z právní praxe

Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

Jak bude probíhat vzájemné uznávání a výkon rozhodnutí mezi Českou republikou a Velkou Británií, nastane-li „tvrdý Brexit“? V současné době upravuje režim vzájemného uznání a výkonu rozhodnutí mezi Českou republikou a Velkou Británií nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jako „Brusel Ibis“). Ovšem pouze do Brexitu. Prozatím zůstává otázkou, zda dojde k tzv. „měkkému Brexitu“ a členské státy dostanou šanci Brusel Ibis nahradit během tzv. přechodného období nebo zda dojde k tzv. „tvrdému Brexitu“ (dále také jako „No Deal Brexit“) bez přechodného období a ke změně pravidel dojde takřka ze dne na den. Nejasné zůstávají i komplexní právní důsledky No Deal Brexitu. O možném budoucím režimu vzájemného uznávání a výkonu rozhodnutí existuje několik scénářů.

14.

  listopadu  2018 vyjednavači Evropské komise a  Velké Británie přijali poslední znění Dohody vystoupení Velké Británie z  Evropské unie (dále jako „Dohoda“)1, která má upravovat vzájemné vztahy po 29. březnu 2019, tedy po vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Návrh Dohody přináší pro plynulé nahrazení zavedených vztahů tzv. přechodné období (transition period) do 31.  prosince  2020. V  případě „měkkého Brexitu“ by byl Brusel Ibis v platnosti do konce tohoto přechodného období. Soudy ve Velké Británii tedy nebudou mít od 1. ledna 2021 povinnost na svém území uznávat a  vykonávat rozsudky členských států Evropské unie. Počínaje 1. lednem 2021 nelze doposud přímo použitelné nařízení Brusel Ibis, stejně jako veškeré unijní předpisy, aplikovat. Za stále probíhajících jednání není v současné chvíli jasné, zda bude Dohoda vůbec přijata a  případně v  jakém znění. Jinými slovy, až 29. březen (či pozdější datum odloženého Brexitu) ukáže, jestli dojde k  „měkkému“ nebo „tvrdému Brexitu“. Co však nastane, vystoupí-li Velká Británie z Evropské unie No Deal Brexitem?

No Deal Brexit Poslední politický vývoj rozhodně nevylučuje možnost, že Velká Británie vystoupí z Evropské unie bez Dohody. Výchozí scénář v  případě No Deal Brexitu spočívá v  tom, že veškerá unijní úprava přestává ve Velké Británii po dni vystoupení platit. No Deal Brexit tak členské státy v  podstatě zbavuje možnosti se na vystoupení Velké Británie jakkoli připravit. 110

Evropská komise dokonce připravila ke konci ledna tohoto roku studie dopadů na různé oblasti (tzv. technical notices), z nichž jedna se váže k mezinárodní příslušnosti, uznávání a  výkonu soudních rozhodnutí.2 S  odkazem na nejistotu spojenou s  přijetím Dohody upozorňuje Notice to Stakeholders (dále jako „nóta“) na právní důsledky skutečnosti, že se Velká Británie stane od 30.  března  2019 vůči Evropské unii třetí zemí, i pro soukromé subjekty. Nóta uvádí, že v  případě No Deal Brexitu nebude proces uznávání a  výkonu rozhodnutí pocházejících z  Velké Británie v  některém z  členských států podléhat nařízení Brusel I  bis, ale národním úpravám členských států.

Jaká pravidla budou v případě No Deal Brexitu platit? 1. možný scénář – aplikace tamních procesních předpisů Podle informací poskytnutých úřadem vlády České republiky pracuje Velká Británie s variantou, že ke dni „tvrdého Brexitu“ dojde k přijetí korpu unijního práva do národního právního systému, avšak bez komplexní provázanosti s komunitárním právem. Znění pravidel by mělo být upraveno do takové podoby, aby neobsahovalo odkazy na evropské instituce, související komunitární předpisy, atp. Pouze teoreticky vzato by unijní pravidla (a mechanismy fungování) měla zůstat zachována. Podobné možnosti zmiňuje i odborná veřejnost: „Jiné řešení, než přepracování daných instrumentů do britského ’aquis, či nahrazení těchto instrumentů multilaterálními či bilaterálními instrumenty mezinárodního práva neexistuje.“3 Přepracování práva Evropské unie je ovšem systémově a  časově náročná

EPRAVO.CZ Magazine | 1/2019 | www.epravo.cz

záležitost. Dle mého názoru se Velká Británie v  případě No Deal Brexitu nevyhne situaci, kdy se bude muset po určitou dobu opřít o již existující pravidla. S tím ostatně počítá i nóta Evropské komise. Dle sdělení legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti má uznání a výkon rozhodnutí dle tamního práva formu samostatného (a  svou povahou zcela odlišného) řízení, jehož meritem je určení pouze důkazní síly cizího soudního rozhodnutí, s  ohledem na jeho možnou budoucí vykonatelnost na území Velké Británie. Rozhodnutí soudu cizího státu se dle tamních procesních předpisů stává pouze listinným důkazem, jehož síla bude určena právě v  tomto samostatném řízení. Konkrétní podobu tohoto procesu a  jeho dopady ve vztahu k  České republice lze v  současné chvíli těžko odhadnout, už z důvodu zcela odlišného právnímu systému.

2. možný scénář – analogie vztahu Evropské unie k Dánsku K  nahrazení nařízení Bruselu I  bis přichází spíše teoreticky v  úvahu nastavení podobného vztahu, který má Evropská unie vůči Dánsku, jež zaujímá v  rámci Evropské Unie specifické postavení. Přijetí dohody takového charakteru však musí předcházet dialog a vyjednávání. To se v současné chvíli vzhledem k  vysoké pravděpodobnosti vstupu do No Deal Brexitu jeví jako problematické.

3. možný scénář – přijetí Luganské úmluvy Dalším možným (a dle mého názoru podobně nepravděpodobným) východiskem by pro Velkou Británii bylo přijetí Luganské úmlu-