z právní praxe Aby byly daňové subjekty motivovány novou elektronickou komunikaci využívat, budou ti, kdo daňové přiznání podají elektronicky, moci využít o 1 měsíc delší lhůtu k podání daňového přiznání.
Zjednodušení kontrolních postupů
ních repo sazba + 14 procentních bodů na repo sazba + 8 procentních bodů (což odpovídá úrokům z prodlení dle občanského zákoníku).
jak bylo několikrát opakováno na jednání Poslanecké sněmovny, vstupuje ekonomika do recese a zadržování peněz podnikatelů státem naopak podnikatele ještě dále ochromí.
Analogicky se snižuje i úrok z posečkané částky na ½ úroku z prodlení.
Formulářová podání
Daňová kontrola má být nově zahajována oznámením o zahájení daňové kontroly, které je zvláštním typem procesního rozhodnutí bez odůvodnění a proti kterému není možné podat opravný prostředek (daňovému subjektu však zůstává právo brojit proti průběhu daňové kontroly pomocí stávajícího institutu stížnosti dle § 261 daňového řádu). Daňová kontrola má tak být zahájena pouze zasláním oznámení daňovému subjektu, a dokonce i následující samotná činnost správce daně může být prováděna korespondenčně.
Výše úroku z vratitelného přeplatku se také snižuje, a to z původních repo sazba + 14 procentních bodů na repo sazba + 8 procentních bodů.
Další zásadní změna se týká ukončení daňové kontroly. Daňová kontrola je ukončena oznámením o ukončení daňové kontroly. Spolu s oznámením je daňovému subjektu doručena i zpráva o daňové kontrole. Nově už nebude vyžadován podpis zprávy o daňové kontrole kontrolovaným, jak je tomu v současnosti. Vypuštěn byl i institut projednání zprávy o daňové kontrole – daňová kontrola tak bude ukončena pouhým doručením oznámení a zprávy o daňové kontrole. Cílem je, aby kontrolovaný mohl vznášet výhrady k dosavadním výsledkům kontroly, popřípadě návrhy na doplnění výsledku kontrolního zjištění v předchozí fázi řízení, a ne až tehdy, kdy mu je doručována zpráva o daňové kontrole.
Novela také zvyšuje minimální částku pro vznik úroků z prodlení, a to z 200 Kč na 1 000 Kč.
V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu4 se také zakotvuje pravidlo, které určuje, že zahájení daňové kontroly bez výzvy dle § 145 daňového řádu (k výzvě dle § 145 přistupuje správce daně v případě nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení) nezpůsobuje vadu zahájení daňové kontroly nebo zpochybnění kontrolních závěrů v ní zjištěných. To, že byl tímto postupem daňový subjekt obrán o možnost napravit své pochybení dobrovolně a zamezit tak vzniku penále dle § 251 daňového řádu, bude kompenzováno tím, že ze zákona bude povinnost penále zaplatit v takovémto případě vyloučena.
Další zásadní změnou je i zřízení institutu zálohy na daňový odpočet, která má umožnit vrácení části nadměrných odpočtů DPH formou vratitelné zálohy. Záloha na daňový odpočet je správcem daně vyplácena ex offo, avšak sám daňový subjekt ji musí nárokovat v jím podaném daňovém tvrzení. Pokud uvede nepravdivé údaje a ze správce daně zálohu neoprávněně vyláká ve vyšší než zákonné výši, bude muset rozdíl i s úroky z prodlení vrátit.
Revize sankčního systému V rámci novely je navrhována kompletní revize ustanovení o úrocích. Součástí těchto změn je i snížení úroku z prodlení z původ-
Úrok z neoprávněného jednání správce daně se mění na úrok z nesprávně stanovené daně a jeho výše odpovídá úrokům z prodlení. Výše úroku z daňového odpočtu se mění z repo sazba + 2 procentní body na ½ úroku z prodlení.
V úpravě úroku z prodlení bylo dále upraveno ustanovení, které odkládá nárůst úroku z prodlení až k pátému pracovnímu dni po dni splatnosti daně. Dle původního vládního návrhu měl úrok z prodlení začít přirůstat hned prvním dnem prodlení daňového subjektu. To se ale setkalo s odporem Parlamentu ČR, a tak je nově navrhována kompromisní lhůta v délce 3 dnů, tj. úrok z prodlení začne přirůstat od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně.
V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/175 dochází k úpravě § 72 odst. 1 daňového řádu, který byl předmětným nálezem ke konci tohoto roku zrušen. Podle nálezu musí být okruh údajů požadovaných ve formulářích stanoven alespoň zákonem s tím, že konkrétní údaje mohou být stanoveny formou podzákonného právního předpisu.
Závěr Novela v aktuálním znění je kompromisem po neúspěchu prvního návrhu na změnu daňového řádu předloženého ještě před koncem roku 2019. Zda se v souladu s požadavkem gestora podaří novelu daňového řádu schválit hned v prvním čtení, nebo bude opět následovat rozsáhlá debata a s ní i mnoho pozměňovacích návrhů, jako tomu bylo v prvním případě, ukáží příští dny.
•
Bc., Mgr. Václav Mánek, koncipient DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Záloha na daňový odpočet
Právě pomalé vracení nadměrného daňového odpočtu bylo jedním z nejvíc diskutovaných bodů, a nakonec i jedním ze zásadních důvodů, proč původní verze novely neprošla přes Poslaneckou sněmovnu. V původním návrhu se totiž uvažovalo o prodloužení aktuálních 30 dní na vrácení daňového odpočtu na dní 45. Nadměrné zadržování cash flow plátců DPH se setkalo s kritikou opozice, neboť,
Poznámky: 1 Dostupné na adrese: https://www.psp.cz/sqw/ text/tiskt.sqw?O=8 & CT=841 & CT1=0. 2 Dostupné na adrese: https://www.psp.cz/sqw/ text/tiskt.sqw?O=8 & CT=580 & CT1=0. 3 Aktuální webová stránka projektu je dostupná na adrese: http://www.mojedane.cz/. 4 Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2018, č. j. 6 Afs 61/2018 – 30. 5 Dostupné zde: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Vedouci_OVVP/Agenda_ de_Portavoz/Pl._US_19_17_na_web.pdf.
www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 2/2020
53