z právní praxe

ŘANDA HAVEL LEGAL

Na co si dát pozor při sjednávání smluvních pokut

Smluvní pokuta je hojně užívaným prostředkem utvrzení závazků. Aby se předešlo riziku neplatnosti či nevymahatelnosti ujednání o smluvních pokutách, je třeba věnovat jejich formulaci ve smlouvě náležitou pozornost. Občanský zákoník1 nestanoví podrobná pravidla pro vymezení smluvní pokuty. V praxi se ve smlouvách lze setkat s různorodými přístupy. Na co si tedy dát pozor při formulaci ujednání o smluvní pokutě? Určení utvrzené povinnosti Smluvní pokuta obecně slouží k  utvrzení smluvních závazků té či oné smluvní strany. Ve smlouvě je proto předně třeba specifikovat, které závazky smluvní pokuta utvrzuje. To lze učinit např. výslovným uvedením konkrétních závazků přímo v ujednání o smluvní pokutě, nebo odkazem na ustanovení smlouvy obsahující takové utvrzované závazky. Tento způsob nečiní v praxi zpravidla žádné potíže. Smlouvu však lze koncipovat i tak, že nárok na smluvní pokutu vznikne tehdy, pokud druhá smluvní strana poruší jakoukoli svou smluvní povinnost, aniž by však tyto povinnosti byly v ujednání o smluvní pokutě konkretizovány. Dle názoru některých autorů je takové vymezení povinností utvrzených smluvní pokutou neurčité.2 Stejný závěr dříve zastávala i  judikatura, která dovozovala, že nezbytnou součástí ujednání o  smluvní pokutě je zcela přesné a určité označení povinnosti, při jejímž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu.3 Nyní již však judikatura konstantně zastává názor v podstatě opačný, tedy že je-li 32

nárok na smluvní pokutu vázán na porušení jakékoliv povinnosti ze smlouvy, je i  takové vymezení dostatečně určité, tvoří-li utvrzené povinnosti dostatečně ucelený soubor, jakým je právě smlouva.4

Určení výše smluvní pokuty Klíčovou otázkou při sjednávání smluvní pokuty je pro smluvní strany nepochybně její výše. Po právní stránce je třeba dbát na to, aby smluvní ujednání bylo dostatečně určité. To nebude činit potíže tehdy, bude-li smluvní pokuta stanovena konkrétní finanční částkou. Běžně se vyskytuje také smluvní pokuta stanovená jako určité procento z  dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní pokutu lze však platně sjednat i tak, že bude stanoveno toliko určité rozmezí, v  jehož rámci si věřitel při uplatnění nároku na smluvní pokutu sám určí její výši. Takové ustanovení by mohlo znít např. tak, že „…v případě porušení smluvní povinnosti je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu až do výše 50 000 Kč“. Nejvyšší soud již několikrát potvrdil, že takto sjednaná smluvní

EPRAVO.CZ Magazine | 3/2018 | www.epravo.cz

pokuta není neurčitá.5 Z hlediska určitosti by však vždy měla být stanovena alespoň maximální výše smluvní pokuty ohraničující předmětné rozmezí. Pro vznik nároku na smluvní pokutu je v  tomto případě věřitel povinen zaslat povinné straně výzvu k  placení, v  níž určí výši smluvní pokuty pro daný konkrétní případ porušení smlouvy. Použití této konstrukce stanovení výše smluvní pokuty bude vhodné zejména v případě, kdy smluvní strany chtějí utvrdit veškeré povinnosti uvedené ve smlouvě. Při stanovení výše smluvní pokuty (ať už ve smlouvě, či ve výzvě k  placení v  případě smluvní pokuty sjednané určitým rozmezím) je třeba dbát na to, aby smluvní pokuta nebyla nepřiměřená. Soud je totiž dle § 2051 občanského zákoníku oprávněn snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, a  to až do výše vzniklé škody. Kritériem pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty je zejména význam utvrzené povinnosti a  závažnost jejího porušení. V  případě porušení málo významné povinnosti, navíc pokud by přitom nevznikla žádná nebo jen zcela minimální škoda, by totiž věřitel mohl být se svým náro-