z právní praxe
JELÍNEK & Partneři
Odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa ve světle judikatury
Předmětem tohoto příspěvku je shrnutí zákonné úpravy postavení vedoucích zaměstnanců poté, co se vzdají svého vedoucího pracovního místa či poté, co jsou z takového místa odvoláni s přihlédnutím k pracovněprávní judikatuře.
P
racovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy anebo jmenováním na vedoucí pracovní místo, přičemž jiný způsob vzniku pracovního poměru není možný.1 Vedoucím zaměstnancem je pak takový zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.2 Pokud jde o jmenování vedoucích zaměstnanců, oproti předchozí úpravě (tedy režimu zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, který byl zrušen ke dni 1. 1. 2007), není již možné v režimu nyní účinného zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako „ZP“) založit či měnit už vzniklý pracovní poměr jmenováním vedoucích zaměstnanců v podnikatelské sféře. Jmenováním totiž může být založen pracovní poměr jen v případech, kdy tak sta-
noví zvláštní právní předpis či ZP v § 33 odst. 3, přičemž v tomto ustanovení jsou uvedení vedoucí zaměstnanci státu, státních podniků, státních fondů a příspěvkových organizací. Za určitých okolností je však i dnes možné nahlížet na zaměstnance, kteří nemohou být jmenováni, tedy zaměstnance, jejichž pracovní poměr lze založit pouze pracovní smlouvou, jako na jmenované zaměstnance. Jako na jmenovaného zaměstnance se hledí na zaměstnance, jehož pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou a s nímž zaměstnavatel současně sjednal ve smyslu § 73 odst. 2 a odst. 3 ZP možnost odvolání z vedoucího místa a vzdání se takového pracovního místa. Dohoda o možnosti odvolání a vzdání se vedoucího místa může být součástí pracovní smlouvy, ale lze ji uzavřít i samostatně, přičemž může být sjednána jen se zaměstnanci na vedoucích místech vymezených v § 73 odst. 3 ZP, tedy zaměstnanci na nejvyšších vedoucích pozicích.3
Zaměstnanec, u něhož se pracovní poměr zakládá podle zvláštního právního předpisu nebo podle ustanovení § odst. 3 ZP 33 jmenováním, jakož i zaměstnanec, kterému vznikl pracovní poměr na základě pracovní smlouvy, který se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o možnosti odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa a který skutečně zastává u zaměstnavatele vedoucí pracovní místo uvedené v ustanovení § 73 odst. 3 ZP, může být ze svého místa odvolán nebo se ho může vzdát. Případné odvolání musí být provedeno písemně, přičemž výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se místa (nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden pozdější den). Dle § 73a odst. 2 ZP odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí, končí pouze výkon práce zaměstnance na vedoucím pracovním místě. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci navrhnout změnu jeho
www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 4/2018
111