z právní praxe aby společnost měla možnost najít za odstupujícího člena orgánu společnosti adekvátní náhradu, a aby okamžitým ukončením funkce nemohlo dojít k ochromení činnosti společnosti. Jak judikoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí pod sp. zn. 29 Odo 181/2003, ze dne 23. 9. 2003, oba uvedené cíle (právo člena orgánu společnosti na odstoupení z funkce a zájem společnosti na tom, aby nedošlo k ochromení její činnosti), jsou rovnocenné. Uvedené ustanovení obchodního zákoníku se mohlo jevit jako problematické v případě, kdy odstoupení z funkce orgánu společnosti měla projednat valná hromada. Řádná valná hromada se koná zpravidla jednou ročně, což mohla být pro odstupujícího člena lhůta nepřiměřeně dlouhá a možnost statutárního orgánu svolat mimořádnou valnou hromadu za účelem projednání jeho odstoupení z funkce nebyla vždy možná a člen statuárního orgánu neměl v řadě případů možnost si svolání valné hromady vynutit. Mohlo by se zdát, že tento problém byl vyřešen přijetím ZOK, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2014, ale není to tak úplně pravda. ZOK obsahuje úpravu odstoupení z funkce statutárního či jiného orgánu společnosti nebo jeho člena v § 59 odst. 5. Podle tohoto ustanovení ZOK, pokud není ve společenské smlouvě nebo ve smlouvě o výkonu funkce stanoveno jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil. ZOK tedy již nepřevzal právní úpravu obchodního zákoníku, dle kterého mohl odstupující člen tuto skutečnost oznámit buď orgánu, který jej zvolil nebo orgánu, jehož je členem (pokud tak nebylo stanoveno či sjednáno ve společenské smlouvě nebo ve smlouvě o výkonu funkce). Funkce člena orgánu společnosti končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, pokud příslušný orgán společnosti neschválí na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Má-li společnost jediného společníka, který je příslušný k projednání odstoupení, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce od dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, pokud si strany nedojednají jiný okamžik zániku funkce. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 10. 2. 2009 pod sp.zn. 29 Cdo 2863/2008 sice dovodil, že odstoupení z funkce je v souladu s § odst. 1 obchodního zákoníku 66 (dnes § 59 odst. 5 ZOK) oznámeno orgánu společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíž orgán jde. Je však třeba vzít v úvahu, že toto soudní roz-
hodnutí se vázalo k předchozí právní úpravě obchodního zákoníku, která se přijetím ZOK změnila a uvedené závěry Nejvyššího soudu ČR nejsou bez dalšího aplikovatelné na právní poměry upravené ZOK, v případě, že má být oznámení doručeno valné hromadě či členské schůzi společnosti. Podle § 59 odst. 5 ZOK totiž funkce nezaniká až dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který odstupujícího člena voleného orgánu zvolil nebo jmenoval, jak tomu bylo v době účinnosti obchodního zákoníku, ale již uplynutím doby jednoho měsíce od doručení oznámení. Pokud by došlo bez dalšího k aplikaci uvedeného závěru Nejvyššího soudu ČR i na stávající případy, kdy funkce zaniká uplynutím jednoho měsíce od doručení oznámení o odstoupení, mohlo by se stát, že by funkce zanikla dříve, než by měl příslušný orgán vůbec možnost na vzniklou situaci reagovat a jmenovat nového člena orgánu společnosti. Stačilo by totiž pouze poslat oznámení společnosti a vyčkat, až uplyne jednoměsíční lhůta. Pokud členy orgánu společnosti volí valná hromada, je třeba, aby bylo odstoupení valné hromadě oznámeno tehdy, je-li valná hromada svolána. Odstoupení je oznámeno dnem, kdy se koná nebo má konat svolaná valná hromada a od tohoto dne běží také měsíční lhůta. Odstupující člen má také možnost oznámit své odstoupení přímo na zasedání valné hromady společnosti. V takovém případě začne běžet jednoměsíční lhůta ihned, ovšem za předpokladu, že toto odstoupení nebude posouzeno jako učiněné v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Ustanovení § 59 odst. 5 ZOK totiž také uvádí, že člen orgánu společnosti nemůže ze své funkce odstoupit v době, která je pro společnost nevhodná. Tato zákonná úprava je velmi obecná a zákon nestanoví, pro které důvody, resp. kdy z funkce odstoupit nelze. Z komentáře k ZOK1 by se podle našeho názoru dalo dovodit, že pro odstoupení z funkce je nevhodná mimo jiné taková doba, kdy odstupující člen nemá na svou pozici nástupce. V komentáři se uvádí, že odstoupení z funkce je valné hromadě společnosti oznámeno pouze tehdy, pokud je valná hromada svolána a pokud je na pořad jednání valné hromady zařazen bod „volba nového člena statutárního orgánu“ a v rámci odůvodnění tohoto bodu je uvedeno, že původní člen statutárního orgánu ze své funkce odstoupil. Komentář připouští rov-
něž, aby oznámení o odstoupení z funkce bylo společníkům oznámeno spolu s návrhem na přijetí rozhodnutí per rollam, kterým bude rozhodnuto o volbě nového člena statutárního orgánu. V takovém případě běží měsíční lhůta od doručení návrhu na přijetí rozhodnutí o volbě nového člena statutárního orgánu. Tento výklad ovšem není zřejmě jediným možným, což lze dovodit z důvodové zprávy k nově přijatému zákonu č. 33/2020 Sb., kterým se mění mimo jiné ZOK. Novela ZOK týkající se odstoupení z funkce orgánu společnosti či jeho člena nabude účinnosti dne 1. 1. 2021. Odstoupení z funkce bude nově upraveno v § 58 ZOK (namísto původního § 59). Právní úprava, která bude účinná od 1. 1. 2021, se s jistými modifikacemi v zásadě vrací k původní úpravě v obchodním zákoníku. Ustanovení § ZOK účinné 58 od 1. 1. 2021 uvádí, že výkon funkce člena voleného orgánu korporace, který ze své funkce odstoupí, skončí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, pokud odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je odstupující členem. Odstoupení je příslušný orgán povinen projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno. Pokud odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, skončí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, pokud příslušný orgán neschválí na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Jestliže působnost valné hromady vykonává jediný společník, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi (není-li na žádost odstupujícího schválen jiný den zániku funkce). Odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní korporace, oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Zmíněnou novelou se vypouští ustanovení, které zakazovalo statutárnímu či jinému orgánu společnosti nebo jeho členu ze své funkce odstoupit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.
www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 2/2020
109