judikatura zahrnutou „měsíční mzdu“ dosáhla výkonem práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu (na „plný“ nebo „zkrácený“ tzv. pracovní úvazek). Má-li být vystižena „mzda v  nepodnikatelské sféře“ jako právní prostředek, který má sloužit k vytvoření „stabilní vazby“ na platy soudců, nelze při výpočtu „průměrné nominální měsíční mzdy“ pokládat „plné“ a „zkrácené pracovní úvazky“ za stejné (rovnocenné) veličiny, ale důsledně vycházet z toho, zda fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhla svého výdělku, zahrnutého do výpočtu průměrné nominální měsíční mzdy, při výkonu práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu.

Náhrada škody zaměstnancem Škoda, kterou zaměstnanec způsobí svému zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, může spočívat též v nákladech na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, na kterém pracovali zaměstnanci poškozeného zaměstnavatele, jimž tento zaměstnavatel vyplatil mzdu nebo plat za vykonanou práci. Náklady na mzdu zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele, kteří pracovali na odstranění následků způsobených škodní událostí (opravě poškozeného stroje nebo zařízení), nelze bez dalšího považovat za škodu, která vznikla v  příčinné souvislosti se zaviněným porušením pracovních povinností zaměstnance. Takovou škodu lze spatřovat jen v těch nákladech na mzdu zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele, které by jinak - nebýt škodné události – nevznikly. Může se především jednat o náklady na mzdu zaměstnanců, se kterými poškozený zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu jen na provedení prací směřujících k odstranění následků způsobených škodní událostí (k opravě poškozeného stroje nebo zařízení); uvedené lze vztáhnout též na náklady na odměnu zaměstnanců, s nimiž za tímto účelem poškozený zaměstnavatel uzavřel dohodu o  pracích konaných mimo pracovní poměr. U  ostatních zaměstnanců poškozeného zaměstnavatele (např. zaměstnanců, kteří v  rámci sjednaného druhu práce vykonávají opravy a údržbu strojů a zařízení zaměstnavatele) se potom bude jednat jen o tu část nákladů

na mzdu, které by – pokud by tito zaměstnanci nepracovali na odstranění následků škodní událostí  – jinak nevznikly. Půjde především o  situace, kdy provádění těchto prací si vyžádalo vyplacení mzdy za práci přesčas, práci ve svátek nebo noční práci anebo kdy zvýšené pracovní úsilí zaměstnanců (v  této souvislosti vynaložené) bylo důvodem vyplacení mimořádné odměny.

Zastavení exekuce Cílem rozhodnutí vydaného správním orgánem podle § 5 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník je ochrana faktického stavu; z  tohoto pohledu má rozhodnutí jen předběžnou povahu, kdykoliv později lze podat návrh u  soudu a  domáhat se soudní ochrany (návrh u  soudu však podán být nemusí). Soud v takovém případě rozhoduje o  ochraně subjektivních práv a  odpovídajících nároků, tj. vydá rozhodnutí o právním vztahu a rozhoduje s konečnou platností (rozhodnutí správního orgánu není pro soud rozhodnutím prejudiciálním a  současně rozhodnutí podle § 5 obč. zák. není res iudicata ve vztahu k  řízení soudnímu). Je-li soudem určen závazně právní stav, uvede se faktický stav do souladu s rozhodnutím soudu. Rozhodnutí správního orgánu podle §  obč. zák. je exe5 kučním titulem, na základě něhož lze exekuci nařídit tehdy, nedojde-li k  obnově předešlého pokojného stavu. Byla-li exekuce nařízena (resp. byl-li již soudní exekutor pověřen k  vedení exekuce) a  poté soud rozhodl ve věci samé, je třeba exekuci zastavit, neboť rozhodnutím soudu rozhodnutí správního orgánu ztratilo účinnost (§ 268 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). To vše ovšem platí za předpokladu, že soud rozhodoval o skutkově shodné situaci.

Výkon rozhodnutí a soudcovské zástavní právo Návrhem na soudní výkon rozhodnutí ve smyslu ustanovení §  odst. 11 zákona 39 o  veřejných dražbách, jehož podání brání platnému uzavření smlouvy o provedení nedobrovolné dražby a  činí tuto smlouvu v  případě jejího dřívějšího uzavření neplatnou,

není návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci podle ustanovení § 338b o. s. ř.

Pracovněprávní vztahy Protože v  období, kdy se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a  zaměstnavatelem řídí zvláštní právní úpravou obsaženou v ustanoveních § 69–72 zák. práce, se právní vztahy mezi stranami pracovního poměru nemohou, s  ohledem na nejistotu v  jejich právním postavení, řídit pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem ani příslušnými pracovněprávními předpisy, včetně obecných ustanovení zákoníku práce a  jiných pracovněprávních předpisů o  překážkách v práci, ve stejné podobě, jako kdyby pracovní poměr nepochybně trval, nemůže se v tomto období uplatnit ani smlouva (dohoda) o  poskytnutí pracovního volna zaměstnanci bez náhrady mzdy nebo platu z důvodu jiné osobní překážky v  práci než důležitých osobních překážek uvedených v  ustanovení § 191 zák. práce nebo jiných důležitých osobních překážek v práci stanovených nařízením vlády č. 590/2006 Sb., která byla uzavřena mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ještě předtím, než došlo k  neplatnému rozvázání pracovního poměru. Za takových okolností je třeba, aby se soud při rozhodování o náhradě mzdy nebo platu podle ustanovení § 69 odst. 1 zák. práce (bez ohledu na to, že zaměstnanci bylo na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem dříve, než došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu) zabýval tím, zda byl zaměstnanec v  tomto období připraven, ochoten a  schopen konat práci podle pracovní smlouvy, nebo zda mu v  konání práce skutečně bránila překážka v práci, která byla důvodem sjednání dohody o  poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu, popřípadě zda mu v konání práce podle pracovní smlouvy nebránila dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená anebo jiná překážka v práci, při níž mu nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu.

•

Zajímá Vás aktuální judikatura? Nechcete propásnout žádný zajímavý judikát? Objednejte si předplatné na Monitoring judikatury (na 12 měsíců) se slevou 15 % při použití slevového kódu SC2018Mjd v našem eshopu a žádný judikát Vám již neuteče. www.epravo.cz/eshop

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 3/2018

129