z právní praxe tu po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel při posuzování míry závažnosti porušení může využít také možnosti požádat o zhodnocení případu ošetřujícího lékaře zaměstnance (§ 192 odst. 6 zákoníku práce). V každém případě v otázce ukončování pracovního poměru doporučujeme postupovat opatrně a k výpovědi z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance přistupovat pouze v opravdu závažných a jednoznačných případech. V případě porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zaměstnancem pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (je-li účasten na nemocenském pojištění) je možné aplikovat výše uvedené postihy obdobně, tj. krátit či neposkytnout náhradu odměny z dohody či vypovědět tomuto zaměstnanci pracovněprávní vztah.
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance ze strany OSSZ Zaměstnavatel je oprávněn dle § 65 odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění (okresní správě sociálního zabezpečení), jedná-li se o jeho zaměstnance, podnět ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, včetně dodržování léčebného postupu, a to i po uplynutí prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. Tomuto podnětu je orgán nemocenského pojištění podle § odst. 1 76 zákona o nemocenském pojištění povinen vyhovět, kontrolu provést do 7 dnů od obdržení podnětu a o výsledku kontroly neprodleně zaměstnavatele písemně informovat. Nicméně v případě zjištění porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance po uplynutí prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti již zaměstnanci hrozí „jenom“ sankce v oblasti nemocenského pojištění, tj. krácení nebo odnětí dávky nemocenského. Zaměstnavatel již nemůže postihnout zaměstnance podle zákoníku práce, tedy mu snížit či neposkytnout náhradu mzdy/ odměny nebo mu dát výpověď z pracovního poměru/z pracovněprávního vztahu založeného dohodou.
Další možnosti zaměstnavatele Určitou možností kontroly pro zaměstnavatele by mohla být povinnost součinnosti ošetřujícího lékaře zaměstnance vůči „závodnímu“ lékaři zaměstnavatele zakotvená v § 61 98
písm. s) a § 63 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění. Ošetřující lékař je totiž mj. povinen předat „závodnímu“ lékaři na jeho vyžádání zprávu o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a o průběhu a předpokládané délce trvání dočasné pracovní neschopnosti. Prostřednictvím „závodního“ lékaře lze tedy vytvářet jistý psychologický tlak na ošetřující lékaře zaměstnanců.
gický tlak. Nakonec lze jako prevenci doporučit také správné informování zaměstnanců o jejich povinnostech a možných důsledcích jejich porušení, jakož i o možnostech kontroly a podnětů ze strany zaměstnavatele.
•
JUDr. Michaela Lanátorová,advokátka HOLEC, ZUSKA & Partneři
Nakonec lze zaměstnavatelům rovněž doporučit, aby informovali své zaměstnance o tom, že budou probíhat kontroly dodržování režimu dočasné práceneschopnosti a v odůvodněných případech budou podávány podněty k České správě sociálního zabezpečení, a také o povinnostech zaměstnanců a možných důsledcích jejich porušení. Správné informování zaměstnanců totiž může alespoň některé z nich odradit od případného nepoctivého jednání.
Závěr V souvislosti se zrušením třídenní karenční doby mají někteří zaměstnavatelé obavu, že ze strany zaměstnanců bude docházet k častějšímu zneužívání institutu dočasné pracovní neschopnosti. Ačkoliv zaměstnavatelé nejsou oprávněni nařídit zaměstnancům návštěvu závodního, příp. jiného konkrétního lékaře k posouzení jejich možné dočasné práceneschopnosti, nejsou zcela bez možností. Zaměstnavatelé jsou totiž oprávněni podávat podněty orgánu nemocenského pojištění, tj. pobočce České správy sociálního zabezpečení k prověření důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a její délky, ale také ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to rovněž po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Do uplynutí této doby smí zaměstnavatelé rovněž provádět kontrolu dodržování režimu práceneschopného zaměstnance sami, a to ohledně jeho povinnosti zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Zjistí-li se porušení na straně zaměstnance v prvních 14 kalendářních dnech jeho dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnavatel je oprávněn přistoupit ke snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy podle závažnosti porušení, nebo alternativně k ukončení pracovněprávního vztahu výpovědí, jedná-li se o zvlášť hrubé porušení povinnosti. Určitou možností kontroly pro zaměstnavatele by mohla být také povinnost součinnosti ošetřujícího lékaře zaměstnance se „závodním“ lékařem zaměstnavatele, kdy lze vytvářet na ošetřující lékaře zaměstnanců jistý psycholo-
EPRAVO.CZ Magazine | 3/2019 | www.epravo.cz
Poznámky: 1 Novela byla zavedena zákonem č. 32/2019 Sb. 2 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“); definice „ošetřujícího lékaře“ je zakotvena v ust. § 54 odst. 1 zákona. 3 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 4 Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 5 Tato povinnost zaměstnance je stanovena v § 64 odst. 1 písm. p) zákona o nemocenském pojištění; nicméně s účinností od 1. 1. 2020, pravděpodobně také s ohledem na zavádění e-neschopenek, bude modifikována tak, že zaměstnanec bude nadále zaměstnavatele pouze informovat o rozhodnutí o uznání dočasné pracovní neschopnosti (nově § 64 odst. 1 písm. o) zákona).