Page 39

z právní praxe

LEGALITÉ

K pojmu veřejných sbírek ve světle výkladové příručky Ministerstva vnitra V souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVS“), mohou určené osoby získávat peněžní prostředky pro veřejně prospěšný účel formou veřejné sbírky od předem neurčeného okruhu přispěvatelů.

inisterstvo vnitra vydalo v roce 2019 výkladovou příručku k ZoVS (dále jen „Příručka“),1 která za předem neurčený okruh přispěvatelů označuje jakýkoli okruh osob, s odůvodněním, že „nelze dopředu nikdy určit, kdo do sbírky přispěje a kdo nikoliv.“ Uvedený výklad Ministerstva vnitra může mít zásadní dopady do získávání finančních prostředků pro veřejně prospěšné účely a vzhledem k tomu, že dle názoru autorů není výklad Ministerstva vnitra uvedený v Příručce správný, rozhodli se v tomto článku podrobněji zabývat výkladem pojmu „předem neurčený okruh adresátů“.

Definice veřejné sbírky ZoVS vymezuje v § 1 odst. 1 veřejnou sbírku tak, že „Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí (dále jen „sbírka“).“. Toto ustanovení tak obsahuje celkem pět definičních znaků veřejné sbírky, jsou jimi: • získávání a shromažďování příspěvků, • peněžitá forma příspěvků, • dobrovolnost příspěvků, • předem neurčený okruh přispěvatelů, od nichž jsou peněžité příspěvky získávány a shromažďovány, • veřejně prospěšný účel, pro který jsou peněžité příspěvky získávány a shromažďovány („zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí“). Z textu tohoto ustanovení je zřejmé, že zákonodárce požaduje kumulativní naplnění všech pěti znaků současně. Není-li tedy naplněn kterýkoli, byť jen jediný, z uvedených definičních znaků, nesplňuje posuzovaná aktivita

požadavky vymezené pro veřejnou sbírku v § 1 odst. 1 ZoVS a nelze ji za veřejnou sbírku ve smyslu tohoto zákona považovat.

z definičních znaků veřejné sbírky, dle našeho hodnocení jej tedy nelze při výkladu pojmu veřejná sbírka pominout.

ZoVS tuto definici doplňuje negativním vymezením veřejné sbírky obsaženým v § 2, kde zákonodárce taxativně vymezuje činnosti, které se za veřejnou sbírku nepovažují (např. shromažďování finančních prostředků politickými stranami, spolky od svých členů nebo získávání finančních prostředků církvemi).

Pojem „předem neurčený okruh přispěvatelů“ není v ZoVS definován; kromě ustanovení § 1 není tento pojem v ZoVS dále používán a jeho vymezení tak není možno dovodit z jiných ustanovení ZoVS.

Předem neurčený okruh přispěvatelů Definiční znak ad d) (viz výše) vyžaduje, aby příspěvky byly získávány a shromažďovány od předem neurčeného okruhu přispěvatelů. Je nepochybné, že tento požadavek, ostatně stejně jako i ostatní výše vymezené, je jedním

V praxi se dle našich poznatků vyskytují následující dvě typové situace: • Okruh osob, které mohou přispět do aktivity, která naplňuje ostatní znaky veřejné sbírky, není žádným způsobem omezen (např. oznámení o záměru získávat a shromažďovat peněžité příspěvky je publikováno v tištěných, či elektronických médiích a nikdo není předem vyloučen z možnosti účastnit se této aktivity).