Strana 59

z právní praxe dením termínu veřejného zasedání, místa a předmětu jednání a popřípadě s poučením o právech vyrozumívané osoby. Při doručování zásilek souvisejících s předvoláním nebo vyrozuměním o veřejném zasedání se uplatní obecná ustanovení trestního řádu o doručování. V případě vyrozumění o veřejném zasedání není vyloučeno uložení zásilky a následná fikce doručení adresátovi, a to ani v případě, je-li takto vyrozumíván obžalovaný o veřejném zasedání odvolacího soudu (R 38/2003-II. a TR NS 45/2008-T 1087.). Je-li ovšem obviněný k veřejnému zasedání soudem předvolán, může být sice zásilka s předvoláním uložena, ale v případě jejího nevyzvednutí obviněným nemůže vzniknout fikce doručení.1

lhůty vrácena Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích a založena do spisu.

Shora citovaný názor koresponduje rovněž s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, např. s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 7 Tz 5/2011: „… o tzv. fikci doručení je možné uvažovat jedině pro případ, že obviněnému bylo doručováno vyrozumění o veřejném zasedání. Pokud mu bylo doručováno předvolání k veřejnému zasedání, byla tzv. fikce doručení vyloučena“.

Dle Nejvyššího soudu ČR však z ust. § 64 odst. 4 tr.ř., resp. § 64 odst. 5 písm. a) tr.ř. vyplývá, že tzv. fikce doručení přichází v úvahu tehdy, jestliže se obviněnému do vlastních rukou doručuje vyrozumění o veřejném zasedání, a že tzv. fikce doručení je vyloučena v případě, kdy se mu doručuje předvolání k veřejnému zasedání. Předvolání k veřejnému zasedání a vyrozumění o veřejném zasedání jsou tedy dva odlišné způsoby zajištění přítomnosti obviněného (příp. i jiných osob) při veřejném zasedání.

V trestní věci, která byla posuzována Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne 14. 9. 2016, sp.zn. 7 Tdo 1193/2016, nařídil předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích veřejné zasedání k projednání odvolání s příkazem soudní kanceláři „předvolat“ obviněného. Soudní kancelář provedla tento příkaz tím, že na adresu bydliště obviněného poštou odeslala zásilku určenou do vlastních rukou obviněného, přičemž na obálce bylo uvedeno „obsílka k VZ“ (míněno k veřejnému zasedání). Tiskopis, ve kterém byl použit vzor doporučený pro použití v trestním řízení, byl uveden slovy vyrozumění o veřejném zasedání přičemž dále v textu bylo mimo jiných údajů uvedeno…veřejné zasedání se může konat ve Vaší nepřítomnosti, avšak je pro Vás důležité, abyste se k němu dostavil(a)…jste-li zaměstnán(a), oznamte zaměstnavateli, u něhož jste zaměstnán(a), že jste předvolán(a)…přineste s sebou toto předvolání a svůj občanský průkaz…ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto předvolání.2 Obviněný nebyl v místě zastižen a poštovní doručovatelka uložila zásilku na poště s tím, že obviněnému byla zanechána výzva k vyzvednutí. Obviněný si zásilku v úložné lhůtě deseti dnů nevyzvedl a podle záznamu doručovatelky nebylo možné zásilku vhodit do domovní nebo jiné schránky. Proto byla shora citovaná zásilka po uplynutí úložné

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v uvedené věci i přes existující rozpor mezi označením písemnosti a jejím textem rozhodl o odvoláních podaných proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ve veřejném zasedání, ke kterému se obviněný nedostavil, a které tak bylo provedeno v jeho nepřítomnosti. V protokole o veřejném zasedání je zaznamenána nepřítomnost obviněného s dodatkem „doručeno fikcí“. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích tím měl patrně na mysli tzv. fikci doručení podle § 64 odst. 4 tr.ř.

Podle Nejvyššího soudu ČR tak za popsaného stavu vznikl očividný rozpor mezi označením doručované písemnosti na straně jedné a jejím textem na straně druhé. Tento rozpor vyvolává zásadní pochybnost o povaze doručované písemnosti z toho hlediska, zda se jedná o vyrozumění či předvolání. Povaha písemnosti má přitom zásadní význam pro posouzení otázky, zda bylo přípustné, aby v souvislosti s jejím doručováním nastala tzv. fikce doručení. Zmíněná pochybnost pak nemůže být odstraněna způsobem vyznívajícím v neprospěch obviněného, zvláště když to byl stát (soud), kdo tuto pochybnost vyvolal použitím nesourodého, nevhodného a prakticky zmatečného obsahu doručované písemnosti. Jestliže si Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích evidentní nejasnost o povaze doručované písemnosti vyložil v neprospěch obviněného, tj. tak, že se jedná o vyrozumění, že nastala tzv. fikce doručení a že veřejné zasedání lze konat v nepřítomnosti obviněného, pak je takový postup nepřijatelný, neboť znamená nepřípustný zásah do ústavně garantovaného základního práva obviněného na projednání věci ve vlastní přítomnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Má-li nastat tzv. fikce doručení, musí být jasné, že obviněnému bylo doručováno vyrozumění, a doručovaná písemnost nesmí vzbuzovat pochybnost o tom, zda jde o vyrozumění nebo předvolání. Těmto požadavkům však některé vzory tiskopisů používané orgány činnými v trestním řízení evidentně nevyhovují. Na základě poznatků z vlastní praxe může autor článku konstatovat, že použití tiskopisu, který byl předmětem přezkumu Nejvyššího soudu ČR ve shora analyzované trestní věci, není výjimkou z pravidla, ale spíše pravidelností v praxi obecných soudů. Výjimečnost případu spočívá pouze v tom, že byl podroben přezkumu Nejvyšším soudem ČR, který v postupu odvolacího soudu shledal zkrácení práva obviněného na obhajobu. O tom, že nejde o podružný problém a na plném uplatnění práva na obhajobu je třeba trvat i v takovýchto případech svědčí i skutečnost, že oproti veřejnému zasedání konanému v nepřítomnosti obviněného, nebyl obviněnému ve veřejném zasedání konaném po zásahu Nejvyššího soudu ČR, kde obviněný mohl plně realizovat jeho právo na obhajobu a mohl se vyjádřit před soudem k tomu, co mu bylo obžalobou kladeno za vinu, uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Je tak na zvážení, zda by do budoucna nebylo vhodné, ba dokonce nezbytné, upravit znění vzorů doporučených pro použití v trestním řízení tak, aby zajišťovaly zachování práva obviněných na obhajobu.

•

Mgr. Branislav Mikuš, advokát Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

Poznámky: 1 PÚRY, František. § 233 [Příprava veřejného zasedání]. In: ŠÁMAL, Pavel, BAXA, Josef, GŘIVNA, Tomáš, KRÁL, Vladimír, NOVOTNÁ, Jaroslava, PÚRY, František, RŮŽIČKA, Miroslav, ŠKVAIN, Petr. Trestní řád. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008, s. 1890. ISBN 978-80-7400-043-0. 2 O obsahu tiskopisu se Nejvyšší soud přesvědčil vynětím doručované písemnosti z obálky.