lifestyle Kulturní kapitál Nejsou to tedy geny, ale environmentální podmínky, které reprodukují dosaženou úroveň ve vzdělání a postavení na trhu práce a  stále stejné socioekonomické podmínky pro danou vrstvu společnosti. Děti pocházející z  nepříznivých socioekonomických podmínek dosáhnou většinou stejné úrovně vzdělání a  tím i  stejného životního stylu jako jejich rodiče. Stejně tak tomu častěji bude i u dětí z dobře situovaných rodin i ony budou kopírovat svoje rodiče. Dochází stále ke stejné reprodukci společnosti. Mohlo by se říci, že na úrovni základního vzdělání stojí všichni na stejné startovací čáře a  po ukončení základní školy mají všichni možnost si vybrat lepší střední školy. Z  dříve uvedeného však vyplývá, že všichni nestojí při vstupu do základní školy na stejné startovní čáře a  jen některým je umožněn přístup do lepších škol. To, co způsobuje nerovný start a  nerovné podmínky pro zvládnutí školy a  přístupu k  dalšímu vzdělávání, pojmenovává francouzský sociolog Pierre Bourdieu kulturním kapitálem. Kulturní kapitál je charakteristický pro každou danou sociální vrstvu, kterou je sdílen. Zahrnuje nejen ekonomické poměry, ale způsob používání jazyka, svůj jazykový kód, způsob trávení volného času, hodnotovou orientaci, zvyky, rituály, projevy chování. Čím vyšší je kulturní kapitál rodiny a jejích členů, tím vyšší je podle Bourdieho jejich sociální status. Kulturní kapitál nezahrnuje pouze příjem a  majetkové poměry rodičů, ale i  jejich vzdělání, profesi, způsob trávení volného času a způsob trávení času s dětmi, preference, hodnotovou orientaci na vzdělání apod. Děti z vyšších vrstev mají snadnější přístup k  specifickému typu kapitálů, který je navíc oceňován a pozitivně přijímán širší společností a jejími institucemi, jako je např. škola.

Instituce školy jako nástroj sociální nerovnosti Každé dítě vstupuje do školy s  odlišným rodinným zázemím a  ve vztahu ke kulturnímu kapitálu své rodiny i  na odlišném stupni svého vývoje. Některé dítě už umí číst, některé má již sportovní úspěchy, jiné dokáže snadno navazovat společenské vztahy, jiné má ale například velmi chudou slovní zásobu, neumí si hrát, neumí se soustředit, nemá stejné znalosti jako mnohý jiný spolužák, apod. Všichni vstupují do stejné školy, ale během školní docházky tyto

rozdíly vyjdou na povrch a budou mít pravděpodobně tendenci se stále zviditelňovat a  zvětšovat. Na konci školy děti, které do ní vstoupily s  lepšími předpoklady, budou mít větší šanci dostat se na dobré navazující střední školy. Děti pocházející z  prostředí s nevýhodným socioekonomickým statusem budou ve větší míře vyselektovány k  podřadnějším pracovním pozicím.

Determinanty ovlivňující dosaženou úroveň vzdělání Úroveň dosaženého vzdělání je jedním z faktorů, které ovlivňují sociální status jedince. Míra vzdělání je jedním z  nástrojů stratifikace společnosti. Na úrovni dosaženého vzdělání závisí kvalita života člověka ve společnosti ve všech jeho oblastech. Sociologické a demografické výzkumy opakovaně potvrzují, že souvislost mezi vzděláním rodičů a socioekonomického statusu jejich potomka a  že úroveň kulturního kapitálu jedince je závislá na kulturním zázemí jeho původní rodiny. V  českých poměrech byl zkoumán mezigenerační přenos na ukončení středoškolského a  vysokoškolského vzdělání před rokem 1989 a po roce 1989. Bylo zjištěno, že v porevolučním období nerovnosti v přístupu k  vyšším stupňům vzdělávání vzrostly. Bylo to vysvětlováno v nedostatečné nabídce především vysokoškolských oborů a  vyšší poptávce po vysokoškolském studiu.1 Osoby pocházející z méně příznivého socioekonomického prostředí obtížněji dosahují vyššího stupně vzdělávání, a  tím i  kvalitnějších pracovních pozic. Rodiče s  vyšším kulturním kapitálem vkládají do svých dětí více ambic a požadují od nich dobré studijní výsledky a  mají i  větší tendenci ovlivňovat jejich výběr středních a vysokých škol. Tito rodiče předávají svým dětem více informací, mohou jim lépe a  snadněji pomoci se přípravou do školy a  studiem. Oproti tomu rodiče dělnických profesí nemají zpravidla na své děti očekávání spojená se studijní dráhou. V jejich pojetí má škola dítě vybavit základními praktickými dovednostmi (číst, psát, počítat). Od dítěte se očekává, že získá výuční list a co nejdříve se osamostatní. Kvalitu bydlení rodiny, vzdělání rodičů a složení rodiny (rodina úplná, nebo rodina s  jedním živitelem) lze považovat za složky kulturního kapitálu. Jakožto determinanty ve vztahu k  dosaženému vzdělání se ukázaly být významné faktory bydlení a  vzdělání rodičů. Kvalitu bydlení lze považovat za ukazatel ekonomických poměrů rodiny

odrážející příjem rodičů. Nízké vzdělání rodičů zvyšuje pravděpodobnost ve špatný prospěch dětí a  ztížený přístup na lepší školy středního typu. Ještě významnější se ukázal být faktor vzdělání rodičů u  přijetí na vysokou školu. Za nepodstatný se ukázal být faktor složení rodiny. To, zda dítě vyrůstá s  jedním, nebo dvěma rodiči není tak podstatné pro dosaženou úroveň vzdělání.2 Nejvýznamnější proměnnou je tedy vzdělání rodičů. 

•

Mgr. Magdalena Steinerová, WOMEN FOR WOMEN, o.p.s.

WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. Společnost byla založena v roce 2012 manželi Ivanou a Pavlem Tykačovými a pomáhá především ženám s  dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci, nedokážou ji vlastními silami řešit, ale přistupují k řešení svých problémů aktivně. www.women-for-women.cz, www.obedyprodeti.cz)

Poznámky: 1 Nývlt, O.: Socio-demografické determinanty studijních výsledků a začátku pracovní kariéry v České republice. In Demografie, 2018, 60:, str. 112. 2 Nývlt, O.: Socio-demografické determinanty studijních výsledků a začátku pracovní kariéry v České republice. In Demografie, 2018, 60:, str. 121. * Článek čerpá z: Nývlt, O.: Sociodemografické determinanty studijních výsledků a začátku pracovní kariéry v České republice. In Demografie, 2018, 60: str. 111–123.

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 1/2019

183