judikatura shledán vinným. Není důvod, pro který by trestní řízení skončené odsouzením stíhaných pachatelů mělo být delší než řízení, které skončilo jinak.

Insolvenční řízení a promlčení Po skončení insolvenčního řízení „jiným“ rozhodnutím o  insolvenčním návrhu (§ 142 insolvenčního zákona) se skončení promlčecí doby, která ohledně pohledávky z obchodního závazkového vztahu přihlášené do insolvenčního řízení začala běžet před 1. lednem 2014, řídí ustanovením § 405 odst. 2 obch. zák.; stejné ustanovení se použije i  na skončení promlčecí doby ohledně pohledávky z  obchodního závazkového vztahu, u  které došlo ke stavení běhu promlčecí doby podle § 109 odst. 3 insolvenčního zákona, aniž ji věřitel přihlásil do insolvenčního řízení.

Plné texty naleznete na www.epravo.cz v sekci „Soudní rozhodnutí“ Náhrada škody Pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z  provozu vozidla není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v  důsledku škodní události vznikly, ale pouze nároky taxativně vypočtené v  § 6 odst. 2 tohoto zákona. Je třeba důsledně rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci (§ 420 a násl. obč. zák.) a  specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce (§  9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z  titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný; toto plnění má charakter pojistného plnění. Pojistitel hradí poškozenému nároky, vyjmenované ve

výše uvedených ustanoveních, jestliže tento své nároky uplatnil a  prokázal. Uplatněním nároků je třeba rozumět jejich uplatnění vůči pojistiteli, neboť uplatnění nároku vůči pojistiteli je jednou z  podmínek následného plnění pojistitele. Pro plnění pojistitele je naopak zcela bez významu, zda poškozený uplatnil své nároky v soudním řízení též proti samotnému škůdci. Rozhodnutí v  takovém soudním řízení žádnou povinnost pojistiteli plnit poškozenému nezakládá, nejedná se o  rozhodnutí ve smyslu § 9 odst. 2 zákona, od něhož by se odvíjela splatnost pojistného plnění. Charakter nákladů ve smyslu § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. je třeba vyložit jako účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků na pojistné plnění vůči pojistiteli, nikoli náklady vynaložené v adhezním řízení při uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci.

Diskriminace Ve věcech služebního poměru vojáků z povolání vyplývajících z porušení práva na rovné zacházení nebo zákazu diskriminace, je-li vojákem požadován jiný nárok (jiné nároky) než náhrada škody (majetkové újmy), je podle ustanovení § 10 odst. 1 antidiskriminačního zákona dána pravomoc soudu.

Dotace a majetková podstata Odvod za porušení rozpočtové kázně, jehož prostřednictvím má být poskytovateli dotace vrácena dotace (nebo její část) proto, že příjemce dotace nedodržel podmínky, při jejichž splnění by se poskytnutá dotace (nebo její část) stala nenávratnou, je ve smyslu § 168 odst. 2 písm. e/ insolvenčního zákona peněžitým plněním „obdobným dani“.

Exekuce a náklady řízení V řízení o určení výše nákladů soudního exekutora po pravomocném zastavení exekuce

(při nemožnosti aplikace ustanovení §  142 o. s. ř.) nemá žádný z  účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Pozemní komunikace a náhrada škody Není-li místní komunikace malého dopravního významu zařazena do plánu zimní údržby města, neporušuje vlastník právní povinnost ani obecnou prevenční povinnost, jestliže ji v  zimě od sněhu a  náledí neošetřuje. Z  ustanovení §  odst. 5 silničního 27 zákona vyplývá, že obec či kraj nemohou ze zimní údržby tímto způsobem vyřadit libovolnou komunikaci podle své úvahy, nýbrž mají prostor pouze pro určení těch komunikací, které nebudou v zimě ošetřovat, mají-li malý dopravní význam. Ve sporu o náhradu škody vzniklé chodci musí soud opřít svůj závěr o porušení právní povinnosti z hlediska obecné odpovědnosti vlastníka komunikace též o právní posouzení, zda vyřazená komunikace je místem způsobilým k  provedení výluky v zimním úklidu, resp. zda se jednalo o  komunikaci malého dopravního významu, protože jedině ohledně komunikace takového charakteru může být vlastník povinnosti zimní údržby zproštěn. Nejde o  postup v  rozporu s  dobrými mravy, zařadí-li vlastník mezi dopravně nevýznamné komunikace i  takovou, která do této kategorie nepatří, nýbrž o postup v rozporu se zákonem, který v  konečném důsledku znamená porušení právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 obč. zák., není-li na tomto základě komunikace vůbec udržována. Povinnost zimního úklidu kladená na vlastníka komunikací obecně již z  titulu jeho vlastnictví (podle čl. 11 odst. 3 věty první ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a  svobod, vlastnictví zavazuje) nemůže být bezbřehá či dokonce absolutní a  nemůže jej nezvladatelně zatížit. Vlastník proto nemá povinnost udržovat veškeré své místní komunikace sjízdné a schůdné, k výjimkám ovšem musí mít opodstatněný důvod. Ten mu dává

Nechcete propásnout žádný zajímavý judikát? Zajímá Vás aktuální judikatura? Objednejte si předplatné na Monitoring judikatury (na 12 měsíců) se slevou 15 % při použití slevového kódu SC0Mjd1 v našem eshopu a žádný judikát Vám již neuteče. www.epravo.cz/eshop

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 1/2019

157