Strana 31

profil

epravo.cz

Různé projekty tzv. e-advokacie jsem zaznamenal. Poskytováním právních služeb touto cestou jsem se zabýval již cca před patnácti lety, kdy jsem končil studium vysokých škol. Konzultoval jsem tuto možnost s renomovanou tuzemskou advokátní kanceláří a shodli jsme se v té době, že pro tuto službu by se v dané době těžce hledala poptávka. Proto jsme od toho projektu upustili. Dnes je vidět, že řada kanceláří se rozhodla tuto cestu zkusit. Já bych poté, co působím cca 15 let v advokacii, do této formy poskytování právních služeb nešel. Z jakého důvodu? Za dobu, po kterou právní služby poskytuji, jsem si velmi dobře uvědomil, jak důležitý je při řešení kauz našich klientů osobní kontakt advokáta s klientem. Sebelépe sestavné právní stanovisko, sebelépe koncipovaná žaloba či jiné podání vyžaduje, aby bylo s klientem projednáno a aby advokát získal všechny potřebné informace před zpracováním kauzy, ale také pak zpětnou vazbu k danému podání. Jedině tak může mít jistotu, že klient jeho právní radu náležitě pochopil a dokáže se na jejím základě co možná nejlépe rozhodnout. Tento prvek v případě e-advokacie chybí zcela, nebo v lepším případě je značně omezen. Přijde mi to totéž, jako kdybyste se spokojili s tím, že Vás Váš lékař bude léčit na dálku, aniž by Vás viděl. Účastníte se výběrových řízení na dodavatele právních služeb? Velmi zřídka, prakticky vůbec. S tímto způsobem výběru dodavatele právních služeb nemáme dobré zkušenosti. Pokud se jedná o soutěž v režimu zákona o veřejných zakázkách, je většinou hlavním kritériem cena. V tom případě advokátní kanceláře nabízejí takové hodinové sazby, které jsou daleko pod hranicí nákladů a které nemohou vést k dosažení zisku. Smutné je, že pokud bych do té samé kanceláře přišel jako privátní klient, tak za takovou sazbu pro mě nebude pracovat ani právní student. Ostatně nemyslím si, že v případě právních služeb je vhodné, aby kritériem výběru advokáta byla cena, a z toho pohledu jsem rád, že v současném zákonu o veřejných zakázkách existuje výjimka, podle které zadavatel nemusí dělat výběrová řízení na dodávku právních služeb, i když nechápu, proč se tato výjimka vztahuje toliko

na dodávku litigačních služeb, nikoliv například na právní služby v oblasti smluvního práva. Osobně tyto formy neadresného výběru dodavatele nemám rád, myslím si, že právní služby jsou natolik specifickou službou, která si zaslouží, aby byla poskytována na základě osobní znalosti a osobních sympatií klienta a jeho advokáta. A pokud jde o výběrová řízení mimo režim veřejných zakázek? U těchto řízení se velice často setkáváme s tím, že vyznějí do ztracena. Poptávající poptá právní služby, požaduje poměrně sofistikovanou nabídku, nad jejíž přípravou strávíme spoustu času. Nabídku odevzdáme a tím celý proces výběru skončí. Nabídky nejsou často vyhodnoceny, nezískáme zpětnou vazbu. Co považujete za nejdůležitější proto, abyste mohli poskytovat své služby na úrovni, která Vám umožní konkurovat velkým „značkovým“ kancelářím? Jednoznačně tým šikovných a pracovitých kolegů, kteří mají svoji práci rádi. Zní to banálně, ale je to tak. A máte takový tým? Troufám si tvrdit, že ano. Výběru svých kolegů věnuji dost značnou pozornost, ať se již jedná o spolupracující advokáty, tak i o koncipienty. Bylo období, kdy jsme měli poměrně velkou fluktuaci na těchto pozicích, jednoduše proto, že jsme v řadě kolegů po určité době neviděli ty správné spoluhráče. Myslím, že některé zájemce o práci u nás tato skutečnost možná i odradila, ale stojím si za tím. Dnes myslím, že máme tým opravdu šikovných kolegů, se kterými se dobře pracuje. Jaká je situace na trhu zájemců o pozici advokátních koncipientů? Horší, než bych si myslel. Když jsem sháněl místo koncipienta já, nebylo snadné se dostat do kanceláře, o kterou měl člověk zájem. Dnes je trend obrácený – na nabízené pozice se hlásí méně uchazečů, než bych si myslel, a jejich kvalita je dost diskutabilní. Jak připravujete koncipienty na budoucí výkon advokacie?

Snažíme se, aby měli co nejužší kontakt s kauzami, na kterých s advokáty spolupracují. Vedeme je k maximální samostatnosti, samozřejmě v rozsahu úměrném jejich znalostem, zkušenostem a schopnostem. S ohledem na stále se rozšiřující agendu kanceláře se domnívám, že jim dokážeme zprostředkovat zkušenosti ze všech oborů práva tak, aby uspěli u advokátních zkoušek. Což se nám myslím daří, naši koncipienti u zkoušek nepropadají. Co si myslíte o prodloužení povinné koncipientské praxe na pět let? Myslím si, že je to zcela zbytečné. Ti koncipienti, kteří jsou šikovní a mají předpoklady pro to, aby v budoucnu obstáli jako samostatní advokáti, si dokáží osvojit poznatky a zkušenosti potřebné pro výkon advokacie v průběhu tříleté praxe. Opačně ti, kteří na to nemají, se tak nenaučí ani za deset let. Co Vám ve Vaší práci dělá největší radost? Největší radost mám z toho, když dokážeme klientovi pomoci tak, aby on byl spokojený. Ne vždy se nutně musí jednat o vítězství absolutní, důležité je, aby klient měl pocit, že jsme mu byli k užitku. Rovněž tak mám radost z každého nového zajímavého klienta, neb s každým novým klientem přijde do naší kanceláře vždy nový svěží „vítr“. Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Rád bych rozšířil tým právníků naší kanceláře zhruba na dvojnásobek, což bych považoval za maximální velikost „rodinné“ advokátní kanceláře. Pocit rodinné komfortní advokátní kanceláře bych rád klientům umocnil i tím, že bychom se jednou dokázali přestěhovat do vlastního sídla v podobě přiměřeně reprezentativní vily v širším centru Prahy. Poslední otázka na závěr – troufnul byste si na otevření advokátní kanceláře Vašeho typu i dnes? Upřímně, přemýšlel bych mnohem víc než před 12 lety, neboť mám řadu závazků, které manévrovací prostor poněkud zužují. Ale myslím si, že ve finále ano…

•