z právní praxe
Vych & Partners
Digitální revoluce v oblasti notářství Na jaře 2020 uzřel světlo světa návrh novely zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), který byl na konci března předložen do připomínkového řízení jako sněmovní tisk 793/0. Daná novela je významná v tom, že doposud standardní osobní kontakt s notáři doplňuje kontaktem distančním, a to v intencích pokročilého trendu digitalizace jak soukromé, tak veřejné sféry.
N
ovela navazuje na přelomový zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který postuluje právo jednotlivců činit úkony vůči veřejnoprávním orgánům v elektronické formě. Novela stejně tak vytváří podmínky pro implementaci tzv. digitalizační směrnice EU (směrnice č. 2019/1151), podle které mají členské státy EU povinnost od 1. srpna 2021 umožnit online vytváření kapitálových společností a umožnit online zápisy poboček a ukládání listin a údajů do obchodních rejstříků. Tyto online postupy musí umožnit založení korporací či poboček bez fyzické přítomnosti osob a mají tak vést ke větší flexibilitě a snížení nákladů na podnikání.
Co přelomového tedy zmíněný návrh novely notářského řádu přináší? Předně novela po vzoru srovnatelných zahraničních úprav (např. Německo, Rakousko, 102
Francie) navrhuje možnost sepsání notářského zápisu v elektronické podobě společně s prokázáním totožnosti příslušných osob bez jejich fyzické přítomnosti, s využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a autentizaci, přičemž namísto vlastnoručních podpisů účastníků notářského zápisu se navrhuje využití uznávaného elektronického podpisu. Namísto úředního razítka a vlastnoručního podpisu pak notář k elektronickému notářskému zápisu připojí svůj kvalifikovaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Novela počítá s tím, že elektronická identifikace se bude provádět pomocí identifikačního dokladu osoby,1 který obsahuje strojově čitelné údaje a nosič dat (elektronický čip), autentizace pak prostřednictvím videokonference. Na čipu občanského průkazu není uložen údaj o fotografii, proto se navrhuje, aby notář využíval fotografie vedené v příslušných agendových informačních systémech
EPRAVO.CZ Magazine | 2/2020 | www.epravo.cz
státu, kdy v rámci videokonference provede vizuální srovnání osoby a fotografie vedené v těchto informačních systémech. Tímto „dvoufázovým“ identifikačním a autentizačním postupem má být eliminována možnost použití pozměněných či padělaných dokladů totožnosti. Podle stanoviska vlády k předmětné novele bude však ještě nutné vyjasnit její vztah k zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („zákon AML“) a dát ji do souladu s úpravou zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. V této souvislosti vláda navrhuje, aby se při elektronické identifikaci ze strany notářů vyžadovala vysoká úroveň záruky, čímž by byla navržená právní úprava zároveň sjednocena s budoucí podobou úpravy zákona AML po jeho novelizaci provedené s účinností od 1. ledna 2021 zákonem č. 49/2020 Sb., kdy identifikace prostředkem elektronické identifikace s vysokou úrovní záruky v rámci kvalifikovaného systému elektronické identi-