z právní praxe

Vych & Partners

Digitální revoluce v oblasti notářství Na jaře 2020 uzřel světlo světa návrh novely zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), který byl na konci března předložen do připomínkového řízení jako sněmovní tisk 793/0. Daná novela je významná v tom, že doposud standardní osobní kontakt s notáři doplňuje kontaktem distančním, a to v intencích pokročilého trendu digitalizace jak soukromé, tak veřejné sféry.

N

ovela navazuje na přelomový zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který postuluje právo jednotlivců činit úkony vůči veřejnoprávním orgánům v elektronické formě. Novela stejně tak vytváří podmínky pro implementaci tzv. digitalizační směrnice EU (směrnice č. 2019/1151), podle které mají členské státy EU povinnost od 1. srpna 2021 umožnit online vytváření kapitálových společností a  umožnit online zápisy poboček a  ukládání listin a  údajů do obchodních rejstříků. Tyto online postupy musí umožnit založení korporací či poboček bez fyzické přítomnosti osob a mají tak vést ke větší flexibilitě a snížení nákladů na podnikání.

Co přelomového tedy zmíněný návrh novely notářského řádu přináší? Předně novela po vzoru srovnatelných zahraničních úprav (např. Německo, Rakousko, 102

Francie) navrhuje možnost sepsání notářského zápisu v  elektronické podobě společně s  prokázáním totožnosti příslušných osob bez jejich fyzické přítomnosti, s  využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a  autentizaci, přičemž namísto vlastnoručních podpisů účastníků notářského zápisu se navrhuje využití uznávaného elektronického podpisu. Namísto úředního razítka a  vlastnoručního podpisu pak notář k  elektronickému notářskému zápisu připojí svůj kvalifikovaný elektronický podpis ve smyslu zákona č.  297/2016 Sb., o  službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Novela počítá s  tím, že elektronická identifikace se bude provádět pomocí identifikačního dokladu osoby,1 který obsahuje strojově čitelné údaje a  nosič dat (elektronický čip), autentizace pak prostřednictvím videokonference. Na čipu občanského průkazu není uložen údaj o  fotografii, proto se navrhuje, aby notář využíval fotografie vedené v  příslušných agendových informačních systémech

EPRAVO.CZ Magazine | 2/2020 | www.epravo.cz

státu, kdy v  rámci videokonference provede vizuální srovnání osoby a  fotografie vedené v  těchto informačních systémech. Tímto „dvoufázovým“ identifikačním a  autentizačním postupem má být eliminována možnost použití pozměněných či padělaných dokladů totožnosti. Podle stanoviska vlády k předmětné novele bude však ještě nutné vyjasnit její vztah k  zákonu č. 253/2008 Sb., o  některých opatřeních proti legalizaci výnosů z  trestné činnosti a  financování terorismu („zákon AML“) a dát ji do souladu s úpravou zákona č. 250/2017 Sb., o  elektronické identifikaci. V  této souvislosti vláda navrhuje, aby se při elektronické identifikaci ze strany notářů vyžadovala vysoká úroveň záruky, čímž by byla navržená právní úprava zároveň sjednocena s budoucí podobou úpravy zákona AML po jeho novelizaci provedené s  účinností od 1.  ledna  2021 zákonem č. 49/2020 Sb., kdy identifikace prostředkem elektronické identifikace s  vysokou úrovní záruky v  rámci kvalifikovaného systému elektronické identi-