Page 45

z právní praxe státního orgánu, že sjednaná či stanovená náhrada neslouží k úhradě teprve v budoucnu vzniklých, zpravidla předem nepředvídatelných či neurčitelných nákladů na údržbu či opravy věcným břemenem zatížené věci. Náhradu těchto nákladů je tedy možné požadovat v souladu s ustanovením § 1263 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu navazuje na nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 25/04, ve kterém Ústavní soud řešil otázku případných náhrad za omezení vlastnického práva v důsledku existence zákonného věcného břemene. Ústavní soud dovodil, že tato věcná břemena mají specifický režim, a byť mají nesporný veřejnoprávní prvek, který je dán způsobem jejich vzniku i účelem, je nutné brát v úvahu též prvek soukromoprávní. Ústavní soud tedy nevylučuje použití obecné úpravy občanského práva o věcných břemenech, zejména pokud jde o povinnosti oprávněného z věcného břemene nést přiměřené náklady na zachování a údržbu věci zatížené věcným břemenem. Spornou může být otázka, zda zákonné věcné břemeno zůstává zachováno i v případě, kdy došlo k rekonstrukci či výměně vedení nebo jiného energetického zařízení. Podle §  odst. 3 elektrisačního zákona zaniká 22 oprávnění odpovídající zákonnému věcnému břemeni zrušením vedení. K otázce, kdy dochází k zániku zákonného věcného břemene a kdy je toto věcné břemeno zachováno, se vyjádřil Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozsudku ze dne 15. 7. 2014, pod sp. zn. 30 A 34/2013-127. Krajský soud v Hradci Králové v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že „Oprávnění vzniklé energetickému podniku podle dřívějšího zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, a to v souvislosti se stavbou elektrického vedení, zaniká jeho odstraněním, a to i v případě jeho náhrady novou stavbou elektrického vedení v trase vedení původního, vyžaduje-li nové vedení postavení větších, zvláště pak vyšších sloupů na jiných místech trasy.“ Krajský soud v Hradci Králové v citovaném rozhodnutí dále uvedl, že zákonná věcná břemena „…zůstávají nedotčena jen pro stávající (dřívější) energetické stavby, nikoliv pro stavby (vedení) nové o větším výkonu, respektive při zásadním zvýšení jejich napěťové úrovně.“ Z uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové lze dovodit, že pokud zrekonstruované či zcela vyměněné elektrické vedení nebo jiné zařízení distribuční sou-

stavy nevybočuje z původní trasy a pokud není vyšší či jinak rozměrově větší, s větším počtem vodičů, o vyšší napěťové úrovni apod., zůstává zachováno též původní zákonné věcné břemeno. V opačném případě je třeba energetické zařízení považovat za nové se všemi z toho vyplývajícími důsledky a je tedy nutné sjednat smluvní věcné břemeno, případně jít cestou vyvlastnění (při splnění zákonných předpokladů).

staveb. Novela EZ účinná od 1. 1. 20187 tuto nejistotu odstranila, když v § 25 odst. 5 EZ výslovně uvedla možnost vyvlastnit právo odpovídající věcnému břemeni pro již existující stavbu nebo pro stavbu, která je zřizována. Podmínkou ovšem je, že zřízení věcného břemene před započetím stavby nezmařil provozovatel distribuční soustavy.

Věcná břemena vzniklá v minulosti mnohdy nejsou zapsána v katastru nemovitostí. Novelou EZ z roku 20094 byla zavedena povinnost provozovatelů a výrobců zajistit promítnutí existujícího věcného břemene u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti EZ do katastru nemovitostí do konce roku 2017. V roce 2015 bylo ale toto ustanovení zrušeno5 a je tedy běžnou praxí, že řada věcných břemen vzniklých před účinností EZ v katastru nemovitostí zapsána není.

JUDr. Monika Vášková, advokátka HOLEC, ZUSKA & Partneři

•

To může činit problémy v případě změny vlastnictví nemovitosti, kdy je povinností původního vlastníka nemovitosti informovat nabyvatele nemovitosti o zákonném omezení vlastnictví v důsledku existence energetické stavby nezapsané v katastru nemovitostí. V současné době je problematika věcných břemen pro oblast elektroenergetiky upravena především v ustanovení § 25 odst. 4 EZ. EZ ukládá provozovateli distribuční soustavy povinnost zřídit věcné břemeno umožňující vybudování a provozování zařízení distribuční soustavy, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. V případě, že je vlastník prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo pokud k dohodě nedojde, může provozovatel podat návrh na vyvlastnění práva odpovídajícího věcnému břemeni, ovšem pouze za předpokladu, že jsou dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu.6 Základní podmínka pro vyvlastnění je uvedena v § 3 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, který stanoví, že vyvlastnění je možné jen na základě zákona a pouze pokud veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Dále platí princip subsidiarity, tedy že k vyvlastnění lze přistoupit pouze tehdy, pokud práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění nelze získat dohodou nebo jiným způsobem. V minulosti nepanovala shoda na tom, zda je možné přistoupit k vyvlastnění u již zřízených

Poznámky: 1 § 22 odst. 1 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon). 2 Tamtéž. 3 § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. 4 Zákon č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů. 5 Zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 6 Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. 7 Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.