z právní praxe za situace, kdy je pravděpodobnost úspěchu velmi nízká.
náklady bude případná procesní obrana spojena.5
dem na délku a náročnost procesní obrany dosáhnout značné výše.
Upozornit lze i na § 44a odst. 4 písm. a) RP, dle kterého platí, že „při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení účelu dotace a hospodárnost uložené sankce.“ Zároveň podle § odst. 5 14 RP je třeba při stanovení výše odvodu přihlédnout k „závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“ V této souvislosti proto nelze opomenout uvážit princip přiměřenosti ukládané sankce, resp. výše požadované vratky.
Rizika a výhody jednotlivých variant postupu
Závěr
Příjemce dotace v rámci svého uvážení proto musí zohlednit, zda částka dotace, k jejímuž vrácení byl vyzván, je přiměřená závažnosti pochybení, jehož se dopustil, tj. zda existuje rozumný vztah mezi závažností pochybení a výší požadované vratky.3 Týká-li se pak porušení povinnosti oddělitelné části poskytnuté dotace, vratka má být stanovena pouze částkou odpovídající této části dotace. I zde však mohou vyvstat okolnosti, které mohou s ohledem na malou závažnost porušení povinnosti vést poskytovatele ke snížení požadované vratky ve smyslu zásady přiměřenosti. Princip přiměřenosti má být totiž použit tak, že individuální okolnosti daného případu (zejména rozsah a závažnost pochybení a jeho dopad na naplnění účelu dotace) se musí promítnout ve výši vratky,4 byť shledané pochybení zasahuje celý objem poskytnuté dotace. V souvislosti s výší požadované vratky je třeba také zmínit tzv. absorpční zásadu, k jejímuž uplatnění dochází při určení výše vratky. Pokud totiž ze strany příjemce došlo k vícero pochybením, bude poskytovatel postupovat v souladu s § 44a odst. 5: „bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.“ Před učiněním rozhodnutí, jak k výzvě přistoupit, proto příjemce musí uvážit, jaké má šance při následné procesní obraně proti odvodu a penále, jež mu budou ze strany správce daně v případě nevrácení dotace na základě výzvy vyměřeny, a to zejména s ohledem na přiměřenost či nepřiměřenost požadované vratky, povahu, četnost a další okolnosti pochybení, kterých se dopustil, a s jakými finančními a časovými
V rámci rozhodování příjemce musí být zároveň provedena analýza rizik a výhod jednotlivých variant postupu, aby byly komplexně zohledněny jejich dopady. Jak uvedeno výše, vyhoví-li příjemce výzvě a prostředky vrátí, má se za to, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo, příjemci nebude vyměřen žádný odvod ani penále a vůči veřejnému rozpočtu nebude evidován jako dlužník. Tento postup tak není spojen se vznikem žádných dalších finančních ani časových nákladů. Na druhou stranu příjemce se dobrovolným vrácením prostředků dotace vzdává další procesní obrany, neboť v podstatě uznává pochybení, kterých se dopustil, a. ztrácí možnost požádat o prominutí či snížení takto uskutečněné vratky. Z vnějšího pohledu by proto mohl být tento postup považován za nedodržení péče řádného hospodáře ze strany orgánů příjemce (resp. její nedostatečné zohlednění), a to z důvodu, že příjemce se vratce dotace dostatečně nebránil a z jeho strany nebyly využity všechny postupy a prostředky, jež by mohly, byť potenciálně, vést k uložení nižšího odvodu. Naopak došlo k pasivnímu vrácení prostředků dotace. Uvážíme-li však všechny okolnosti a důsledky, není učinění takového závěru zcela jednoznačné, neboť v případě, že obrana příjemce v navazujících řízeních neobstojí, bude příjemci vyměřen nejen odvod, ale i penále, jež může dosahovat až výše samotného odvodu. Naopak, nevyhoví-li příjemce výzvě, bude mu sice vyměřen odvod a penále, ale následně bude moci ve správním (daňovém) řízení uplatnit veškeré opravné prostředky a případně využít i soudního přezkumu. Po právní moci platebních výměrů sice bude muset odvod a penále stanovené dle pravidel uvedených v § 44a odst. 10 RP zaplatit, jinak by byl evidován jako dlužník vůči veřejnému rozpočtu, avšak bude mu zachována možnost požádat postupem dle § 44a odst. 13 RP o prominutí či snížení odvodu za porušení rozpočtové kázně a/nebo za prodlení s takovým odvodem. Zohledněny ze strany příjemce však naopak musí být náklady spojené s uplatněním tohoto postupu, tj. zejména náklady procesní obrany, jež mohou s ohle-
Příjemce by tedy měl s péčí řádného hospodáře, uvážením přiměřenosti požadované vratky vůči pochybením, kterých se v souvislosti s čerpáním dotace dopustil, a se zohledněním všech výhod a rizik jednotlivých variant postupu důkladně uvážit, jaký postup zvolí, a to zejména s ohledem na jeho potenciální šance v rámci následné procesní obrany, případně vyhlídky na možné vyhovění žádosti o prominutí odvodu či penále. Teprve po zohlednění těchto skutečností totiž lze učinit konečné a odůvodněné rozhodnutí, která z variant řešení bude pro příjemce nejhospodárnější jak v rovině časové, tak rovině finanční. Nad rámec uvedeného autoři doplňují, že ačkoliv je rozbor problematiky vztažen na RP, obdobný postup lze uplatnit i dle zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném a účinném znění (dále jen „RPÚR“), neboť v § 22 odst. 6 RPÚR je zakotven obdobný institut; o případném uložení odvodu a penále by však rozhodovaly orgány uvedené v § 22 odst. 9 RPÚR.
JUDr. Karel Zuska, partner, Mgr. Renata Brychtová, manažerka, Mgr. Kateřina Godycká, HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI advokátní s.r.o.
Poznámky: 1 Viz § 14f odst. 2 RP. 2 Tato povinnost členům orgánů příjemce vyplývá z § 159 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění. 3 Ta by měla být re strany poskytovatele (i správce daně) vždy odůvodněna. 4 A následně i případného odvodu. 5 Nutno uvážit zejména náklady vynaložené na správní či soudní poplatky, právní zastoupení, ale i časový a finanční náklad zaměstnanců příjemce, jež se budou na řešení případu podílet.
www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 2/2019
141