Strana 53

HSP & Partners

z právní praxe

Připravovaná novela zákona o obchodních korporacích Dne 9. 3. 2018 uplynula všem připomínkovým místům v rámci připomínkového řízení lhůta, ve které měla možnost vyjádřit se k chystanému návrhu novely, kterou se mění zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále též jen „ZOK“) a některé další zákony. Tu vyhotovilo v souladu s plánem legislativních prací vlády Ministerstvo spravedlnosti na základě hodnocení dosavadního fungování nové civilní legislativy, přičemž dle samotného ministerstva si za cíl klade odstranění některých nedostatků, které v praxi dosud při uplatňování ZOKu vyvstávaly.

irší novelizace ZOKu byla přitom připravována již dříve, v roce 2016 probíhalo připomínkové řízení k podobnému návrhu novely zákona, avšak nakonec historicky první novelizace zákonem č. 458/2016 Sb. přinesla jedinou změnu, když dala zaměstnancům v pracovním poměru u společností s více než 500 zaměstnanci právo volit třetinu členů dozorčí rady. Současný návrh tedy navazuje a přidává, mění či odstraňuje celou řadu

dílčích ustanovení. Ta jsou dle předkládajícího ministerstva ve značné míře samostatná a změny tedy mimo několika málo případů nemají koncepčního rázu. Česká advokátní komora s tímto názorem zjevně nesouhlasí, když dle jí předložených připomínek polemizuje např. nad úvahou, nakolik je „po 4 letech účinnosti potřeba přistupovat k totální rekonstrukci předmětného zákona“. Hospodářská komora ČR pak

dokonce nazvala předkládanou novelu za „zcela nový zákon“, což považuje za problematické z hlediska stability a předvídatelnosti podnikatelského prostředí, a především vytýká tvůrcům absenci odborné diskuse, která by dle jejího názoru měla takto významným změnám předcházet. Dosavadní průběh legislativního procesu ostatně není kritizován jen ze strany Hospodářské komory ČR, ve shodném duchu se vyjádřila celá řada připomínkových míst. Například Komora daňových poradců či Svaz průmyslu a dopravy České republiky shodně navrhují novelu v současné podobě vůbec nepředkládat do dalšího legislativního procesu a namísto toho vyvolat širokou diskusi nad potřebou a podobou případné novelizace. Konkrétní výtky nejčastěji směřují k okolnosti, že má být po nedávné rekodifikaci civilního práva v ČR přijata další rozsáhlá změna korporátního práva v ČR a tedy přinášena nestabilita, dále například k vysoké frekvenci komplexních změn, když od účinnosti zmiňované rekodifikace uběhly teprve čtyři roky, či k samotnému připomínkovému