Z praxe Zprávy z akcí Z konference „Regulace venkovní reklamy“ Co vše spadá pod činnost označovanou jako venkovní reklama a jaké jsou její současné trendy u nás i v zahraničí? Jak je vlastně tato reklama regulována a jaké to má nedostatky, ať již hlediska urbanismu a územního rozvoje či hlediska stavebního, bezpečnosti dopravy a v neposlední řadě z hlediska právního? To a mnohé další se dověděli účastníci konference s názvem „Regulace venkovní reklamy“, která proběhla 9. června v pražském hotelu Barceló. Dotčeným orgánem státní správy, který vydává závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu je PČR v případě zvláštního užívání komunikace (silnice a místní komunikace) dle § 25 odst. 7 zák. č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a zřízení a provozování RZ v silničním ochranném pásmu (silnice a místní komunikace) dle §31 odst. 4, písm. c) zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Plachý uvedl, že i v dalších případech může příslušný orgán Policie ČR vstupovat do povolovacích procesů vedených na úseku stavebního zákona. Bohužel ale již nikoliv v pozici dotčeného orgánu, z čehož vyplývá, že jeho vyjádření nejsou pro rozhodující správní orgán závazná, ale mají formu tzv. „nezávazných“ stanovisek. Další část své prezentace zaměřil na vážný problém, kterým je odpoutání pozornosti řidiče. Reklamní zařízení totiž představují podněty, které vyvolávají na základě vrozené orientační reakce procesy neúmyslné (pasivní) pozornosti, jež konkurují procesům úmyslné (aktivní) pozornosti, které jsou v případě řízení dopravního prostředku zaměřeny především na ovládání vozu, provoz na komunikaci a dopravní značení. Jednou ze základních povinností řidiče je věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích. Plachý zdůraznil, že je tedy evidentní, že zařízení, jehož cílem je upoutat pozornost řidiče, představuje potenciální riziko pro veřejný zájem chráněný dotčeným orgánem - zájem na bezpečném a plynulém provozu na pozemních komunikacích. Je podle něj všeobecně známo, že aby zpracovatelé reklamy dosáhli cílů reklamy (tj. informovat spotřebitele a ovlivnit jeho chování), vytvářejí a umísťují reklamní zařízení tak, aby upoutala pozornost a zapůsobila na vnímající osoby. Samotní poskytovatelé reklamních ploch ve své prezentaci vyzdvihují, nakolik právě jejich billboard dokáže zaujmout a upoutat pozornost řidiče (umístěním, osvětlením, pohybem, …). Dokladoval to na několika fotografiích, které podobné situace zachycují. Upozornil rovněž na to, že reklamní zařízení v nejednom případě tvoří nebezpečnou překážku v dopravním prostoru. Střet s reklamním zařízením, nebo jeho podpůrnou konstrukcí přitom způsobuje fatální následky dopravních nehod. Plachý řekl, že z pohledu policie se jedná o nadbytečnou překážku, která neměla být instalována. Toto negativum je podle něj tím výraznější, čím vyšší je povolená rychlost jízdy vozidel v daném úseku. Za nevhodné se tak pro umístění reklamních zařízení považují nehodová místa a nehodové úseky komunikací, blízkost přechodu pro chodce, zastávky MHD, školského zařízení, dopravně komplikované úseky komunikací a umístění v křižovatce nebo její bezprostřední blízkosti. Na závěr své prezentace přítomné seznámil s podněty k návrhům regulace. PČR apeluje na vytvoření jasných pravidel pro umisťování reklamních zařízení v zastavěných územích obcí. Tato pravidla by měla být vytvořena na základě odborné diskuze všech dotčených institucí. Tato pravidla musí být také právně vymahatelná. PČR je rovněž pro úplný zákaz LED obrazovek, pohyblivých ploch a velmi výrazné omezení velkoformátových osvětlených ploch a redukce celkového množství reklamních zařízení. Jinými