Názory Ohlédnutí za reorganizací policie Reorganizace dvou elitních policejních složek, ÚOOZ a ÚOKFK, proběhla už v polovině letních prázdnin. Vznikl zcela nový policejní útvar, Národní centrála proti organizovanému zločinu. Státní zástupce si tváří v tvář policejním prezidentem rychle ohlášené a ještě rychleji uskutečněné reformě připadal jako v citátu z filmu Jára Cimrman ležící, spící: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. J aké jsou dosavadní zkušenosti státních zástupců se změnami ve struktuře policie? Po necelých dvou měsících by bylo hodně předčasné a nespravedlivé vynášet soudy o tom, jestli NCOZ funguje dobře nebo špatně. U komplikovaných kauz, které vyšetřovatelé řeší, se změny projevují až s delším časovým odstupem. Už dnes ale můžeme s jistotou říci, že uspěchaná a nepřipravená změna v klíčových policejních složkách, provedená z pozice síly, by měla do budoucna zůstat mementem „jak se to nemá dělat“. Výkonný výbor Unie státních zástupců v červnovém prohlášení upozornil, že zásadní změna by měla být výsledkem procesu postaveného na pečlivě zdůvodněné a obhájené analýze přínosů a negativ, a nikoliv důsledkem překvapivého rozhodnutí vedoucích funkcionářů Policie ČR. Netransparentní kroky policejního prezidenta a ministra vnitra byly přinejmenším hrubou chybou v komunikaci. Je nepochybné, že změna v organizaci policie je právě v jejich gesci. Z povahy věci se však reforma velmi dotýká i spolupráce se státním zastupitelstvím, neboť právě ono je v trestním procesu pánem přípravného řízení. S reprezentanty veřejné žaloby však nikdo takový postup nekonzultoval a dodnes nepředložil žádné srozumitelné a věrohodné vysvětlení, opřené o jasné argumenty. To bohužel už od samého počátku činí policejní reformu zpochybnitelnou a nevěrohodnou. Otázka, co bylo skutečným motivem pro tak radikální změnu realizovanou v tak krátkém čase, je aktuálně předmětem zájmu parlamentní vyšetřovací komise. Ještě v květnu 2016 přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se chystá zásadní změna ve struktuře policie. V té době Policejní prezidium ČR dokončilo dokument Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020, v němž představilo - cituji z úvodního slova - ucelenou koncepci rozvoje Policie ČR..., která identifikuje možnosti a ukazuje přínosy dalšího směřování rozvoje Policie ČR ve střednědobém horizontu a deklaruje, co pro společnost v jeho rámci zajistí. V celém 119stránkovém dokumentu není ani zmínka o potřebě reorganizace, ani o vzniku Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem a ve vztahu k ÚOOZ je navrhováno personální posílení stavů a vznik nového pracoviště pro boj s kyberkriminalitou. Spěch se zavedením radikálních změn - poprvé oznámených v červnu 2016 - překvapí o to více při pohledu do minulosti. Když se vedla odborná diskuse o přínosnosti vytvoření Národního kriminálního úřadu, byli státní zástupci k těmto debatám přizváni a měli možnost se k dané problematice vyjádřit. Netřeba na tomto místě připomínat, že například o chystaných změnách ve struktuře státního zastupitelství se již několik let vede intenzivní a otevřená veřejná diskuse. Proč to v případě policejní reorganizace bylo jinak, proč bylo nutné, aby Národní centrálu pro boj s organizovaným zločinem natrvalo provázelo stigma nevěrohodnosti a pochybnosti o pravých důvodech jejího vzniku? Ať je to jak chce, i ten nejzarytější odpůrce srpnových změn v policii si dnes musí přát, aby se centrále - když už byla jednou zřízena - dařilo a aby fungovala co nejlépe. V opačném případě hrozí - slovy Járy Cimrmana - že prvek očekávání vystřídá prvek zklamání. Foto: archív Mgr. Zdeňka Matuly Mgr. Zdeněk Matula, prezident Unie státních zástupců ČR Spěch se zavedením radikálních změn - poprvé oznámených v červnu 2016 - překvapí o to více při pohledu do minulosti. inzerce