťovací činnost a činnosti z nich přímo vyplývající. Zpravodaj k novele Ladislav Šincl se domnívá, že ohrožení stability pojišťoven je nesmysl, protože pojišťovny vystupují v roli zprostředkovatelů. Jiří Dolejš zase poznamenal, že argumentace evropskou směrnicí neobstojí. A Karel Rais vznesl dotaz, zda nové pravidlo neznamená to, že pojišťovny vyklidí trh ve prospěch zahraniční konkurence. Většina sněmovního rozpočtového výboru proto doporučila Sněmovně, aby v závěrečném čtení novely podpořila pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury i totožný návrh Zdeňka Syblíka, které umožní, aby pod nově definované pojišťovací činnosti spadalo i zprostředkování jiných finančních služeb, například stavební spoření nebo penzijní připojištění. inzerce