GDPR

epravo.cz

Monitoring zaměstnanců ve světle GDPR S rozvojem informačních technologií přibývají nové a systematičtější způsoby kontroly a sledování činností a komunikace zaměstnanců, a to jak na pracovišti, tak i mimo něj. Jejich používáním však může docházet i k citelnějším zásahům do soukromé sféry zaměstnanců. Otázce ochrany osobních údajů zaměstnanců a vymezení hranice jejich soukromí a oprávněných zájmů zaměstnavatele (jakožto správce osobních údajů) se v posledních dnech dostává nebývalé pozornosti – ať už v souvislosti s novelizací zákona o inspekci práce,[1] nedávným rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva[2] nebo ve světle obecného povyku vyvolaného přijetím obecného nařízení o ochraně osobních údajů („Nařízení GDPR“).[3] Právní úprava zpracování osobních údajů zaměstnanců Nařízení GDPR k datu své účinnosti (25. května 2018) podstatně promění právní úpravu ochrany osobních údajů v členských státech EU. Ačkoliv otázka ochrany osobních údajů a soukromí zaměstnanců nebyla primárním důvodem přijetí Nařízení GDPR, jeho ustanovení dopadnou na zpracování osobních údajů zaměstnanců stejně jako v případě zpracování osobních údajů ostatních skupin subjektů údajů. Prostor pro stanovení konkrétnějších pravidel k zajištění ochrany osobních údajů v souvislosti se zaměstnáním přenechává evropský zákonodárce úpravě národních právních předpisů nebo kolektivních smluv jednotlivých členských států.[4] Posouzení rozsahu úprav je ponecháno na vůli jednotlivých národních zákonodárců. Nařízení GDPR stanoví jako obecný korektiv požadavek, aby přijatá pravidla zahrnovala vhodná opatření zajišťující ochranu lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv subjektů údajů, zvlášť pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo systémy monitorování na pracovišti.[5] V současné době, kdy je znám pracovní tvar budoucí právní úpravy ochrany osobních údajů (návrh zákona o zpracování osobních údajů a doprovodného změnového zákona), však nic nenasvědčuje tomu, že by český zákonodárce zamýšlel přijetí nové právní úpravy v oblasti osobních údajů zaměstnanců, tudíž i od data účinnosti nařízení GDPR můžeme vycházet ze stávající úpravy[6] provedené zejména zákoníkem práce.[7]

26 I EPRAVO.CZ Magazine I 4/2017 I www.epravo.cz

Monitoring zaměstnanců Problematiky kontroly a sledování zaměstnanců se dotýká ustanovení § 316 zákoníku práce. Monitorování zaměstnanců obecně není zakázáno, nicméně konkrétní monitorování by mělo splňovat předepsané podmínky a být podrobeno posouzení z hlediska dopadu na soukromí dotčených zaměstnanců. Zaměstnavatel je podle uvedeného ustanovení v prvé řadě oprávněn kontrolovat dodržování zákazu užívání (případně stanovených parametrů omezení užívání) pracovních pomůcek zaměstnanci pro soukromé účely,[8] přičemž způsob a rozsah kontroly však musí být přiměřený. Na druhou stranu podrobení zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo listovních zásilek adresovaných zaměstnanci je a priori zakázáno, s výhradou případů, kdy je pro ně dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele a za podmínky, že dotčení zaměstnanci jsou o rozsahu a způsobu provedení kontroly informováni. Jak výše uvedená úprava sama předjímá (srov. výrazy „přiměřený rozsah“, „závažný důvod“, „zvláštní povaha činnosti“), v případě monitoringu zaměstnanců bude vždy nezbytné poměřovat proti sobě stojící zájmy – zájem zaměstnavatele na ochraně jeho majetkových zájmů na straně jedné a osobnostní práva zaměstnance (právo na soukromí, ochranu osobních údajů a listovního tajemství) na straně druhé. Stejný koncept ostatně sleduje i samotné Nařízení GDPR, a to jak již v zmíněném obecném korektivu zvláštní úpravy zpracování v souvislosti se zaměstnáním (čl. 88 GDPR), tak ve svých obecných ustanoveních – například v případě, kdy je zákonnost zpracování odůvodňována oprávněným zájmem správce nebo třetí strany (čl. 6 odst. 1 písm. f)