Strana 105

z právní praxe

epravo.cz

tiž dluh jen jednoho z manželů vznikl proti vůli druhého manžela, který svůj nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl manžela-dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle zákonných pravidel vypořádání vymezených v § 742 OZ (podíly obou manželů jsou zásadně stejné a zohlední se mj. hodnoty vynaložené z výhradního majetku na SJM a opačně ze SJM na výhradní majetek některého z manželů, péče o rodinu, děti a domácnost apod.). Totéž platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. Dále jestliže se jeden z manželů zavázal v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať již dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než 6 měsíců, může být podle § 733 OZ pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby k uzavření dohody manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo. Obdobně v případě, že dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu měnícími zákonný majetkový režim bylo dotčeno právo třetí osoby (zejména věřitele) může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by dohody manželů nebo rozhodnutí soudu vůbec nebylo.

Exekuce ve vztahu ke společnému jmění Postup exekutora ve vztahu k postižení majetku tvořícího společné jmění manželů upravuje mj. § 42 exekučního řádu. Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů exekutor zjistí, zda je v Seznamu listin evidována dohoda o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu (popř. též dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu).

Při vydání exekučního příkazu je potom exekutor povinen zásadně vycházet z obsahu předmětné listiny, jestliže jde o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin (popř. dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin, pokud s tím oprávněný vyslovil souhlas). Pokud však z exekučního titulu nebo z relevantní listiny evidované v Seznamu listin nelze zjistit, že závazek vznikl až po zápisu listiny do Seznamu listin, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin a obsah takové listiny nebude zohledňován. V ostatních případech lze vydat též exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

Dluhy vzniklé před účinností nového občanského zákoníku Výše uvedené se vztahuje na dluhy vzniklé po datu účinnosti nového občanského zákoníku, tj. po 1. lednu 2014. Podle přechodných ustanovení se novým občanským zákoníkem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 OZ). Podle § 3028 odst. 2 OZ se řídí jeho ustanoveními (není-li v OZ stanoveno jinak) i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Na dluhy vzniklé před 1. lednem 2014 se tak budou vztahovat příslušná ustanovení starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Podle jeho § 143 odst. 1 písm. b) tvoří společné jmění manželů závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle ustanovení § 144 se má za to, že majetek naby-

tý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů, pokud není prokázán opak. V první fázi je tudíž třeba u těchto „dříve vzniklých“ závazků posoudit, zda podle výše uvedených kritérií předmětný dluh je, či není součástí společného jmění manželů. Avšak i pokud do společného jmění manželů nespadá, je za určitých okolností možné se domáhat jeho uspokojení též z majetku tvořícího společné jmění manželů, jak je popsáno dále. Co se týká případné aplikace § 732 OZ, z tohoto pohledu je rozhodující, kdy dotčená pohledávka skutečně vznikla (zda před či po účinnosti nového občanského zákoníku), a nikoliv okamžik, kdy se o ní druhý z manželů dozvěděl. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ve věci spis. zn. 20 Cdo 5402/2015 ze dne 26. srpna 2016 vyslovil závěr, že „aplikace ustanovení § 732 OZ, již dovolatelka v projednávané věci prosazuje s tvrzením, že se o dluhu bývalého manžela dozvěděla až v roce 2014, tj. po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, není na místě. V projednávané věci je totiž podstatné, že vymáhaný dluh vznikl ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 3 OZ) se vznik dluhu včetně práv a povinností z něho vyplývajících řídí dosavadními právními předpisy, jimiž se řídí i vypořádání zaniklého SJM (§ 3028 odst. 2 OZ). Tímto předpisem je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Z uvedeného je zřejmé, že prostor pro zastavení exekuce v rozsahu upraveném v § 732 OZ není dán.“ Aplikace § 732 OZ tak u dluhů vzniklých do 1. ledna 2014 nepřichází v úvahu, jelikož by šlo o projev pravé retroaktivity nové hmotněprávní úpravy na danou situaci (z níž by nepřípustně těžil manžel povinného). Procesní úprava exekučního řízení (shodně i výkonu rozhodnutí v OSŘ) až do účinnosti novely provedené zákonem č. 139/2015 Sb. kontinuálně po celou dobu její platnosti s drobnými změnami (výslovně) umožňovala provést exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů také tehdy, šlo-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů.