z právní praxe díla nebo odstoupení od smlouvy objednatelem. Spolu s předáním webových stránek objednateli je vhodné ve smlouvě upravit i  okamžik nabytí vlastnického práva objednatelem.

Práva z vadného plnění Pro úspěšné uplatnění práv z vadného plnění objednatelem je nezbytná specifikace účelu smluvního vztahu a úmyslu a cílů objednatele a  co nejpodrobnější specifikace předmětu plnění. Součástí smlouvy by měla být definice jednotlivých kategorií vad, reakčních časů a časů pro odstranění vad, včetně sankcí za prodlení s  tímto odstraněním. V  rámci akceptačního procesu se pak v  praxi často používá členění vad do několika typů, které mají pro akceptaci webových stránek různé důsledky. Vesměs je možno rozdělit vady do následujících kategorií: vady znemožňující funkčnost webových stránek, vady omezující funkčnost webových stránek a ostatní drobné vady, přičemž lze sjednat, že i  přes výskyt některých vad lze dílo či část díla akceptovat (s  výhradami), a  to se závazkem zhotovitele takové vady v  dohodnutých lhůtách odstranit. Lze též doporučit sjednání záruky za dílo, případně řešit vady vzniklé po předání díla uzavřením servisní smlouvy.

Zdrojový kód Zdrojový kód je v rámci vytváření webových stránek na zakázku nejpodstatnější spojnicí mezi objednatelem, který zatím nemá jak s  dílem disponovat a  dosavadním vynaloženém úsilí ze strany zhotovitele. Pokud zhotovitel neočekávaně svou činnost ukončí, bude objednatel bez zdrojového kódu zcela bez možnosti jakkoli s  dílem disponovat a  najít pro  pokračování ve vývoji případně jiného zhotovitele. Proto doporučujeme upravit ve smlouvě povinnost předání zdrojového kódu zhotovitelem vždy při dokončení jednotlivé fáze vývoje webových stránek.

Exit plán Již při uzavírání smlouvy o vývoji webových stránek je třeba myslet na tzv. exit plán. Ten souvisí s  předčasným ukončením smlouvy ve smyslu změny zhotovitele. Do samotné smlouvy je tedy vhodné pro tento případ od počátku zakotvit především povinnost zhotovitele poskytnout objednateli aktuální zdrojový kód a  veškerou potřebnou součin-

nost, dokumentaci a  informace k  webovým stránkám za účelem plynulého a řádného převedení plnění smlouvy na nového zhotovitele.

nat výhradní licenci a  zároveň do smlouvy začlenit ustanovení o  zákazu vytvoření obdobných webových stránek pro třetí osoby.

Licenční ujednání

Cena za poskytnutí licence pak obvykle bývá již zahrnuta v  rámci ceny za zpracování webových stránek jako díla.

Webové stránky jsou formou zobrazení informací a  jako takové jsou tvořeny z  mnoha prvků, které podléhají autorskoprávní ochraně samy o  sobě. Spojují tak v  sobě několik prvků, a  to grafický prvek, zdrojový kód, redakční systém, databáze apod. Webové stránky jako celek tedy většinou nelze považovat za autorské dílo požívající autorskoprávní ochranu, jejich jednotlivé prvky však ano. Právní teorie není zajedno v  tom, zda zdrojový kód webových stránek lze považovat za počítačový program, jak ho chápe autorský zákon.5 K  autorskoprávní ochraně grafického uživatelského rozhraní (GUI) se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie ve věci sporu mezi Bezpečnostní softwarovou asociací  – Svaz softwarové ochrany a  Ministerstvem kultury ČR, C-393/09,6 kdy uvedl, že vodítkem pro posouzení, zda je znak originality v  rámci grafického uživatelského rozhraní naplněn, by mělo být uspořádání nebo zvláštní konfigurace veškerých složek, které jsou součástí grafického uživatelského rozhraní, přičemž požadavek originality nesplňují ty složky, které se vyznačují pouze svou technickou funkcí. V případě webových stránek vytvářených na objednávku se v případě, že jejich obsah zahrnuje počítačový program či databázi, uplatní dle ustanovení § 58 odst 7 autorského zákona fikce, podle které se počítačové programy, databáze a  kartografická díla, jež nejsou kolektivními díly, považují za zaměstnanecká díla i  tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku. Zde je nutné poznamenat, že autorem se myslí pouze fyzická osoba – zhotovitel webových stránek. Vzhledem k  výše uvedenému, kdy v sobě webové stránky spojují více prvků požívajících autorskoprávní ochranu a též s ohledem na skutečnost, že se uvedená fikce neuplatní v  případě vytvoření webových stránek právnickou osobou nebo s  pomocí třetích osob, např. podzhotovitelů, doporučujeme v zájmu právní jistoty smluvních stran licenční ujednání do smlouvy o vývoji webových stránek zahrnout. Zvláště v případech, kdy objednatel uvádí na trh inovativní řešení, které by po zveřejnění webových stránek mohlo být napodobeno konkurencí, se vyplatí v rámci smlouvy sjed-

SLA Závěrem uvádíme, že po úspěšném vytvoření webových stránek je třeba zajistit jejich pravidelnou údržbu a  servis, k  tomu slouží uzavření navazující servisní smlouvy (Service Level Agreement, SLA). V tomto dokumentu je vhodné upravit garanci dostupnosti, systém hlášení chyb, jejich třídění, doby reakce apod. 

•

Mgr. Eva Doležalová, advokát, Stuchlíková & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Poznámky: 1 JANSA, Lukáš, Petr OTEVŘEL, Jiří ČERMÁK, Petr MALIŠ, Petr HOSTAŠ, Michal MATĚJKA a Ján MATEJKA. Internetové právo. Brno: Computer Press, 2016, str. 73. 2 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ).  3 § 2606 NOZ. 4 § 2607 NOZ. 5 Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon. 6 Věc C-393/09: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. prosince 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu — Česká republika) — Bezpečnostní softwarová asociace — Svaz softwarové ochrany v. Ministerstvo kultury („Duševní vlastnictví — Směrnice 91/250/EHS — Právní ochrana počítačových programů — Pojem „vyjádření počítačového programu v jakékoliv formě“ — Vztažení či nevztažení na grafické uživatelské rozhraní programu — Autorské právo — Směrnice 2001/29/ES — Autorské právo a práva s ním související v informační společnosti — Televizní vysílání grafického uživatelského rozhraní — Sdělování díla veřejnosti“).

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 2/2019

115