z právní praxe

TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI

Škoda způsobená obchodní korporaci členem jejího orgánu - kdo musí tvrdit a prokazovat? V „životě“ obchodní korporace se bohužel někdy stává, že jí člen jejího orgánu způsobí svým jednáním škodu. Vymáhání její náhrady může být komplikované. Jednou ze zásadních otázek je to, která ze stran (zda obchodní korporace či člen orgánu) je zatížena břemenem tvrzení a břemenem důkazním. Tedy kdo musí co tvrdit a prokazovat, aby byl v soudním sporu úspěšný.

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) v § 159 odst. 1 stanoví, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s  nezbytnou loajalitou i  s  potřebnými znalostmi a  pečlivostí. K  tomu doplňuje vyvratitelnou právní domněnku, podle které se má za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. V  případě členů orgánů obchodních korporací je povinnost péče řádného hospodáře zákonem č. 90/2012 Sb., o  obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“), doplněna tzv. pravidlem podnikatelského úsudku.1 Definice člena voleného orgánu vyplývá z § 152 odst. 2 OZ. Rozumí se jím člen individuálního nebo kolektivního orgánu právnické osoby, který je do funkce volen, jmenován či jinak povolán. Tedy v  zásadě člen jakéhokoliv orgánu právnické osoby, s  výjimkou orgánu nejvyššího (typicky členské schůze, valné hromady apod., které jsou nevoleným orgánem právnické osoby).2 54

Porušení povinnosti jednat s  péčí řádného hospodáře ve smyslu §  159 odst. 1 OZ lze považovat za porušení povinnosti ve smyslu §  2913 OZ a  člen voleného orgánu, který porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a způsobil tím právnické osobě škodu, tuto škodu nahradí.3

Kdo musí tvrdit a dokazovat? V  případě, že je po členu orgánu obchodní korporace požadována náhrada škody způsobené této obchodní korporaci soudní cestou, je pro výsledek zásadní unesení břemena tvrzení a důkazního břemena. V řízení musí být prokázán vznik škody, porušení povinnosti člena orgánu a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. V  běžném soudním řízení o  náhradu škody musí zpravidla rozhodné skutečnosti tvrdit a prokazovat žalobce. Jedná-li se však o spor mezi obchodní korporací a  členem jejího orgánu, zákon o  obchodních korporacích poskytuje žalobci částečnou výhodu, když stanoví: „Je-li v  řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s  péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.“4 Je tomu tak proto, že žalující osoba

EPRAVO.CZ Magazine | 2/2019 | www.epravo.cz

„nemá často k  dispozici doklady a  mnohdy ani všechny informace potřebné pro to, aby mohla členu orgánu prokázat povinnost újmu nahradit. Takové doklady a  informace má naopak zásadně k  dispozici právě člen orgánu, který má z  titulu své funkce přístup i  k  dokladům a  informacím, umožňující mu prokázat, že nejsou splněny podmínky jeho povinnosti újmu nahradit.“5 Obdobný princip platil již dříve v  době účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník či „ObchZ“).6, 7 Lze tedy vycházet i z judikatury, která se o  ustanovení obchodního zákoníku opírá.8 Judikatura předně v  souladu s  ustanovením § 194 odst. 5 ObchZ ve spojení s § 135 odst. 2 ObchZ potvrdila, že je-li v řízení vedeném proti jednateli posuzováno, zda způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nese jednatel důkazní břemeno o tom, že v konkrétním případě jednal s  péčí řádného hospodáře. Ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti (tedy ohledně vzniku škody a příčinné souvislosti mezi škodou a porušením povinnosti) nese důkazní břemeno (jakož i  břemeno tvrzení) žalobce a nikoliv žalovaný člen orgánu.9