Strana 7

názor

epravo.cz

Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů ze litovat zmařených možností a úsilí, které přišlo vniveč v minulosti v důsledku vítězství tuposti a omezenosti, která zapříčinila zastavení možného vývoje v zájmu všech členů společnosti. Zřejmě je pozitivní vývoj spíše úchylkou než převažujícím směrem, úchylkou ale o to zákeřnější, neboť dobro může znamenat mnohdy zlo. Kolikrát se jen potvrdilo známé, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, a prakticky nikdy nenásledovala odpovídající reflexe.

okud vás posadí na kolotoč, zvýší otáčky nad míru přiměřenou vaší tělesné konstituci, zřejmě se vám bude točit hlava a je dost pravděpodobné, že se po vystoupení neudržíte na nohou. Pokud se vám bude někdo snažit pomoci tak, že vás na stejném kolotoči pustí ve stejných otáčkách v opačném směru, není příliš pravděpodobné, že by bylo dosaženo žádoucího účinku. Málokdo by to zkoušel. Konečně pokoušet se vyléčit zlomenou nohu prostým rozchozením by asi také nebyl nejlepší nápad. Tím spíše je pak zajímavější, že pokud jde o věci zásadnější a s hlubším dopadem na společnost, výše naznačený postup je považován za postup v zásadě rozumný a legitimní. Možná je to projev stálého latentního kolektivního šílenství, nevím. Jak jinak si ale vysvětlit, že žádná absurdita není dost absurdní, aby se nenašel dostatek lidí ji prosazujících a v konečném důsledku prosadivších. Zřejmě se lidská civilizace opravdu pohybuje pouze v cyklických periodách a můžeme pou-

Připadá mi nesmírně nebezpečné přehlížet skutečnosti známé z historie s tím, že určité historické skutečnosti se nemohou opakovat. Obávám se, že opakovat se může cokoliv, jen v nových technologických kulisách, což může být lepší, ale také výrazně horší. Pokud pak uvedené připustíme, pak při současných technologických možnostech lidstva v kombinaci s nebezpečnou neopatrností elit, demokraticky či nedemokraticky nastolených, riskujeme mnoho. To pak za situace, kdy mi připadá, že většina těch, co by mohla a měla co říci, již rezignovala a prakticky se smířila s bezmocí a svým způsobem tak páchá celkem pomalou sebevraždu. S ohledem na uvedené mi pak skoro jak větší nebezpečí připadá nikoliv čisté a nemaskované zlo, ale dobro, vyvolávající nepřiměřené naděje. Ten, kdo ví, tak ví, že dobro, jakého se všem dostává v teoretické podobě v právních normách a v praktické podobě prostřednictvím soudních rozhodnutí, je mnohdy pouze zbožným přáním, ve skutečné podobě nedosažitelné. Na tom pak nic nemění, že se nám mnohdy podaří v důsledku lepších, či horších formulačních a argumentačních schopností docílit dojmu, že lze dobra dosáhnout a že lze subjektivní hodnocení maximálně objektivizovat. V konečném důsledku totiž nelze vyloučit, že se probudí masy doposud vyčkávající a věřící tomu, že vývoj jde správným směrem a že nic nebrání faktickému a objektivnímu zajištění práv pro všechny. O to horší pak bude procitnutí, až tyto masy prozřou a zjis-

tí skutečný stav. Pak by ale bylo pozdě litovat, že konkrétní osoby tvrdící konkrétní skutečnosti a vydávající konkrétní rozhodnutí nebyly zdrženlivější ve svých soudech o konkrétních jevech, kdy tyto soudy v absolutní rovině byly zcela jistě správné a jediné možné, v rámci jiné než ideální společnosti andělů ale bohužel plně nerealizovatelné. Doporučil bych tak pozornosti část textu z knihy Mlčení plukovníka Brambla autora Andre Mauroise, odehrávající se v době první světové války u britské jednotky, kde jedna z postav uvádí následující: „Láska k lidstvu je patologickým stavem sexuálního původu, který se často projevuje v době dospívání u bázlivých intelektuálů. Pokud jde o nenávist k tyranovi, to je cit lidštější, kterému se daří zejména v době války, kdy síla i dav jsou jedno a totéž. Je třeba předpokládat, že už musí být císařové zběsile šílení, když se rozhodují pro vyhlášení těchto válek, kdy místo jejich pretoriánských gard zabere ozbrojený lid. Když už se tato hloupost stala, despotismus nutně zplodí revoluci, dokud teror nepřivodí reakci... ...Politika je podřízena právě tak pevným zákonům, jako pohyby hvězd. Rozčilujete se, když jsou temné noci, protože máte rád svit měsíce? Lidstvo spočívá na nepohodlném loži. Když je spáč příliš otlačen, obrátí se a to je válka nebo vzpoura. Pak znovu usne na několik století. To všechno je docela přirozené a dělo by se to bez přílišného utrpení, kdyby do toho lidé nemíchali mravní zásady. Křeče nejsou ctnostmi. Ale každá změna bohužel nalézá své proroky, kteří z lásky k lidstvu vrhají tuhle ubohou zeměkouli do ohně a krve.“ Uvedené bylo napsáno téměř před sto lety a, byť se jedná o nadsázku, možná by stálo za to zeptat se, zda na uvedeném není něco pravdy a co se fakticky změnilo.

•

.................................................................................... Mgr. Jaroslav Vaško