judikatura vycházet jen z tvrzení účastníků o tom, koho považují za právního nástupce, která by soud mohl vzít za svá (§ 120 odst. 4 o. s. ř.).

Daňové řízení Úrok z neoprávněného jednání správce daně představuje peněžitou sankci za nezákonné vyměření daně, která byla daňovým subjektem uhrazena, nebo za neoprávněnou exekuci, je de facto vyjádřením ceny finančních prostředků v  čase, která je daná úrokovou mírou. Jedná se vždy o  sankční úrok za to, že daňový subjekt nemohl po určitou dobu disponovat se svými finančními prostředky v  důsledku nezákonného rozhodnutí či nezákonně vedené exekuce. Tato peněžitá sankce plní jednak funkci preventivní – vede ke zdrženlivosti a odpovědnosti správce daně při vydávání rozhodnutí či exekuci, jakož i funkci reparační – vyjadřuje paušalizovanou náhradu škody; vyplacený úrok se započítává na případně přiznanou vyšší škodu. Smyslem tohoto úroku je předejít komplikovaným řízením o  náhradu škody tím, že způsobenou majetkovou újmu dostatečně pokrývá jeho výše. V  případě, že se daňový subjekt i přesto rozhodne požadovat náhradu škody, bude případná náhrada škody umenšena o již vyplacený úrok z nesprávně stanovené daně.

Odpovědnost státu za škodu Při výkladu časových účinků judikatury je třeba zásadně vycházet z  tzv. incidentní retrospektivy nových právních názorů, tedy z potřeby jejich aplikace na všechna probíhající řízení, jakož i  případy budoucí. Opačný postup by znamenal, že soud vědomě aplikuje „nesprávný“ právní názor, a  navíc by jím byl ohrožen princip rovnosti. Výjimečné nepoužití nově se prosadivších judikaturních názorů může být odůvodněno pouze v  konkrétních specifických situacích, v nichž existuje intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání a  důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu.

Právo na přiznání statutu přímého (žijícího) účastníka odboje a odporu proti komunismu, popř. statutu válečného veterána, lze naroveň postavit s těmi řízeními, u nichž ustálená judikatura v minulosti dospěla k jednoznačnému závěru, že jsou – z hlediska čl. 6 Úmluvy a k ní se vážící judikatuře ESLP – věcmi občanskoprávní povahy. Odtud plyne, že i řízení o vydání osvědčení žijícího účastníka odboje a odporu proti komunismu vedené podle zákona č. 262/2011 Sb. na základě žádosti toho, kdo se odboje nebo odporu zúčastnil, je řízením o nároku soukromoprávní povahy.

ve kterém pachatel sdělil jen obecné, neúplné a  částečně nepravdivé informace, aniž by složce integrovaného záchranného systému poskytl potřebnou součinnost. Totéž platí i v případě, kdy je pouze vyslána automatická datová zpráva z  vozidla, která z  povahy věci může obsahovat pouze informaci o jeho havárii, ale již žádné údaje o případných zraněních osob.

Plné texty naleznete na www.epravo.cz v sekci „Soudní rozhodnutí“

Ochrana osobnosti Projev poslance směřující vůči jinému poslanci na půdě Poslanecké sněmovny může vyvolat nejen následky disciplinární, spočívající v  projednání věci a  případném uložení sankce disciplinární komisí Poslanecké sněmovny, ale při zásahu do osobnostních práv může vyvolat též následky soukromoprávní, tedy založit oprávnění dotčené osoby domáhat se, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82 odst. 1 o. z.) a za podmínek uvedených v § 2956 o. z. též aby bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění (§ 2951 odst. 2 o. z.). Pravomoc soudů k  projednání sporů na ochranu osobnosti poslance, do níž bylo neoprávněně zasaženo projevem jiného poslance v Poslanecké sněmovně parlamentu, není zvláštním zákonem vyloučena, proto je soud v  této věci pravomocný podle § 7 odst. 1 o. s. ř., a  nejsou zde tedy podmínky pro zastavení řízení a postoupení věci mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny s odkazem na § 104 odst. 1 o. s. ř.

Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku Potřebnou pomocí ve smyslu § 151 tr. zákoníku není samotný telefonát na tísňovou linku,

Insolvence, náhrada škody a mezitimní rozsudek Jestliže insolvenční navrhovatel vezme insolvenční návrh zpět z jiného důvodu než proto, že dlužník tvrzené pohledávky (jež osvědčují aktivní legitimaci insolvenčního navrhovatele či mnohost věřitelů) splnil (či jinak způsobil jejich zánik), pak tím zavinil zastavení insolvenčního řízení a  odpovídá za škodu způsobenou podáním insolvenčního návrhu a opatřeními přijatými v průběhu insolvenčního řízení. Mezitímním rozsudkem musí být rozhodnuto o celém základu projednávané věci; základem projednávané věci se přitom rozumí posouzení všech otázek vyplývajících z uplatněného nároku s výjimkou okolností, které se týkají výše nároku. Skutkově samostatnými nároky na náhradu škody jsou takové nároky, jejichž existence je navzájem natolik nezávislá, že každý z nich může poškozenému vzniknout samostatně bez ohledu na vznik nároků ostatních, neboť předpoklady jejich vzniku (zejména příčinná souvislost mezi skutkem a škodou) jsou ve srovnání s ostatními nároky odchylné, mohou se i odchylně naplňovat a nemusí ani být uplatněny najednou. Jestliže soud rozhodne mezitímním rozsudkem, ač

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 2/2020

123