názor

epravo.cz

Kudy dál, kolegové?

V

poslední době jsem opakovaně narazil na fejetony advokátů vymezené klasickým dotazem „Quo vadis?“. Nevím, zdali takto položená otázka, která obvykle vychází z pouhého konstatování určitého stavu a v rámci populistické politické atmosféry vyznívá spíše pesimisticky, je tou pravou, jež si má advokacie do budoucna klást. Předesílám (a zdůrazňuji!), že ani trochu nezávidím současnému vedení ČAK onu populistickou atmosféru, která v první řadě negativně dopadá na privátní stavy. Ta v oblasti právních služeb podmiňuje spíš defenzivu profesní samosprávy, tj. obranu základních atributů nezávislého výkonu advokacie, než žádanou progresi, tj. zejména navyšování kreditu a společenského významu svobodné advokacie jakožto největšího právnického stavu. Tím spíš je však čas se ptát nikoliv ve smyslu „kam spějeme“, ale „kudy dál, jak dál a kterými směry“. Díky vedení advokacie, které zajistilo kontinuitu v chodu stavovské samosprávy a ubránilo základní bašty nezávislosti, je na co navazovat. V tomto vstupu se omezím pouze na vymezení tří směrů, dle mého přesvědčení, nezbytných budoucích aktivit. Profesionalizace Kontrolní rady ČAK. Vnímaví kolegové jistě zaregistrovali, že kontrolní a kárná problematika je dlouhodobě (a stále častěji) v hledáčku jak nejvyšších zastupitelských, tak zejména správních orgánů státu, potažmo bestsellerem pro média. Určitě nejsem sám, kdo již před časem dospěl k závěru, že pokud tento jistě nelehký a časově náročný proces nenastartujeme my, bude to státní správa, která se s potěšením začne vlamovat do komnaty advokátní nezávislosti. A věřte, že nepomůže argumentace, že žádný jiný profesní stav nevykazuje takovou efektivitu samočisticích mechanismů, jako advokacie. Kvalifikace, vzdělávání. Do legislativní procedury vstoupil návrh novely advokátního zákona zpracovaný ČAK, který mimo jiné počítá se zavedením tzv. připouštěcích testů pro koncipienty, nebo s úpravou funkce školitele. To je jistě dobrý začátek systémových změn,

12 I EPRAVO.CZ Magazine I 4/2016 I www.epravo.cz

ale nemělo by zůstat pouze u nich. Je možné diskutovat o rozdělení stávajícího komplexu advokátních zkoušek na dvě atestace s tím, že ta první po polovině praxe bude zaměřena pouze na advokátní právo (tato úprava by mj. mohla efektivně řešit i aktuální problematiku průchodnosti mezi právními stavy). Je též namístě zvažovat změnu vzdělávacího systému na systém kreditní (byť např. paralelně). Dále – řada advokátů již dnes hlasitě volá po zavedení povinného vzdělávání. Na pořad se nepochybně dostane i licencování právních specializací etc., etc. Dovoluji si přitom pootknout, že všechny ilustrativně zmíněné okruhy otázek, jakož i řada dalších, přímo, či nepřímo souvisí s tou skutečností, že tč. zajišťuje ČAK povinné vzdělávání pro 3 305 koncipientů, přitom jen za poslední tři roky přibylo do stavu 2 068 advokátů! Součinnost ČAK a advokátních kanceláří s právnickými fakultami. Je nepochybné, že výše uvedená kvantita přílivu koncipientů by měla být provázena též jejich kvalitou. „Čekání na kvalitu“ po absolvování školy je v podstatě „Čekáním na Godota“. Včasná spolupráce s pedagogy při vytipování potencionálních koncipientů a jejich podchycení speciálním stipendijním systémem realizovaným tou kterou zainteresovanou advokátní kanceláří se zdá jako cesta. Určitě se shodneme, že toho je mnohem víc, co advokacii čeká, počínaje odpovědným reflektováním elektronizace služeb, které se nevyhnou ani ty právní, stálým prohlubováním komunikace s ostatními stavy justice, posilováním relevantního advokátního lobbingu či v neposlední řadě navyšováním veřejného povědomí o skutečném poslání advokacie a jeho elitách. Ale o tom všem a případně dalším někdy příště. ....................................................................................

•

JUDr. Vladimír Jirousek, advokát Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři, advokátní kancelář