z právní praxe Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění, ani proti nim nelze uplatnit opatření podle směrnice BRRD. Dluhy vyplývající z krytých dluhopisů a  krycí portfolio tvořené krycími aktivy sloužícími ke krytí těchto dluhů společně tvoří tzv. kryté bloky. Zavádí se tři kategorie krytých dluhopisů, a to: i) hypoteční zástavní listy = dluhopisy, které jsou minimálně z  85  % kryty pohledávkami z  hypotečních úvěrů nebo úvěry dle čl.  129 odst.  1 písm.  d) až f) nařízení CRR; ii) veřejnoprávní zástavní listy = dluhopisy, které jsou minimálně z  85  % kryty pohledávkami vůči členským státům OECD, centrálním bankám států OECD, mnohostranným rozvojovým bankám (např. EBRD) nebo vůči mezinárodním organizacím, jejichž členy jsou státy OECD, nebo pohledávkami, za které ručí některé z  těchto subjektů, nebo expozicemi podle čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení CRR; a iii) smíšené zástavní listy = kryté dluhopisy, které nejsou hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem. U  hypotečních zástavních listů bude nadále platit pravidlo, že na nemovitostech, které jsou zatíženy zástavním právem k  zajištění hypotečních úvěrů, nesmí váznout jiné zástavní právo ve stejném nebo přednostním pořadí ani dříve vzniklé omezení převodu. Novela však ruší dosavadní výjimku pro dovolené přednostní pořadí zástavních práv stavebních spořitelen, Státního fondu rozvoje bydlení a  pro úvěry na družstevní bytovou výstavbu. Zástavní právo zajišťující hypoteční úvěr tak vždy bude muset být na prvním místě, aby bylo možné pohledávku z hypotečního úvěru zahrnout mezi krycí aktiva. Splňují-li kryté dluhopisy veškeré podmínky podle DluhZ, uplatní se na ně zvláštní režim ochrany (samostatné a  funkčně oddělené správy) v  případě insolvence nebo likvidace emitenta, odnětí jeho licence nebo v případě jeho neschopnosti splatit dluhy z  dluhopisů z jiného důvodu souvisejícího s jeho finanční situací. Dojde-li k  úpadku emitenta krytých dluhopisů, krycí portfolio ze zákona není součástí majetkové podstaty emitenta v  úpadku a  dluhy z  krytých dluhopisů se v  insolvenčním řízení nestávají splatnými prohlášením

konkursu. Stejně tak nemají na kryté bloky vliv zahájení insolvenčního řízení ani rozhodnutí o  úpadku emitenta. Je-li krytý blok předlužen, jsou vlastníci krytých dluhopisů oprávněni přihlásit do insolvenčního řízení své pohledávky z  krytých dluhopisů pouze v rozsahu, v jakém k jejich krytí nestačí krycí aktiva emitenta. Dojde-li k  insolvenci nebo likvidaci emitenta, odnětí jeho licence nebo bude-li emitent z  jiného důvodu neschopen splatit dluhy z  krytých dluhopisů, ČNB bez zbytečného odkladu jmenuje jinou banku jako nuceného správce krytých bloků, který s odbornou péčí vykonává jejich plnou správu. Je-li to v  zájmu vlastníků dluhopisů, pak nucený správce může se souhlasem ČNB naložit s krytými dluhopisy buď tak, že: • převede celý krytý blok na jinou banku (nikoli však sám na sebe), přičemž případná úplata za takový převod pak bude součástí majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů; nebo • v případě, že dluhy z krytých dluhopisů převyšují hodnotu krycího portfolia, rozhodne o  poměrném snížení dluhů z krytých dluhopisů tak, aby jejich výše odpovídala souhrnné hodnotě krycích aktiv v krycím portfoliu (tzv. pari passu haircut). Poté může nucený správce se souhlasem ČNB rozhodnout, že krycí portfolio se zpeněží a  kryté dluhopisy budou z  výnosu zpeněžení předčasně splaceny.

na schůzi rozhodnout o změně v osobě společného zástupce nebo uložit společnému zástupci závazný pokyn, jak má vykonávat práva ze zajištění. Společný zástupce může být současně i agentem pro zajištění, v  takovém případě vykonává i všechna práva a povinnosti agenta pro zajištění.

Závěr Novela vedla zmíněných změn přináší i řadu jazykových a  terminologických zpřesnění a  legislativně-technických úprav, které mají za cíl dále zkvalitnit text zákona a vyjít vstříc potřebám dluhopisové praxe. Novinky v právní úpravě dluhopisů považujeme za pozitivní krok směrem k  modernizaci českého dluhopisového práva a  jeho přiblížení západním vzorům. Zejména emitentům dluhopisů nyní zákon nabízí další možnosti využití (staro) nových institutů a  dává jim tolik potřebnou právní jistotu v  jinak poměrně komplexních vztazích mezi emitenty, vlastníky dluhopisů, zástupci vlastníků dluhopisů, agenty pro zajištění a poskytovateli zajištění. Emitentům dluhopisů lze jen doporučit, aby se s Novelou důkladně seznámili a  aby nové instituty při přípravě emisních podmínek zohlednili. 

•

Mgr. et Mgr. Filip Murár Glatzová & Co., s.r.o.

Společný zástupce vlastníků dluhopisů Úpravou prošel také institut společného zástupce vlastníků dluhopisů, který v  upravené podobě analogicky odpovídá úpravě agenta pro zajištění. Společný zástupce je ustanoven na základě smlouvy mezi ním a  emitentem, přičemž pro tyto účely se na společného zástupce hledí jako na věřitele všech pohledávek z  dluhopisů. Společného zástupce může jmenovat i odvolat také schůze vlastníků dluhopisů. Společný zástupce je oprávněn uplatňovat ve prospěch vlastníků dluhopisů práva spojená s dluhopisy, kontrolovat plnění podmínek ze strany emitenta a činit ve prospěch vlastníků dluhopisů další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy. Stejně jako v  případě agenta pro zajištění, i  při výkonu práv společného vlastníka vlastníci dluhopisů nemohou tato práva uplatňovat samostatně. Mohou však

Poznámky: 1 Do účinnosti uvedené novely DluhZ přitom byla v tuzemské praxi nejobvyklejší konstrukce agenta pro zajištění jako vlastníka dluhopisu solidárně oprávněného ze zajištění s ostatními vlastníky dluhopisů vůči emitentovi, popř. jinému poskytovateli zajištění. Za tímto účelem agent pro zajištění zpravidla upsal a splatil jeden dluhopis. 2 Hypoteční úvěr je v DluhZ definován jako úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva.

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 1/2019

93