slovy, „čím méně, tím lépe“. Autor: Mgr. Dana Jakešová Hovořil rovněž o snaze regulavat reklamu na veřejných prostranstvích v rámci samostatné působnosti hlavního města Prahy. Například byla zřízena pracovní skupina ke koordinaci reklamy v hlavním městě Praze. V současnosti probíhá příprava materiálu ke schválení Radou hlavního města Prahy – Pravidla pro umisťování reklamních zařízení na sloupech veřejného prostranství a sloupech trakčního vedení. Představil i příručku „Firemní označení, reklamní a informační zařízení v památkově chráněném území hlavního města Prahy“. Ta byla vydána v roce 2013 v zájmu kultivace veřejného prostoru v památkově chráněném území - pro zvýšení povědomí širší veřejnosti o této problematice a také pro větší transparentnost celého procesu posuzování návrhů nových reklam. Veřejnosti je k dispozici jak v tištěné podobě, tak i v elektronické verzi ke stažení na internetových stránkách MHMP OPP. A samozřejmě přišly na řadu i pražské stavební předpisy. S prezentací vystoupil i zástupce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Policie ČR: Čím méně, tím lépe A nechyběl ani zástupce Policie ČR. S příspěvkem na konferenci v hotelu Barceló vystoupil Zdeněk Plachý z oddělení dopravního inženýrství. Toto oddělení zastupuje Policii ČR (PČR) na jednáních majících vztah k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Zpracovává připomínky k projektové dokumentaci pro výstavbu komunikací a stavební úpravy, které zasahují do komunikací. Rovněž zaujímá stanoviska z hlediska zájmů bezpečnosti a plynulosti silničního provozu ve věci místní a přechodné úpravy provozu na PK, připojování komunikací a sousedních nemovitostí na pozemní komunikace, vydává stanoviska ke zvláštnímu užívání PK atd. A analyzuje i dopravní nehody se závažnými následky. Pokud jde reklamní zařízení, PČR podle kapitána Plachého posuzuje umístění a provozování reklamních zařízení zejména z hlediska jejich dopadu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Venkovní reklamu považuje Tenzer za nejkreativnější a téměř neomezený způsob komunikace. A to nejenom z pohledu neomezeného množství formátů, možností přesného zacílení vybraným umístěním, ale i z hlediska kreativity, jelikož venkovní reklama není pouze tištěná prezentace, ale také různé 3D instalace, digitální projekce a další. Vše opět doložil fotografiemi s názornými příklady. Právní rámec regulace (venkovní) reklamy Vybraným právním aspektům, které se týkají regulace reklamy a odpovědnosti za ni, se ve svém příspěvku věnoval Martin Řanda, advokát a společník advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL. V začátku prezentace představil regulaci reklamy obecně, upozornil na to, že je poměrně roztříštěná. Venkovní reklamy se týká především zákon o regulaci reklamy, což je základní norma, která zapracovává řadu předpisů EU v oblasti regulace reklamy. Patří sem i zákon o ochraně spotřebitele, který definuje nekalé soutěžní praktiky, dále stavební zákon a zákon o pozemních komunikacích. Obecně reklamy se dotýká i občanský zákoník (nekalá soutěž, zásah do osobnosti člověka a pověsti právnické osoby), stejně jako předpisy upravující autorské právo či ochranné známky. Samoregulativním opatřením je pak Kodex reklamy vydaný Radou pro reklamu. V další části prezentace Martin Řanda rozebral tyto jednotlivé body detailněji. Představil definici reklamy podle zákona o regulaci reklamy. Upozornil, že reklama může být i bezplatná. Cílem reklamy je pak podpora podnikatelské činnosti, tzn. že reklamou ve smyslu zákona o regulaci reklamy není podpora nekomerčních akcí a tzv. sociální reklama (podpora nadací, obecně prospěšných společností, …). Doplnil, že zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání má vlastní definici reklamy, tiskový zákon pak odlišuje inzerci. A vysvětlil rovněž, co je zakázanou reklamou. Detailněji se Martin Řanda věnoval rovněž prováděcímu předpisu MMR ke stavebnímu zákonu (vyhláška č. 501/2006 Sb.) Ten upravuje požadavky na umísťování staveb pro reklamu a reklamních zařízení. A podle tohoto předpisu nesmí reklama narušovat charakter prostředí (architektonický, urbanistický), ohrožovat bezpečnost provozu, ani obtěžovat okolí (hlukem, světlem). Dále musí být v souladu s ostatními stavbami pro reklamu a reklamními zařízeními v území, nesmí vytvářet překážky pro osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace. Podrobněji jsou stanovena i další pravidla pro umístění na budovách, střechách a plotech. Praha má úpravu vlastní, na jejíž hlavní zásady Martin Řanda rovněž upozornil. A nevynechal rovněž problematiku reklamních zařízení na pozemních komunikacích či v ochranném pásmu. Vysvětlil rovněž postavení jednotlivých „účastníků“. Zadavatelem tak je právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby reklamu. Zadavatel odpovídá za obsah reklamy. Zpracovatelem právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamu a tento odpovídá společně a nerozdílně se zadavatelem. Doplnil také, za jakých podmínek je možné zproštění odpovědnosti. Šiřitel je právnická nebo fyzická osoba, která reklamu veřejně šíří. Ten odpovídá za způsob šíření reklamy, nikoliv ale za obsah. Jak funguje regulace v Praze S regulací reklamy v památkově chráněných územích hlavního města Prahy přítomné seznámil Jiří Skalický, ředitel odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. V úvodu své prezentace se věnoval pravomocem odboru památkové péče MHMP jako orgánu státní památkové péče a pravomocem odboru živnostenského. Poukázal také na nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. K onference věnovanou tématu venkovní reklamy připravilo vydavatelství epravo.cz ve spolupráci s advokátní kanceláří ŘANDA HAVEL LEGAL. Hlavním partnerem konference pak byla skupina JCDecaux, největší celosvětový provozovatel venkovní reklamy. Zúčastnili se jí zástupci státní správy i obecní samosprávy, inzerující podnikatelské subjekty i lidé, který se zajímají o fenomén venkovní reklamy a jeho problematiku. Tomáš Tenzer, technický ředitel skupiny JCDecaux ČR se ve své prezentaci věnoval historii i současnost venkovní reklamy. Zmínil například, že první regulace nosičů zákonem se objevila již v roce 1858 v USA a šlo o regulaci u dálnic. K rozvoji ve východní Evropě a Rusku došlo až v rámci geopolitických změn zhruba v letech 1988 – 1992. V České republice se v roce 1990 objevily první billboardy a také první polepy MHD. Na první bigboardy jsme si pak museli počkat do roku 1998. Významným milníkem pak byl nástup digitálních nosičů zhruba kolem roku 2012. Za současné trendy ve venkovní reklamě pak Tomáš Tenzer označil kombinaci služeb a reklamního sdělení, využívání hromadné dopravy, rozmach letecké dopravy a digitalizace venkovní reklamy, které vždy doložil fotografiemi s názornými příklady. Věnoval se také aktuálním trendům v regulaci venkovní reklamy. V rámci EU je tím hlavním vytlačování reklamy z dálnic a silnic 1. třídy. Ve městech je k regulaci přístup různý. Venkovní reklama není jen billboard V další části prezentace se Tomáš Tenzer zaměřil na typy venkovní reklamy. Zdůraznil, že venkovní či „Out of home“ reklama není v žádném případě jen billboard. Patří sem také reklamy umístěné na veřejných prostranstvích a veřejně dostupných místech, v budovách, které jsou dostupné veřejnosti či reklamy na i v dopravních prostředcích MHD, na letištích a na dalších místech.