z právní praxe
Baker McKenzie
Změny v zákoně o evidenci tržeb v důsledku nálezu Ústavního soudu
Dne 12. prosince 2017 vydal Ústavní soud nález1 týkající se zákona o evidenci tržeb,2 který je dozajista dobrou zprávou pro provozovatele internetových obchodů a pro poplatníky, kteří spadají do III. a IV. fáze zavedení elektronické evidence tržeb („EET“), tedy pro lékaře, právníky, účetní a podnikatele provozující vybraná řemesla (např. klenotníky, opraváře počítačů). Zrušení evidence tržeb realizovaných platebními kartami S účinností od 1. března 2018 se ruší povinnost evidovat platby uskutečněné „bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat“, tedy primárně platby uskutečněné platebními kartami. Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že účelem zákona o evidenci tržeb je lepší dohledatelnost hotovostních a jim podobných plateb. Za takové platby považuje Ústavní soud platby, které nezanechávají žádnou elektronickou stopu a nad jejichž evidencí má kontrolu jediný subjekt, jímž je daňový poplatník, který platbu přijímá. Takovými platbami jsou dozajista hotovostní platby, nicméně pro platby bezhotovostní, mezi něž jsou zahrnuty i platby platební104
mi kartami, toto již dle Ústavního soudu neplatí. Tyto platby jsou pro správce daně lehce dohledatelné, také díky informačním povinnostem poskytovatelů platebních služeb, které mají tito poskytovatelé vůči správci daně dle daňového řádu. Vyloučením plateb platebními kartami z povinnosti evidovat tržby se Ústavní soud snaží v co největší míře snížit riziko zranitelnosti autonomní sféry daňových poplatníků. Za zmínku též stojí názor Ústavního soudu k rozsahu informací, které správce daně může vyžadovat. V této věci Ústavní soud zdůrazňuje, že smyslem zákona by nemělo být, aby měl správce daně co nejširší přehled o transakcích uskutečněných daňovými poplatníky, ale má pouze umožňovat správci daně ukládat daňovým poplatníkům evidenci plateb, které jsou pro něj nedohledatelné či pouze velmi obtížně dohledatelné a u nichž
EPRAVO.CZ Magazine | 1/2018 | www.epravo.cz
je z pohledu správce daně větší riziko podvodu. Dále Ústavní soud upozorňuje, že sběr dat správcem daně je možný jen potud, jeli to nezbytně nutné pro správné zjištění a stanovení daně. Otázkou pak samozřejmě zůstává, co je ještě nezbytně nutné a co už nikoli. Ústavní soud v této věci uzavírá, že jelikož jsou informace o platbách platebními kartami „obecně poměrně snadno dohledatelné, není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci… Stát musí dodržovat jisté informační sebeomezení, můželi jím zajišťované funkce zabezpečit jinak.“3 Do budoucna pak Ústavní soud ponechává zákonodárci možnost definovat bezhotovostní platby, které by byly obtížně dohledatelné vzhledem k technologickému vývoji, a vrátit je do povinnosti elektronické evidence.