D

E

z právní praxe

epravo.cz

Podle § 42 odst. 1 exekučního řádu účinného do 31. prosince 2013 exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů bylo možné provést také tehdy, jednalo-li se o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení exekuce považoval také majetek, který netvořil součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

vy § 731 OZ. Na druhou stranu však Nejvyšší soud ČR v rozsudku ve věci spis. zn. 20 Cdo 4368/2015 ze dne 1. dubna 2016 konstatoval, že „… I při změně právní úpravy je však třeba dbát na obecná východiska spravedlivého rozhodování tak, aby nově vytvářené závěry rozhodovací praxe nevedly ke zřejmě nespravedlivému rozhodnutí v konkrétní právě posuzované věci, které by bylo mimo jiné ve zjevném rozporu s legitimním očekáváním…. Interpretace relevantních ustanovení však musí odpovídat nejen výslovné dikci zákona, ale mimo jiné i jeho účelu, historii a systematické souvislosti.“

Podle § 42 odst. 1 exekučního řádu účinného od 1. ledna 2014 do 30. června 2015 šlo exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů vést také při vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se potom pro účely exekuce považoval také majetek, který netvořil součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Obdobně je pak nezbytné posoudit i důvody možné obrany manžela povinného proti exekuci vedené na majetek ve společném jmění manželů pro individuální dluh povinného s ohledem na změnu úpravy § 267 odst. 2 OSŘ účinnou od 1. ledna 2014 a následně s nástupem § 262b OSŘ od 1. července 2015, který stanoví, že je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí.

S účinností od 1. července 2015 sice exekuční řád i občanský soudní řád tuto výslovnou úpravu postrádají, avšak tato úprava zjevně našla již před uvedenou novelizací svůj odraz ve výše citovaném ustanovení § 731 OZ umožňujícím věřiteli uspokojit dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění při výkonu rozhodnutí i z toho, co je ve společném jmění. I přes absenci výslovné procesní úpravy možnosti postihnout majetek ve společném jmění manželů pro individuální dluhy jednoho z manželů se soudy kloní k závěru, že takový postih je ve vztahu k dluhům vzniklým do 30. června 2015 možný i nadále. Opačný výklad by totiž byl v rozporu s legitimním očekáváním na straně oprávněného na řádném uspokojení jeho dluhu, které vycházelo jak z právní úpravy v době vzniku dluhu, tak i z aktuální úpra-

Jak konstatoval např. Krajský soud v Praze, „bylo by nepřípustným výkladem dikce předmětné právní úpravy, že při neaplikovatelnosti § 732 OZ na dluhy vzniklé před 1. 1. 2014 by manžel povinného pozbyl ve svém důsledku jakékoliv obrany, která mu byla v době vzniku individuálního dluhu zákonnou úpravou garantována. Proto odvolací soud dospěl k závěru, že i nadále jsou aplikovatelné obecné důvody pro nepostižitelnost SJM, tak jak je vymezil § 267 odst. 2 OSŘ ve znění účinném do 31. 12. 2013.“ Podle § 267 OSŘ účinného do 31. prosince 2013 právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona (odst. 1). Dle zmíněného § 267 odst. 2 se obdobně postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za sou-

104 I EPRAVO.CZ Magazine I 4/2017 I www.epravo.cz

část společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který:

• podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění

•

manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy, nebo náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.

S ohledem na shora vymezené důvody jsou tak možnosti obrany manžela povinného proti postihu celého společného jmění manželů v exekuci vedené pro pohledávky vzniklé do 30. června 2015 dosti limitované. Vedle předmětného ustanovení § 267 odst. 2 OSŘ se manžel povinného může v takém případě bránit i návrhem na zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) dle § 268 OSŘ. Naplnění některého z tam uvedených obecných důvodů však nebude příliš časté.

•

..........................................................................

M O

5 N

E

L

N

E

S

I

K I I E

A 9

R

M

L C

S

S

JUDr. Luboš Nevrkla, Ph.D., advokát Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o.

P

8

L

C

E

R

T

T

L