Analýza Téma vydání Legislativní aktuality ze zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví a školství mají plán, jak zvýšit počet lékařů. Začínají přitom změnou v systému vzdělávání, a to i po finanční stránce. Zlepšit by se měly také podmínky lékařů. A řeší se i situace s nedostatkem některých léků. L egislativní procesem prochází novela o získávání způsobilosti lékařů. Schvalování předlohy, která by měla podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) systém vzdělávání stabilizovat a zkvalitnit, by se mohlo uskutečnit v říjnu. Současný systém je totiž podle něj jedním z důvodů, proč mladí lékaři odcházejí do zahraničí. Specializační vzdělávání tam trvá kratší dobu než v Česku, uvedl. Původní vládní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o víc než čtvrtinu, ze 46 na 33. Celkový pozměňovací návrh zdravotnického výboru, který Sněmovna určila jako základ pro další projednávání normy, předpokládá 43 oborů. Poslanci chtějí zachovat například dětskou chirurgii a dětskou neurologii, endokrinologii a diabetologii, geriatrii, dermatovenerologii a radiační onkologii. Za kosmetické úpravy to označil Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). „Redukce oborů měla být jedním ze základních pilířů celé reformy,“ uvedl. Poslankyně ANO Jana Pastuchová navíc navrhla nechat v základních oborech pracovní lékařství. Spor se ale vede zejména o obor praktického lékařství pro děti a dorost. „Jde o svébytný obor,“ řekl Bohuslav Svoboda (ODS), jenž chce podobně jako Hovorka nebo Soňa Marková (KSČM) zachovat jeho samostatnost. Návrh počítá se sloučením tohoto oboru s pediatrií. Němeček zdůraznil, že obor jako takový zrušen nebude. „Bude jeden společný program pro lékaře v nemocnicích a ambulancích. Na ambulantní péči se nic nezmění,“ řekl ministr. Podobně se vyjádřil taky zpravodaj David Kasal (ANO). Novelou by měl naopak vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů, poslanci chtějí přidat vedle kmene onkologického i kmen maxilofaciálněchirurgický. Hovorka naopak navrhl jeho vypuštění, stejně jako maxilofaciální chirurgie ze základních specializačních oborů. Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle celkového pozměňovacího návrhu prodloužit ze dvou let na dva a půl roku. Umožní se ale souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni. Spory dříve vyvolala část celkového pozměňovacího návrhu skupiny poslanců ANO a ČSSD, která by zavedla povinné stáže ambulantních lékařů v nemocnicích. Kritici mluvili i o nucené práci ve snaze zvýšit nedostatečný počet lékařů v nemocnicích. Autoři s takovým výkladem ustanovení sice nesouhlasili, z návrhu jej ale vyškrtli. Více peněz pro lékařské fakulty i lékaře Součástí plánu ministerstev školství a zdravotnictví na zvýšení počtu lékařů v příštích letech je také dotační program na podporu lékařských fakult. Ministerstvo školství ho plánuje zahájit od příštího akademického roku. Kvůli stárnutí a odchodům lékařů do důchodu totiž může podle odhadů ministerstva zdravotnictví po roce 2020 chybět 1 500 až 2 500 doktorů. Nejvyšší průměrný věk je u praktických lékařů pro děti a dorost, kde dosahuje zhruba 57 let. Ministerstvo zdravotnictví by proto chtělo především navýšit počet absolventů lékařských fakult až o 25 procent. Podle jeho údajů ročně úspěšně dokončí studium na lékařských fakultách v ČR asi 1 060 studentů, do praxe jich ale nastoupí jen část, která představuje asi 850 plných úvazků. „Lékařské fakulty by měly omezit počty anglicky studujících absolventů a nahradit je těmi českými, ale to bude znamenat výrazný finanční výpadek,“ popsal jednu z možností navýšení studentů medicíny ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Podle něj budou fakulty potřebovat navíc zhruba 500 až 600 milionů korun. Například na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci studuje podle jejího děkana Milana Koláře zhruba 1550 studentů, přičemž počet těch, kteří studují v angličtině, je do 25 procent. Vysoké školy musí studium lékařských oborů podle předsedy Asociace děkanů lékařských fakult ČR Miroslava Červinky často dotovat z jiných zdrojů, například z výnosu za výuku v angličtině, za kterou studenti platí. „Pokud bychom prostředky za tuto část výuky neměli, nemohli bychom garantovat kvalitu výuky,“ uvedl Červinka. Problém je podle Červinky také v kvalitě uchazečů o studium na lékařských fakultách. Fakulty se ale podle něj na opatřeních, která mají vést ke zvýšení počtu lékařů, chtějí podílet. Další opatření pro zlepšení zdravotnictví Více peněz se dostane i přímo zdravotnickému personálu. Mzdy lékařů a sester se od ledna 2017 zvýší o deset procent. Příslušné nařízení schválila 12. září vláda. Na zvýšení platů zdravotníků by pak mělo z veřejného zdravotního pojištění putovat 3,2 miliardy korun. A zlepšit by se měla také situace s nedostupností některých léků. Sněmovna totiž 13. září posunula do závěrečného kola schvalování novelu, která by ministerstvu zdravotnictví umožnila zakázat zpětný vývoz vybraných léků tak, aby jich v Česku nebyl nedostatek. Ročně se totiž v Česku distribuují léky za 70 miliard korun, z toho přípravky v hodnotě kolem pěti miliard končí v zahraničí. Předmětem reexportu se léky stávají kvůli cenové regulaci, v Česku tak patří k nejlevnějším mezi státy Evropské unie. Týká se to například medikamentů pro léčbu rakoviny, nemocí srdce a cév a neurologických přípravků. Seznam zveřejní ministerstvo ve věstníku. Firmy, které budou chtít lék ze seznamu vyvézt, budou muset předem žádat o souhlas. Ministerstvo bude moci vývoz omezit nebo zakázat. Novela zavádí sankce až 20 milionů korun nebo zákaz činnosti pro distributory až na dva roky. Ministerstvu také norma umožní reagovat už na hrozící výpadek. Nyní zákon umožňuje zakročit až při skutečných výpadcích. Novela má také zjednodušit proceduru schvalování klinických studií, které přinášejí českému zdravotnictví každý rok až dvě miliardy korun. Pravidla se upraví tak, aby odpovídala požadavkům EU. Například u nezletilých má být nutný informovaný souhlas nejen zákonného zástupce, ale i nezletilého. Autor: Mgr. Dana Jakešová Zpracováno dle informací ČTK