Strana 49

z právní praxe

DLA Piper

Svěřenské fondy v roce 2018 Svěřenské fondy,1 jakožto soubor majetku bez právní subjektivity spravovaného ve prospěch obmyšleného, jsou stále ještě poměrně nový institut v českém právu. Počet jejich použití ale pozvolna roste a od prvního ledna roku 2018 učinly svěřenské fondy další krůček směrem ke své „dospělosti“. Řeč je samozřejmě o nové evidenci, která byla včleněna do zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.2 Tento dovětek byl taktéž doplněn až poslední novelou a pomáhá ke snazší orientaci. Tento text si neklade za ambice popsat fungování svěřenských fondů obecně, neboť v uplynulých letech bylo toto popsáno dopodrobna na mnoha místech, ale zaměřuje se čistě na nové evidenční povinnosti a implikace z nich plynoucí pro správce a další osoby.

rozatím musí svěřenské fondy projít pouze standardní daňovou registrační povinností a výše uvedená evidence je novým krokem, který má přispět ke zvýšení transparentnosti takových fondů. Jak je níže v tomto textu podrobněji popsáno, bude muset být nově uvedený nejen zakladatel a svěřenský správce, ale u svěřenských fondů založených pro soukromé účely dokonce i osoba obmyšleného. Platí, že do nově zřízené evidence budou zapisovány nejenom svěřenské fondy zřízené podle českého práva, ale taktéž srovnatelné zahraniční svěřenské fondy, které pouze působí na území České republiky. Toto opatření bylo přidáno preventivně, neboť při jeho absenci by hrozilo, že budou masivně využívány svěřenské fondy podle zahraničního práva za účelem vyhnutí se právě této rejstříkové povinnosti. To, co se rozumí pod pojmem „působit na území České republiky“, bude dovozeno praxí. Dále platí, že i u svěřenských fondů se ze současné specificky zjednodušené jednokrokové úpravy přiblížíme dvoustupňovému procesu známému ze zakládání obchodních korporací, kde nejprve dojde ke zřízení svěřenského fondu (v okamžiku, kdy se svěřenský správce ujme majetku), které bude posléze v krátkém intervalu následováno samotným vznikem v okamžiku zápisu do příslušné evidence svěřenských fondů. Do této evidence se zapíše zejména: 1) označení svěřenského fondu; 2) účel svěřenského fondu; 3) den vzniku a zániku svěřenského fondu; 4) identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělí rejstříkový soud; 5) jméno, adresa a datum narození svěřenského správce (obdobně, pokud je jím právnická osoba); 6) počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají;

7) jméno, adresa a datum narození zakladatele (obdobně, pokud je jím právnická osoba); 8) jde o svěřenský fond zřízený za sou-li kromým účelem – jméno, adresa a datum narození obmyšleného (obdobně, pokud je jím právnická osoba); a jiné. Samotný zápis pak bude muset pro nové svěřenské fondy proběhnout bez zbytečného odkladu po jejich zřízení, pro již existující svěřenské fondy do 6 měsíců od účinnosti novely, tedy do poloviny roku 2018. Lze očekávat, že fondy budou tuto povinnost plnit svědomitě, neboť ultima ratio sankcí za nesplnění je až ukončení správy takového fondu. S tím souvisí i dílčí aspekty zápisu, například při absenci řádného uvedení seznamu obmyšlených, dle požadavků nové úpravy, nebude možné ani po rozhodnutí správce svěřenského fondu těmto obmyšleným vyplatit žádný majetek. Spolu s rejstříkem bude zřízena speciální sbírka listin, kam bude zakládán statut, rozhodnutí o zrušení fondu, rozhodnutí o odvolání či jmenování správce a další listiny podstatné pro fungování daného svěřenského fondu. Sbírka listin bude veřejná, tedy pokud bude některá listina obsahovat citlivé údaje jako je osobní údaj obmyšleného, tak nebude zveřejněna. Jak již naznačuje text výše, údaje v tomto rejstříku nebudou všechny veřejné. Zákon povolí vydání úplného opisu pouze správci, dále osobě která prokáže právní zájem, případně některým institucím jako jsou soudy, OČTŘ, ČNB či NKÚ. Údaje budou ostatním osobám zpřístupněny pouze v případě, že by k tomu registrovaná osoba projevila souhlas, což se v praxi zřejmě příliš stávat nebude, zejména pro to, že kouzlo svěřenských fondů je pro mnohé subjekty právě v minimálně částečné anonymitě, jak je popsáno níže. Novela má tedy rozhodně rozporuplné přijetí, je logické, že snížená anonymita způsobí,

že svěřenský fond bude méně atraktivní pro některé zájemce, kteří o jeho založení předtím uvažovali. Na druhou stranu bude díky registru pro osoby prokazující právní zájem snazší získat informace o některých osobách (jako je obmyšlený) a tedy se zlepší pozice například případných věřitelů.

JUDr. Jan Metelka, LL.M., Mgr. Miroslav Dubovský DLA Piper Prague LLP, organizační složka

Poznámky: 1 Typický institut anglosaského práva, v České republice zakotven v § 1448-1474. 2 Zákon č. 304/2013 Sb., v posledním znění.