z právní praxe

Rödl & Partner

Registrovat či nikoli? Možnosti ochrany neregistrovaného označení

Ve své praxi jsem se mnohokrát setkala s tím, že klienti užívají pro své výrobky nebo služby logo či jiné označení, aniž by jej před tím registrovali jako ochrannou známku. V důsledku toho přitom běžně dochází k situacím, kdy jiný subjekt podá přihlášku k registraci ochranné známky, která je shodná s již užívaným neregistrovaným označením klienta anebo takové shodné označení dokonce úspěšně jako ochrannou známku registruje. Na trhu tak poté existují dvě shodná označení, jedno jako neregistrovaná ochranná známka, druhé jako ta registrovaná. Tento stav je pochopitelně pro vlastníky dotčených označení nežádoucí.

V

 dnešním článku se blíže zaměříme na to, jaké možnosti poskytuje český právní řád k  ochraně neregistrované ochranné známky užívané na území České republiky, a  to za situace, je-li tu jiný subjekt, který shodné označení již jako ochrannou známku registroval u  Úřadu průmyslového vlastnictví anebo za tímto účelem podal přihlášku k registraci. Ustanovení zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, upravují několik případů kolize neregistrovaného označení a  registrované ochranné známky a  poskytují určité možnosti ochrany také uživatelům neregistrovaného označení. Níže si představíme nej42

častější příklady kolizí mezi neregistrovaným označením a registrovanou ochrannou známkou, ke kterým může v praxi dojít.

Všeobecně známá známka Jedním z  případů, kdy se uživatel neregistrovaného označení může úspěšně bránit proti registraci shodné či podobné ochranné známky, je užívání tzv. všeobecně známé známky. Všeobecně známou se ochranná známka stane tehdy, pokud je její spojení s  konkrétními výrobky nebo službami a  s  jejich vlastníkem vnímáno veřejností natolik silně, že takové označení bez dalších pochybností odlišuje výrobky či služby, se kterými je spojeno, oproti jiným na trhu.

EPRAVO.CZ Magazine | 3/2019 | www.epravo.cz

Takové označení je chráněno jako by bylo zapsáno do rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví, tedy jako registrovaná ochranná známka. Je-li tedy ochranná známka všeobecně známá, nemusí být s  odkazem na ust. § 2 písm. d) zákona o ochranných známkách vůbec registrována, aby požívala ochranu jako ochranná známka registrovaná. V  takovém případě se vlastník všeobecně známé známky může dle ust. § 8 ve spojení s  ust. § 31 a  32 zákona o  ochranných známkách domáhat v  případě potřeby toho, aby soud zakázal další užívání ochranné známky, která je s  jeho známkou shodná či je jí podobná anebo aby byla taková známka Úřadem průmyslového vlastnictví zrušena či prohlášena za neplatnou.