Page 63

z právní praxe

Trojan, Doleček a partneři

COVID-19, pomůže nám institut nároku na obnovení jednání o smlouvě? Řada podnikatelů se v důsledku opatření vlády či ministerstva zdravotnictví proti šíření onemocnění COVID-19 musí, či po určitou dobu musela, potýkat se zastavením provozu svého závodu, a s tím souvisejícími potížemi s řádným a včasným plněním svých závazků. Výše uvedené se může dotýkat prakticky všech subjektů obchodních vztahů, tedy dodavatelů i objednatelů, v nájemních vztazích zpravidla nájemců.

ze také předvídat, že pandemie COVID-19 bude mít sama o sobě dopad na existující smluvní vztahy, protože zcela jistě ovlivnila a ještě ovlivní náš svět v nejširším slova smyslu. Jinými slovy, jak je v souvislosti s uvedeným často v médiích zmiňováno, budeme hovořit o době „před Covidem“ a „po Covidu“. Jaké jsou možnosti stran k úpravě jejich smluvního vztahu tak, aby se dalo na případné komplexní dopady pandemie pružně reagovat? K obecné zásadě pacta sunt servanda tvoří ustanovení §  1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“) výjimku, která reaguje na tzv. podstatnou změnu okolností, která může v průběhu smluvního závazku nastat. Pokud dojde vlivem okolností, které smluvní strany nemohly rozumně předpokládat či ovlivnit, k založení hrubého nepoměru v jejich právech a povinnostech, a to buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě. Na návrh může o nových podmínkách smlouvy či o jejím zrušení rozhodnout i soud, a to v případě, že nedojde k dohodě smluvních stran. Je přitom zjevné, že v důsledku samotné pandemie COVID-19 a opatření proti šíření COVID-19 mohlo vzniknout a nepochybně také vzniklo mnoho situací, kdy bude na místě podmínky stávajících smluv přejednat. O postupu dle ust. § 1765 odst. 1 obč. zák. lze uvažovat pokud jde o odvětví, která pravděpodobně budou postižena dlouhodobě a pro která je případné obnovení jednání o smlouvě způsobem, jak v podnikání v daném oboru úspěšně pokračovat. Výše uvedená možnost obnovení jednání o smlouvě se však neaplikuje či nemusí aplikovat (k tomu viz níže), pokud si strany ve smyslu ust. § 1765 odst. 2 obč. zák. ujednají, že „na sebe přebírají nebezpečí změny okolností.“ Takové ujednání je běžné u obsáh-

lejších smluv uzavíraných mezi podnikateli a v nájemních smlouvách uzavíraných vlastníky velkých obchodních center či administrativních budov dokonce pravidlem. Z praxe pak víme, že odmítnutí takového ujednání nebývalo z pozice „silnějšího“ akceptováno a nájemce byl pak de facto nucen takové ujednání přijmout. Je jasné, že nyní bude případnému převzetí nebezpečí změny okolností věnována větší pozornost a dotčené ustanovení nebude paušálně akceptováno. Mezi odbornou veřejností existují ve vztahu k převzetí nebezpečí změny okolností dva názorové tábory, a to, že doložku o absolutním převzetí rizik nelze interpretovat bez jakéhokoliv limitu, nebo že naopak platí bez dalšího.

Vylučovací doložka bez limitace Argumentace zastánců ti vylučovací doložky, v jakémkoliv případě, se zásadě smluvní volnosti

absolutní platnostedy její aplikace zakládá zejména na stran, kterým nelze

bránit, aby takové riziko na sebe smluvním ujednáním převzaly. Rovněž lze předpokládat, že straně dotčené tímto rizikem se dostalo v rámci smluvních ujednání výhody, které by se jí v opačném případě nedostalo, ať už v podobě nižšího protiplnění či v podobě samotného uzavření smlouvy. Zásada smluvní volnosti se totiž projevuje jak ve volnosti co do obsahu smluvního vztahu, tak co do rozhodnutí, zda smluvní vztah uzavřít či nikoliv.

Limitace vylučovací doložky Názor o limitaci vylučovací doložky platí dle jeho zastánců zejména v případě, že si smluvní strany ujednaly doložku v zákonném znění, tj. že „strany na sebe přebírají nebezpečí změny okolností“ bez dalšího a míru převzatého rizika nijak blíže nespecifikovaly. Výklad, který by pod dané ujednání dovolil podřadit jakoukoli myslitelnou změnu okolností, by totiž mohl narazit na zákonný limit ust. § 1 odst. 2 obč. zák. Předmětnou dolož-