Page 21

právnická síň slávy Koncem sedmdesátých let byla skupina tak populární, že často koncertovala na festivalech a několik písniček dokonce natočila pro Český rozhlas. To nebylo všechno, tandem Ritter – Šťastný nejen hrál, ale psal i scénáře komponovaných pořadů a konferoval je. Tady někde leží začátek pozdější společné literární dráhy. První společnou knížku napsali na počátku osmdesátých let, byla o jejich právnických studiích, ale kvůli cenzuře tehdy nesměla vyjít. Naštěstí je to neodradilo. Ale nepředbíhejme, v jejich životech se udály další zásadní momenty. Oba ve stejný den, 25. července 1980, a před stejným oddávajícím úředníkem, jeden v pravé poledne a druhý o půl hodiny později, ztratili svobodu. A jak jinak, vzájemně si své sňatky také odsvědčili. Zdeněk si vzal Jitku Folkovou, Petr Dagmar Škůrkovou a obě jejich manželství trvají dodnes. Zvláštní náhodou se v obou rodinách pak narodila i dvojčata. Zdeňkovi, který již v té době měl syna Lukáše, se v roce 1981 narodili Barbora a Jakub. Petrovi se o 12 let později narodili synové David a Matyáš. Hned po revoluci v roce 1989 se oba angažovali v Občanském fóru a také v advokacii. Chtěli vytvořit advokacii svobodnou, demokratickou, a tak iniciovali takzvanou Olomouckou výzvu do vlastních řad. Ta měla zásadní vliv na budoucnost advokacie. Oslovili s ní všechny advokáty zapsané v seznamu vedeném Ústředím české advokacie, a i díky následným aktivitám známějších kolegů jako doktora Čermáka, Šolce, doktorky Burešové a dalších, byl za jejich účasti formulován a v zákonodárném sboru posléze přijat nový zákon o advokacii. V dnes neuvěřitelně krátké době, už 1. července 1990, vznikla nezávislá samosprávná Česká advokátní komora. Oba advokáti se pak podíleli i na dikci prvního polistopadového advokátního tarifu. A postupně se – aby neohrozili chod své kanceláře – také střídali po několik volebních období v představenstvu Komory, kárné komisi a kontrolní radě. V roce 1994 založili Nadaci bezpečná Olomouc bojující proti kriminalitě. V devadesátých letech rovněž pomohli zabránit dalšímu drobení republiky vyvoláním podpisové akce Prohlášení mlčících Moravanů. Podíleli se na vzniku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a přišli i s myšlenkou na rámcové hromadné pojiště-

ní advokátů při výkonu advokacie prostřednictvím Komory. Ač se oba svojí právnickou odborností podíleli na ustavení prvních městských a místních samospráv a koncipovali první organizační uspořádání měst a krajů, po celou dobu odmítali veškeré pokusy okolí nechat se vtáhnout do politiky. Právní agenda obcí a měst však vedla postupně k profesnímu zaměření jejich společné advokátní kanceláře. Od roku 1990 pracují pro statuární město Olomouc, od vzniku krajů v roce 2000 pracovali i pro Jihomoravský a Plzeňský kraj, pro Olomoucký kraj a dalších šedesát měst a obcí pracují dosud. Ke společné advokátní kanceláři se v roce 1997 přidalo i – jak jinak než společné – bydlení. Na jednom pozemku vyrostly dva rodinné domy vzdálené od sebe padesát metrů a nikoho určitě nepřekvapí, že mezi nimi nebyl a není plot. Říkáte si, bohatý pěkný osobní i profesní život, ale teď teprve přijde to hlavní: literární beletristická tvorba daleko přesahující hranice právnického světa. V roce 1985 se narodil první úspěšný titul „Advokát ex offo“, z něhož vznikla třídílná televizní minisérie. Zinscenována Českou televizí byla i novela „Bude řeč o penězích“ z roku 1987. A podobného úspěchu se dočkala i literárními cenami ověnčená „Chybná diagnóza“ a román „Na hraně“. Vydání se nakonec dočkala i plynutím času upravená prvotina „Studovali práva“ a některá další díla byla zdramatizována Českým rozhlasem. Petr Ritter je navíc i autorem pěkné

řádky dalších knih, z nichž na základě románu „Protipopravčí četa“ s tematikou trestu smrti je právě nyní natáčen celovečerní film s názvem Hrdelní proces. Všechna díla, která se po svém vydání stala bestsellery, mají totožný základ. Jejich námětem jsou primárně právnické profese, v první řadě samozřejmě ta advokátní, v očích pánů Rittera a Šťastného ta nejkrásnější na světě. Právě tak své povolání představovali a představují laikům. Jako pomoc potřebnému, když se ocitne v nouzi, jako profesi pomáhající slabším, chránící před zlovůlí. Jako povolání – poslání, které stojí na síle práva, brání spravedlnost, a když je vykonáváno poctivě, vydrží na celý život a naplní jeho nositele profesním štěstím. Pocit, že je člověk permanentně někomu prospěšný, přináší dle slov obou autorů celoživotní spokojenost. Soutěž Právník roku vznikla před 15 lety i proto, aby mohla ocenit ty, kteří právo popularizují, srozumitelně je přibližují laické veřejnosti a představují v pozitivním slova smyslu. Na tomto poli uskutečnili společně a nerozlučně zcela výjimečnou práci, a proto do Právnické síně slávy moravského ročníku 2019 vstoupili doktor Petr Ritter a doktor Zdeněk Šťastný, jak jinak než společně.

•

PhDr. Iva Chaloupková, PhDr. Dagmar Koutská foto: Igor Zehl zdroj: Česká advokátní komora

Ceny předávali předseda ČAK JUDr. Vladímír Jirousek (2. zleva) a ředitel mediální a vzdělávací skupiny EPRAVO.CZ Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA (zcela vpravo).