Strana 11

názor

epravo.cz

v soudním spise několik desítek listů spisu s odposlechy komunikace mezi obviněným a obhájci. Jednalo se především o přepisy sms komunikace. Je zcela zjevné, že uvedené nezákonné důkazy nezaložil do soudního spisu policejní orgán, který takové oprávnění samostatně nemá. Jediným, kdo je oprávněn tak učinit, je státní zástupce. Lze uzavřít, že dotyčný státní zástupce VSZ v Olomouci vědomě postupoval nezákonným způsobem a Nejvyšší státní zastupitelství tento postup prozatím toleruje. Ačkoliv státní zastupitelství ustupuje ze svých pozic a ústy vrchní státní zástupkyně v Praze označuje pochybení, původně prezentované jako „bouře ve sklenici vody“, za exces jednotlivce, je evidentní, že se jedná o cílenou snahu posunout hranice ochrany klientů zastupovaných advokáty opět o kus dál za hranici práva. Uvedený „exces“ zapadá do rámce řady kroků, kterými se v posledních letech snaží orgány činné v trestním řízení vlámat do zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta a narušit chráněný vztah důvěry mezi advokátem a klientem. Odposlech důvěrné komunikace obhájce a obviněného je pouze jedním ze zásahů do ústavně a zákonně ukotvených práv chránících důvěrný vztah advokáta a klienta. V daném kontextu připomeňme radikální nárůst počtu prohlídek v kancelářích a domovech advokátů. Excesy, ke kterým v rámci těchto prohlídek docházelo, musel svým sjednocujícím stanoviskem korigovat Nejvyšší soud ČR. Dále je třeba připomenout množící se snahu přimět advokáty k výpovědi

poukazem na skutečnost, že v rámci obhajoby vlastní osoby lze porušit zákonnou povinnost mlčenlivosti advokáta atd. Advokacie nepochybně čelí největšímu tlaku ze strany orgánů činných v trestním řízení od roku 1989. Nově zvolené vedení advokacie by se mělo uvedeným tlakům razantně postavit, kdy dosavadní postup si dovolím hodnotit jako spíše váhavě obranný. Advokacie musí trvat na ochraně důvěrné komunikace s klienty minimálně v západoevropském standardu. Zákon sice formálně chrání komunikaci obhájce a obviněného, neexistuje však již ochrana komunikace advokáta a podezřelého. Uvedený nedostatek je právě ze strany orgánů policie a státního zastupitelství zneužíván v trestním řízení. Odposlechy mezi osobou v procesní pozici podezřelého a jeho právním zástupcem jsou pořizovány a důkazně využívány s tím, že k obvinění podezřelého dojde až po získání potřebných důkazů. Právě takový postup je čistým právním formalismem, kdy účel zákona, tedy ochrana důvěrného vztahu mezi obhájcem a obviněným, je obcházena popsanou procesní strategií, tedy účelovým posunutím zahájení trestního stíhání. Obdobně je třeba připomenout, že neexistuje zákonná ochrana vzájemné komunikace mezi obhájci vykonávajícími obhajobu v jedné trestní věci, ba dokonce ani mezi obhájci a příbuznými obviněného. V zásadě je nemožné, aby obhájce při obhajobě meritorně komunikoval o strategii obhajoby s kýmkoliv jiným než obviněným, aniž by riskoval, že uvedené informace, podotýkám legálně, zjistí strana veřejné žaloby. Takový stav principiálně

omezuje právo na obhajobu v širším slova smyslu a je tak v příkrém rozporu s ústavněprávní tezí práva na spravedlivý proces. Dále je třeba zvážit úpravu ochrany komunikace mezi advokáty a klienty v širším kontextu než pouze v kontextu trestního práva. Typově existuje řada právních služeb, které advokát legálně poskytuje svým klientům, přičemž pokud je taková komunikace legálně zaznamenána orgány činnými v trestním řízení resp. dalšími subjekty, které jsou ze zákona zmocněny k zásahu do tajemství dopravovaných zpráv, může být ze strany orgánů státu využita, resp. zneužita v neprospěch klientů. Nové představenstvo by mělo nikoliv defenzivně, ale ofenzívně přistoupit k tématu ochrany advokátní mlčenlivosti a ochrany důvěrného vztahu advokáta a klienta všemi zákonně dostupnými prostředky a pokusit se navrátit dnes vychýlenou rovnováhu alespoň do stavu v roce 1995.

•

................................................................................ Mgr. Lukáš Trojan, partner, advokát KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.