Analýza Z praxe Snížení odměn exekutorů je podle analýzy ministerstva možné Analýza exekutorského tarifu potvrzuje možnost snížení odměn exekutorů. Tuto analýzu vypracoval specializovaný analytický útvar Ministerstva spravedlnosti a týká se celého exekučního prostředí s akcentem na nákladovost a ziskovost exekutorských úřadů. Odborníci Exekutorské komory a přizvaní experti se budou analýzou důkladně zabývat, již teď je ale prý patrných několik závažných zkreslení reálné situace. Jaká je současná situace Současných 157 exekutorských úřadů má ročně průměrně 5 000 nových exekucí, tedy více než dvojnásobek ministerstvem uvažovaného objemu na jeden úřad a rok. Vedle toho podle exekutorů ministerstvo opomnělo, že exekutorské úřady obhospodařují 4,5 milionu neskončených exekucí. Podle Exekutorské komory spočítalo ministerstvo spravedlnosti analýzu tak, jakoby se exekuce vedly jen jeden rok na místo obvyklých pěti a více let. Fučíková však zdůraznila, že v těchto řízeních musí soudní exekutor vykonávat průběžně úkony a hradit s tím související mandatorní náklady – na mzdy zaměstnanců, informační systémy, součinnostní dotazy, poštovné, náklady na cesty. Průměrný úřad podle ní potřebuje na tuto agendu nejméně 20 zaměstnanců. „Navíc údaje z Generálního finančního ředitelství, které sloužily jako podklad pro ministerské výpočty, se týkají pouze 122 subjektů, zatímco exekutorských úřadů je 157,“ upozornila Pavla Fučíková. „Ministerstvo spravedlnosti účelově rozdělilo výsledky největších úřadů mezi ostatní exekutorské úřady, které ani zdaleka takovýchto výsledků nedosahují. Modelový úřad, jak jej představuje ministerstvo, tedy úřad bez uvažovaných nákladů na 3 desítky tisíc spisů převzatých z 15 leté historie, je naprosto nereálný.“ Ministerstvo navíc podle Exekutorské komory u všech položek používá při výpočtech aritmetický průměr, což je údaj zcela nevypovídající. Podle komory je třeba spočítat medián, tedy střední hodnotu, resp. nejobvyklejší výskyt a eliminovat extrémní hodnoty. Ministerstvo prý ve svých kalkulacích zahrnuje do příjmů exekutora též daně a odvody, jejichž skutečným příjemcem je stát. Exekutorská komora proto i nadále konstatuje, že prostor pro snížení tarifu neexistuje a pokud by se tak nakonec stalo, mohlo by to ohrozit vymahatelnost práva v České republice. Autor: Mgr. Dana Jakešová Zdroj: MSp, EK ČR M inisterstvo spravedlnosti (MSp) na svém webu zveřejnilo analýzu, na základě které našlo prostor pro dramatické snížení exekučního tarifu. Podobná analýza nebyla nikdy v historii Ministerstva spravedlnosti zpracována. Správnost výpočtů v materiálu podle ministerstva následně potvrdila i relevantní data získaná od Exekutorské komory a Generálního finančního ředitelství. Exekutorská komora ČR však považuje modelové situace a výstupy analýzy za chybné. Odborníci Exekutorské komory a přizvaní experti se proto budou analýzou důkladně zabývat, již teď je ale patrných několik závažných zkreslení reálné situace. Kde vidí exekutoři chyby Stěžejní chybou analýzy je, že ekonomické výsledky exekutorů poměřuje s takovým „modelovým úřadem“, který vede průměrných 2400 nových exekucí ročně, z nichž má již ten samý rok vymožitelnost 25 %. V praxi je těchto výsledků dosahováno nikoli během jednoho roku, ale v průběhu několika let. Tento závěr podle Exekutorské komory potvrzuje i samo Ministerstvo spravedlnosti ve své analýze, když uvádí: k vymožení pohledávek nedojde v rámci konkrétního řízení okamžitě v prvním roce po jeho zahájení, ale zpravidla se bude jednat zhruba o pět let. „Po celou tuto dobu musí exekutor hradit náklady, které jsou generovány všemi běžícími exekucemi. Vymožitelnost každého případu však s postupem doby dramaticky klesá,“ uvedla Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR. Je podle ní zcela nepřijatelné, aby ministerstvo na místo reálné analýzy přistoupilo k účelovému zjednodušení dat a docházelo tak k závěrům, které se se skutečností zcela míjí. inzerce